Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku
Německá společnost Thyssenkrupp, jeden z největších světových výrobců ploché oceli, prodá 20procentní podíl ve svém ocelářském podniku investiční skupině EP Corporate Group (EPCG) českého miliardáře Daniela Křetínského. Obě společnosti to zveřejnily v pátek ráno. Hodnotu transakce nezveřejnily.
Nákup pětinového podílu je podle společností jen začátek, Křetínského kolos vede jednání o akvizici dalších 30 procent. Cílem je vytvořit společný podnik, ve kterém by každá ze stran měla poloviční podíl.
‚První velký neúspěch‘. Francouzský Atos přestává jednat s Danielem Křetinským o převzetí divize
Číst článek
Podle Daniela Křetínského, majoritního vlastníka EPCG, spojení s jeho energetickou firmou německé oceláře posílí. Nejen finančně, ale hlavně díky zkušenostem EPCG z energetiky, která prochází zásadními změnami kvůli snižování emisí CO2.
„Jsme přesvědčeni, že tento koncept společného podniku vytvoří pro společnost Thyssenkrupp Steel odolnější pozici. Vzhledem k tomu, že celé evropské ocelářství projde podobnou transformací jako energetický sektor. (...) Společně významně přispějeme k dekarbonizaci ocelářského průmyslu,“ uvedl Křetínský.
Podobně komentoval prodej podílu předseda představenstva společnosti Thyssenkrupp AG Miguel López. „Naším cílem je budoucí koncepce, která povede k ekonomické nezávislosti a obchodnímu úspěchu společnosti Thyssenkrupp Steel, splní požadavky na ochranu klimatu, zabrání povinnému propouštění a bude široce akceptována,“ sdělil.
Zelenější výroba?
Ocelářská skupina Thyssenkrupp se v posledních letech dostala v Německu pod stejný tlak jako ostatní, i čeští oceláři. Tento měsíc firma například oznámila, že zruší pracovní místa a sníží kapacitu ve svých hutích v Duisburgu.
Evropská komise dala Křetínskému zelenou. Může převzít francouzskou síť supermarketů Casino
Číst článek
Podle informací z trhu byl také podíl ve firmě na prodej už delší dobu.
Problémy jsou částečně vyvolané tlakem na razantní zezelenání výroby, kterým musí společnost v souladu s evropským Green Dealem projít, stejně jako další firmy, v příštích dvou dekádách.
Navíc evropští oceláři čelí tlaku dovozů ocelářských výrobků ze třetích zemí, které tak přísné požadavky na bezemisní technologie, jako má už nyní Evropa, nemají.
Certifikáty na ocel
Výhledově se ale situace může zlepšit. Evropská unie se dohodla na ochraně svých výrobců prostřednictvím systému CBAM, kdy dovozci budou muset od roku 2026 na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat takzvané CBAM certifikáty. Jejich cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.
Německá vláda také už loni rozhodla o podpoře samotné firmy Thyssenkrrup, a to právě při dekarbonizaci výroby prostřednictvím využívání vodíku.
Bartuška: Green Deal bude jiný. Potřebujeme nejen velké plány, ale také světlo a fungující továrny
Číst článek
Firma má získat dotaci na vodíkový projekt v celkové výši dvě miliardy eur (přes 50 miliard korun), což už loni schválila i Evropská komise. Thyssenkrupp tehdy uvedl, že se zavázal další miliardu eur investovat ze svého. S investicí už firma letos také začala.
„V březnu byla v Duisburgu zahájena výstavba prvního závodu na přímou redukci vodíku se dvěma tavicími agregáty,“ sdělila v tiskové zprávě s tím, že projekt je považován za vzor dekarbonizace průmyslu a „za tvůrce změn v evropském prostředí vodíkového hospodářství“.
„Spojení EPCG s Thyssenkrupp je nepochybně zajímavý obchod. Obecně je třeba vnímat, že situace na trhu s ocelí v celé Evropě je opravdu složitá. Firmy jsou pod tlakem dovozu ze zemí mimo EU, kde jsou nižší náklady, takže šanci mají jen evropští výrobci s vyšší přidanou hodnotou jako jen Thyssen,“ uvedl bývalý šéf Ocelářské unie a nyní generální ředitel Svazu průmyslu a obchodu Daniel Urban.
Největší zisk
Křetínský má právě s dekarbonizací – a to i na německém trhu, kde vlastní několik uhelných elektráren, které postupně odstavuje – velké zkušenosti. Včetně toho, jak proměnou úspěšně procházet.
Spor o windfall tax. ‚Nemanipulujte, nelžete,‘ říká ekonom Hampl akcionáři ČEZ. Ten chce žalovat stát
Číst článek
Přes uzavírání uhelných zdrojů a masivní investice do nových obnovitelných a plynových elektráren celá skupina loni vydělala, a to i díky přetrvávajícím vysokým cenám energií, víc než jakákoliv česká firma v historii.
EPCG oznámil hrubý provozní zisk (EBITDA) v přepočtu 184 miliard korun (7,3 miliardy eur) při tržbách kolem 100 miliard eur. Čisté finanční zadlužení dosáhlo 1,2 miliardy eur (přes 30 miliard korun).
Do skupiny EPCG patří i Energetický a průmyslový holding (EPH), který vlastní v Česku několik tepláren. Jeho EBITDA loni klesla na 3,6 miliardy eur (zhruba 90,7 miliardy Kč). Meziročně jde o pokles o 17 procent.
Součástí EPCG je také mediální skupina Czech Media Invest a firma EC Investments. V EPCG má Křetínský 89,3 procenta akcií, zbylých 10,7 procenta drží skupina manažerů EPH.
