Rok 2024 bude lepší než loňský. Stále ale nejsme na úrovni před pandemií a válkou, míní ekonom
Predikce ministerstva financí předpokládají růst hrubého domácího produktu (HDP). „Čeká nás lepší rok než ten loňský,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle něj maastrichtská kritéria pro přijetí eura Česko stále neplní.
Podle predikcí ministerstva financí hrubý domácí produkt vzroste o 1,2 % oproti listopadovému předpokladu růstu o 1,9 %. Zlepšil se naopak výhled inflace. Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 % HDP z loňských 3,6 % HDP.
„Čeká nás lepší rok než ten loňský,“ říká ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády. „Nicméně ta čísla stále nejsou nijak dobrá, protože my jsme se jako jedna z mála zemí stále nedostali na úroveň roku 2019, úroveň předcovidovou a předválečnou. To je skutečně něco, co z nás dělá v očích i třeba mezinárodního tisku nemocného muže Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude.“
„Museli bychom se bavit o mírách růstu 3-4 %, abychom skutečně mohli říkat, že ekonomika po válce a covidu konečně dostatečně nastartovala svůj růst.“
Přijetí eura?
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny navrhuje, aby měla vláda opět zmocněnce pro euro. Argumentuje tím, že debata o možném přijetí společné evropské měny by měla být oproštěna od politických důsledků, emocí a měla by být více odborná.
„Klíčovým předpokladem přijetí eura je to, aby byly plněny ekonomické podmínky, respektive tzv. maastrichtská kritéria pro přijetí jednotné měny, která zatím neplníme,“ zdůrazňuje ekonom Kovanda.
Zmocněnec pro euro by posílil důvěru, říká Nový. ‚Jednoho propagandistu už máme,‘ tvrdí Munzar
Číst článek
„Podpora veřejnosti není valná a i ekonomické podmínky nejsou nyní takové, abychom přijímali měnu. Za humny zuří válka. Přece jen bychom měli mít asi priority spíše v oblasti třeba bezpečnosti, nikoli v oblasti změny měny.“
Lukáš Kovanda dále upozorňuje, že přechod na euro je navíc nákladnou záležitostí v řádu desítek miliard korun. „Tyto náklady mohou potenciálně ohrozit třeba naše plnění závazků vůči NATO.“
„Koordinátor eura by měl nastoupit tehdy, až bude široká politická shoda, větší podpora veřejnosti a když zkrátka budeme koordinovat samotný vstup.“
Letouny pro armádu
Češi jsou k euru skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně jeho přijetí nebude prospěšné
Číst článek
Česká republika koupí pro naši armádu 24 letounů páté generace F-35. Náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti, což je rok 2069, odhaduje ministerstvo na 322 miliard korun.
„Nejsem expert na vojenské letouny, takže věřím expertům, že toto je dobrý tah,“ říká Kovanda. „Můžu jako ekonom posoudit, že jsme od roku 2005 soustavně zanedbávali plnění závazků vůči NATO, ona dvě procenta hrubého domácího produktu na bezpečnost, armádu. Takže z mého hlediska je to spíše plnění nějakého dlouho odkládaného domácího úkolu a také s tím žádný problém nemám a souhlasím.“
Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.
