Na státním dluhu můžeme brzy platit 100 miliard korun, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100 miliard korun z březnových 59 miliard. Čísla v pondělí odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí s tím, že meziročně je to lepší výsledek o 92 miliard. Loni ale stát v souvislosti s koronavirem a restrikcemi vyplácel kompenzace. Otázkou jsou ovšem i výdaje spojené s válkou na Ukrajina. „Ty zatím v rozpočtu nevidíme,“ řekla Radiožurnálu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Loni koncem dubna byl schodek rozpočtu 192 miliard – historicky největší od vzniku České republiky. Dá se říct, že letošních 100 miliard znamená pozitivní vývoj?
Samozřejmě je to lepší číslo, ale že by šlo vysloveně o pozitivní vývoj, se úplně říct nedá, protože máme za sebou třetinu roku, a kdyby šel deficit takovým tempem, tak by se velmi těžko udržel původní schodek 280 miliard. Plus jsou tady ještě nějaká opatření, která se očekávají, že budou udělána tak, že vláda bude muset obracet doslova každou miliardu na výdajích, aby rozpočet zase neskončil s nějakým příliš vysokým deficitem.
Poslechněte si rozhovor s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou
Právě schválený státní rozpočet počítá s ročním schodkem, jak jste říkala, 280 miliard korun. Je plán podle vás reálný?
Pokud by nebyla přijímána další opatření, o kterých se v současné době hovoří, tak by těch 280, možná 300 miliard korun bylo splnitelných. Ale když už vidíme nebo slyšíme, že se jednoznačně hovoří o novelizaci, že přijde pravděpodobně někdy v červnu na stůl, tak bohužel ten schodek zase bude dost vysoce přes 300 miliard korun.
Pojďme k posledním měsícům. Od letošního března do dubna se schodek zvýšil, jak jsme říkali, o 41 miliard. Dalo se to podle vás očekávat, nebo jaké jsou ty hlavní důvody?
Hlavní důvody jsou podle mého názoru, že tady pokulhává svým způsobem výběr daňových příjmů z některých druhů spotřební daně i daně ze zisku. Myslím si, že u příjmu právnických osob je ještě šance to dovybrat, protože loni touto dobou byla skutečně už naplněna třetina rozpočtu daní ze zisku. Letos je to jenom čtvrtina, ale tam to může záležet na nějakém načasování valných hromad a uzavření a reportingu hospodářských výsledků. Takže tam se daň možná dovybere.
Ale jestliže se hovořilo o tom, že dani z přidané hodnoty hodně pomůže inflace a že tam bude nějaký polštář, tak to pravděpodobně není moc reálné, protože teď jsme právě na té alikvótě třetiny, což odpovídá skutečně čtyřem měsícům roku. To by byla příjmová strana. A na té výdajové je vidět, že se potom ke konci rozpočtového provizoria rozjely poměrně výrazně kapitálové výdaje, takže to do značné míry způsobilo zvýšení schodku.
Udělala podle vás vláda vše pro to, aby byl schodek co nejnižší?
Je tam vidět, že během poměrně krátkého období se podařilo rozpočet nadraftovat znovu a ta úspora tam je opravdu výrazná, deset miliardy korun, takže to považuji za jako maximum možného.
Finanční zprávy politických stran: největší přebytky má hnutí ANO, sociální demokraté loni prodělali
Číst článek
Nicméně ještě bych možná ráda řekla, že se hodně hovoří o tom, kolik už stály výdaje spojené s Ukrajinou. Ty zatím v rozpočtu nevidíme. Protože třeba sociální dávky, ty jsou přesně na alikvótě 33 procent, kde by měly po těch prvních čtyřech měsících být, zatímco loni už byly vlastně přeplaceny o nějaký procentní bod výš. Takže tady jenom uklidněme posluchače, že to zatím opravdu moc peněz nestálo.
Pojďme je možná uklidnit ještě více. Ta otázka se nabízí. Dá se podle vás odhadnout nebo kdy vidíte, že se nebudeme bavit o tak vysokých částkách jako schodek 280 miliard korun a podobně?
O to se hraje teď. Začíná se vytvářet nějaká střednědobá strategie státního rozpočtu pro roky 2023 a 2024. A jestliže je vláda pod obrovským tlakem opozice, odborů na veškeré zvyšování, nároky, kompenzace a tak dále, tak to pro ni bude hodně nelehký úkol. A bude to samozřejmě politický problém, některé strany mají na nároky obyvatel možná bohužel trošku jiný názor než většina.
Z naší strany upozorňujme, že konsolidace je naprosto nutná, protože jsme měli v roce 2021 nejvyšší nárůst veřejného dluhu v poměru k HDP z celé Evropské unie. Dvacet jedna zemí už ten dluh snížilo. A zatímco minulá vláda si půjčovala opravdu za jedno procento, tak tato vláda už si půjčuje za čtyři procenta. Takže my jenom na vládním, státním dluhu budeme platit za dva tři roky, pokud to takto půjde dál, 100 miliard korun. A to už jsou peníze, které budou chybět jinde.
