„Porážka nacismu v roce 1945 byla pro celou Evropu věcí naprosto klíčovou. Všichni, kteří v boji proti zlu položili své životy, si zaslouží naši obrovskou úctu,“ říká historik Eduard Stehlík.
„8. květen je oslavou zcela oprávněně, ale následky si neuvědomujeme a přitom mají obrovský dosah. A bude jedno, jestli se bavíme o druhé světové válce nebo o následcích současné války na Ukrajině.“
V Evropském parlamentu bylo hlasování o balíčku, který tvoří deset legislativních návrhů, dramatem do poslední chvíle. Podpora pro všech deset předpisů totiž nebyla vůbec jistá.
Do hodnosti brigádního generála ve výslužbě povýšil Pavel na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Jiřího Růžka.
Piety se tradičně zúčastnili vojáci, hradní stráž, zástupci veteránů, církve a představitelé státu. A podruhé jako prezident a zároveň velitel ozbrojených sil České republiky právě také Petr Pavel.
Rekordně teplé dubnové počasí letos jen těsně nezaznamenala Evropa, kde průměrná teplota byla o 1,49 stupně Celsia vyšší než průměr za duben 1991–2020. Šlo o druhý nejteplejší duben v historii měření.
Jak se vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? Debatují filozof Daniel Kroupa a komentátor časopisu Euro Petr Fischer.
Kauza se vrátila k obvodnímu soudu po rozhodnutí odvolacího senátu. Ten konstatoval, že operátor blokací porušil síťovou neutralitu. Obě strany sporu odmítly smír a chtějí předvolávat svědky.
Český kněz přijel do Vatikánu v autobuse společně s dalšími věřícími. Při kontrolní prohlídce byl zadržen poté, co u něj bylo nalezeno několik nebezpečných předmětů a zbraní.
Stát chce do oblasti přilákat investora v průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Na místě by tak mohla vzniknout třeba nová gigafactory nebo továrna na výrobu čipů.
Déšť nebo přeháňky se budou podle předpovědi v Česku objevovat po celý týden s výjimkou čtvrtka, kdy bude jasno až polojasno. V pátek a o víkendu se budou přeháňky vyskytovat jen ojediněle.
Rozbuškou pro současnou předvolební diskusi se stalo schválení paktu na plénu Evropského parlamentu. Soubor deseti reforem migrační a azylové politiky nepodpořila ani většina českých europoslanců.
Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM ukazuje, že část společnosti je nadále skeptická.
Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, řekl v diskusi Za pět minut dvanáct televize Nova ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů.
Takzvaná Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) má za úkol vyjednávat s majiteli pozemků, zcelovat je, vytvářet tak plochy nad 40 hektarů a připravovat je pro strategické investice.
Koalice Spolu heslo hnutí ANO v rámci antikampaně předělala na „Rusko pro tebe všecko“ včetně vizuálu s Andrejem Babišem a Klárou Dostálovou s ruskými vlaječkami na tvářích.
České společnosti se stále nedaří zaručit lidem s fyzickým či psychickým postižením plné užívání lidských práv a podporovat jejich zapojení do společnosti.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc, při volbách do Evropského parlamentu.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu, který rozhodne, zda kastrace nesmazat ze zákoníku.
„Věcí, na které přispěla třeba z 80 procent EU, je u nás spousta. Jinou otázkou je, jak moudře s fondy hospodaříme, proč nestavíme dálnice jako Poláci, proč jich nemáme víc a podobně,“ říká Černý.
Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále úrovně nedosáhla. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.
Plánovaný most přes Lužickou Nisu u Hrádku nad Nisou měl spojit Česko, Polsko a Německo. Cena ale postupně narostla na 120 milionů korun. To města zaplatit nechtějí a s evropskými dotacemi je problém.
Prioritou podle ministra zemědělství Marka Výborného budou ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent.