Pokud si chcete úředně změnit pohlaví, musíte na kastraci. Právě tato část občanského zákoníku podléhá tuzemské i zahraniční kritice. Podle oborníků měla už dávno zmizet z českého právního řádu. Novela zákona, který podmiňuje změnu pohlaví kastrací, však uvázla na mrtvém bodě. Již přes rok ji projednává koalice. Novou nadějí pro trans osoby je květnové jednání Ústavního soudu. Ten rozhodne, zda kontroverzní zákon nezrušit.

Původní zpráva Praha 5:00 4. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

32letý Jiří (jehož identitu redakce serveru iROZHLAS.cz zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě) se už v dětství necítil dobře v ženském těle. „Už od čtyř let jsem nesnášel holčicí oblečení a vždycky jsem měl krátké vlasy,“ popisuje.

Po ukončení střední školy se rozhodl, že začne brát mužské hormony. „Valná většina lidí, které potkám, o mně nevědí, že jsem se narodil jako žena. Pokud na to nepřijde řeč, nemám důvod jim to vysvětlovat,“ líčí vousatý mladík.

Hormony zapříčinily, že je dnes od zbytku mužské populace nerozeznatelný. Problém však nastává ve chvíli, kdy musí prokazovat totožnost. Navzdory mužskému vzhledu má stále v dokladech písmenko „Ž“ označující ženské pohlaví.

Pro změnu pohlaví v dokladech by totiž musel podle českého právního řádu podstoupit chirurgický zákrok, protože navzdory kritice mezinárodních organizací, jako například OSN, v Česku stále platí, že při úřední změně pohlaví si musí jedinec nechat odstranit reprodukční orgány.

„Jinými slovy, pokud jste muž, ale v občanském průkaze stojí, že jste žena, a požadujete změnu, musíte se nechat kastrovat,“ vysvětluje Viktor Heumann z lidskoprávní organizace Transparent.

Ačkoliv vystupuje pod jménem „Viktor“, v občance má napsané „Viki“, protože nechtěl podstoupit operaci. „U trans mužů jde opravdu o kastraci, protože si musíte vysloveně nechat vyndat orgány. Je to velký zásah do břišní dutiny, který řada lidí pochopitelně nechce podstoupit,“ říká.

Jiří tuto operaci rovněž odmítl. „Je to nebezpečné a nechtěl jsem riskovat doživotní zdravotní problémy,“ tvrdí.

Jenže vypadat jako muž a mít v pase napsané ženské pohlaví mu zabránilo vycestovat do zahraničí. „Chtěl bych spolu se svou partnerkou pracovat v zahraničí. Mam blízko k rozvojové práci, ale to je pro mě v tuhle chvíli nebezpečné. Země, kam bych chtěl jet pracovat, jako třeba Afghánistán či Irák, nepřipadají v úvahu pro někoho, kdo vypadá jako já a má v pase napsáno, že je žena,“ vysvětluje.

Jiří proto zvažuje, že operaci podstoupí a to i přesto, že s sebou nese značná zdravotní rizika. „Rád bych si vzal svou ženu a adoptoval si děti. To by však v současné chvíli bylo možné, jen pokud bych s kastrací souhlasil,“ říká.

V rozporu s Ústavou?

Jiřího rozhodnutí, zda se nechá operovat, bude záležet na Ústavním soudu (ÚS). Ten 7. května rozhodne, zda podmínku kastrace při úřední změně pohlaví zruší.

„Kdyby to Ústavní soud zrušil, drasticky by se mi změnilo uvažování o budoucnosti, o tom, kde hledám práci, kde chceme s partnerkou žít. Byl by to pro mě takový osobní pád železné opony,“ přirovnává Jiří.

Ústavní soud se věcí bude zabývat v souvislosti s případem trans muže, který se narodil jako žena, ale identifikuje se jako muž. Matriční úřad zamítl jeho žádost na úřední změnu pohlaví z ženského na mužské, protože nepodstoupil chirurgický zákrok spojený se sterilizací, jak požaduje současný zákon.

„Obecné soudy řešily správní žalobu, kterou se žalobce a později kasační stěžovatel domáhal dokončení procesu tranzice bez chirurgického zákroku, což mu úřady odmítly,“ vysvětluje Pavel Uhl, advokát a odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Karlovy Univerzity.

Dotyčný neuspěl před nejvyšším správním soudem. Výsledek pak napadl ústavní stížností, kterou projednal na podzim senát Ústavního soudu. Řízení bylo přerušeno a věc byla postoupena plénu, aby rozhodlo.

„Pokud Ústavní soud zruší nějaké ustanovení zákona, protože podle něj je v rozporu s ústavním pořádkem, musí ho zákonodárce respektovat,“ dodává Uhl.

Ústavní soud se podmínkou kastrace zabýval už v listopadu 2021. Žádost o úřední změnu zamítl.

Kritika

Česká republika je jednou ze šesti zemí v Evropě, kde se lidé musí nechat sterilizovat, pokud si chtějí legálně změnit pohlaví. Mezi nimi je například Lotyšsko, Rumunsko a Srbsko.

Za sterilizaci trans* osob byl přitom český stát opakovaně kritizovaný, v neposlední řadě i komisařkou pro lidská práva rady Evropy Dunjou Mijatovicovou, která prohlásila, že i vzhledem k tomu, čím si Česko prošlo a momentálně prochází ohledně nezákonných sterilizací, je namístě předejít odškodnění další poškozené menšiny.

„Je důležité zmínit, že tato praxe není v souladu s lidskými právy, jak již poukázal například Evropský soud pro lidská práva,“ podotkla Mijatovičová.

Česká republika podléhá povinnosti řídit se judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ten již několikrát rozhodl, že sterilizace trans* osob je v rozporu s článkem osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Česko má tedy povinnost novelizovat zákony.

„Evropský soud pro lidská prává vykládá článek 8 Úmluvy (část Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, která se věnuje právu na respektování soukromého a rodinného života - pozn.red.) tak, že pro uznání změny pohlaví stát nemůže vyžadovat kastraci ani jiný chirurgický zákrok,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz Petr Konůpka, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva.

V mrtvém bodě

Novelu zákona předložilo loni na jaře ministerstvo spravedlnosti. „Znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“ – právě tato část zákona měla z českého právního řádu podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka (STAN) zmizet.

„Věřím, že se staneme součástí světa, kde se povinná sterilizace při změně pohlaví nepožaduje. Jsem přesvědčen, že Česká republika patří a připojí se k výrazné většině států Evropy, které umožňují úřední změnu pohlaví bez této podmínky,“ řekl Dvořák na tiskové konferenci na konci března minulého roku.

Od té doby novelu projednává vládní koalice a zatím se neposunula ani do připomínkového řízení.

Podle Martina Dvořáka, ministra pro evropské záležitosti za hnutí STAN, který novelu urgoval, je nejisté, zda se ji podaří projednat do konce současného volebního období.

„Do podzimu 2025 budou troje volby. To znamená pořád budeme před nějakými volbami a pořád to ty jednotlivé strany a jejich lídři budou poměřovat na váhách, co a jestli jim přinese hlasy voličů,“ líčí Dvořák.

Sám by podmínku kastrací zrušil. „Mě to přijde jako takový závan středověku, nějakého úplně jiného způsobu myšlení. Nikdo z nás, kteří tímhle neprocházíme, si neumí představit ta muka fyzická i psychická tím, že najednou zjistíte, že žijete v těle, v kterém žít nechcete. A myslím si, že komplikovat lidem tu cestu k tomu, aby se nějakým způsobem z tohohle dilematu, traumatu vysvobodili ještě tím, že je budeme nutit k takhle drastickým operacím, je zbytečné,“ řekl.

Chybí shoda

Jenže k tomu chybí shoda napříč koalicí. „Není a řekl bych, že při nejmenším do voleb nebude. Já jsem dneska zažil na vládě jedno hlasování, které jasně ukázalo, že v tuhle chvíli se nejedná o pětikoalici,“ podotkl.

To serveru iROZHLAS.cz potvrdil i mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. „Jedná se o velmi citlivé téma, které je stále předmětem politických jednání vedených jak na úrovni předsedů stran, tak na úrovni předsedů koaličních poslaneckých klubů,“ sdělil.

Server iROZHLAS.cz v prosinci 2023 zjišťoval, jak se ke zrušení podmínky kastrace staví představitelé jednotlivých koaličních stran. Zatímco lidovci byli obezřetní, členové TOP 09, Piráti a hnutí STAN dali novele jasnou zelenou. Stanovisko ODS se serveru iROZHLAS.cz nikdy nepodařilo získat.

Čeští zákonodárci o změnu zákona usilovali už v roce 2018, kdy ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh změny zákona. „Tehdy to zablokovalo ministerstvo vnitra, teď ministerstvo vnitra odstoupilo od námitek,“ vysvětluje Heumann.

„Aktuální právní úprava je barbarská a nezachází s trans osobami jako s lidmi, kteří mají mít rovné šance a podmínky pro život. Zrušení nucených kastrací by byl historický milník a velký posun Česka směrem k západním respektujícím demokraciím, doufáme tak v co nejrychlejší legislativní proces a ve změnu, která konečně uzná hodnotu každé lidské bytosti,“ uzavírá Heumann.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít