Navíc má eurokoncept tu výhodu, že nikdy, skutečně nikdy na něj nedojde v praxi. A to buď proto, že na jeho zavedení není Česká republika připravená, nebo nesplňuje kritéria, nebo by to právě v tu danou chvíli, kdy by to bylo možné po všech stránkách, nebylo zrovna výhodné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Euro jako koncept české politiky

Ideální je proto mluvit o přijetí eura v budoucím čase, a pokud už vůbec hovořit o nějakém datu, tak musí být dostatečně vzdálené, nejlépe v době panování jiné vlády a také dost daleko na to, aby si to jakýkoliv volič zapamatoval. 

S tímto poznáním by nikoho nemělo překvapit, že i letošní rok ministerstvo financí doporučilo nestanovovat datum zavedení eura, přestože díky konsolidačnímu balíčku bude Česká republika opět splňovat nutná kritéria. A klidně by mohla začít dělat reálné kroky k náhradě koruny jednotnou evropskou měnou, tedy například zafixovat korunu v pásmu ERM2. 

Zaměstnance vyplácet v eurech?

Paradoxně by se tato vláda dala opatrně nazvat proeurovou – s výjimkou ODS, která se na zavedení eura tváří asi jako vegetarián na dobře propečený steak, se lidovci, piráti i TOP 09 k euru hrdě hlásí. Jen jim to není nic platné, protože euro bylo problémem už při tvorbě programového prohlášení této vlády, a proto tam také jeho zavedení není.

Politikům se nelze divit, euro v Česku stále odmítá nadpoloviční většina populace. Dlouhodobě Česká republika vychází z pravidelných průzkumů jako euroskeptická. Abychom však neházeli vinu na obyvatele, k euroskepticismu je nedovedly vlastní špatné zkušenosti, protože žádné nemají.

Viníkem je zcela jednoznačně dlouhodobá odmítavá rétorika politiků v čele s ODS. S odmítavým přesvědčením nehnulo ani zavedení eura na Slovensku, ani fakt, že se dokonce i nejoblíbenější dovolenková destinace Chorvatsko letos vzdalo kuny a ochotně přešlo na euro. 

Nutno ovšem dodat, že i politici, kteří by euru fandili, používají poměrně nesmyslné argumenty, které si ohýbají podle toho, jak se jim to hodí. Přes jejich tvrzení ale výše inflace nesouvisí s eurem. Stejně tak platí, že si Češi umí srovnat ceny v korunách, eurech i dalších měnách, a proto podnikají nákupní výjezdy do levnějšího Polska.

Dlouhodobě po zavedení eura volá byznys. V Česku jako otevřené, průmyslové zemi, jejíž bohatství je založeno mimo jiné na exportu výrobků do eurozóny, nedává lpění na koruně smysl. A poté, co firmy pochopily, že přijetí eura je v rámci české politiky pravděpodobné asi jako narození fialové krávy, dotlačily vládu aspoň k účetnictví v eurech, které bude možné pravděpodobně od příštího roku. 

Otázkou je, jak dlouho bude trvat, než začnou firmy vyvíjet tlak na to, aby mohli zaměstnance vyplácet v eurech – když veškerá část obchodů v jednotné měně probíhá.

Euroizace ekonomiky probíhá dlouho, nyní jen nabrala na rychlosti. Přesto tato vláda euro nepřijme a je stejně tak pravděpodobné, že se ani k tomuto kroku nebude chystat například vstupem do ERM2, což by jakoukoliv příští vládu zavázalo k přijetí jednotné měny. Pokud vůbec někdy bude mít Česko euro, potom na tom nebudou mít žádnou zásluhu politici. Bez ohledu na to, že jde výsostně o politické rozhodnutí. 

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít