Evropské svobody a peníze
Návrat ke svobodě a demokracii je ve všech bývalých sovětských satelitech vnímán jako zlomový okamžik jejich novodobé historie. Svobody a demokratické principy jsou přitom o tři desítky let později v mnoha z těchto zemí jejich vlastními vládami oklešťovány a ohýbány ve prospěch úzké skupiny mocných. A velká část jejich obyvatel to akceptuje výměnou za různé finanční a sociální benefity.
Člověk, který vyrůstal za normalizace, se nemůže zbavit dojmu, že to připomíná tehdejší dobu, i když toto srovnání samozřejmě v mnohém kulhá.
To nic nemění na faktu, že vývoj ve střední a východní Evropě po třech dekádách od roku 1989 zcela nenaplnil očekávání a naděje vkládané do odstranění komunistické moci.
A to ani z pohledu Evropské unie, jejímiž členy se většina zemí tohoto regionu postupně stala a završila tím svůj přechod k demokraticky fungujícím právním státům.
Na papíře to tak stále platí, v reálu to tak růžové ale není. Ze sousloví rule of law – tedy vláda práva nebo právní stát – se v poslední době stal jeden z nejskloňovanějších termínů evropské politiky a zároveň vrcholně ožehavý problém.
Varování členům ze střední a východní Evropy
S Polskem vede unie už několik let řízení pro porušování základních principů kvůli tamní kontroverzní reformě soudnictví, která justici částečně podřizuje vládě. Evropský soudní dvůr opakovaně rozhodl, že to není v pořádku, i když to Varšava vidí jinak.
Právní stát, to ale nejsou jenom nezávisle fungující soudy.
Maďarská vláda pro změnu musí – kromě podmaňování justice – vysvětlovat i omezování akademických svobod, médií, nevládních organizací nebo práv žadatelů o azyl. Budapešť tak má na krku také řízení podle článku 7 unijních smluv a Damoklův meč stejného opatření se vznášel i nad Rumunskem.
Tyto a další země mají přitom zároveň vytrvale natažené ruce k unijní pokladně, ze které ochotně berou evropské peníze na srovnávání rozdílů mezi chudšími a bohatšími částmi osmadvacítky. Že v tom chtějí pokračovat, si ostatně nedávno potvrdily na summitu v Praze.
Dosluhující Evropská komise proto přišla s návrhem podmínit příjem dotací právě dodržováním norem právního státu a základních hodnot. Nová komise se toho chce držet. Na starosti to dostala budoucí místopředsedkyně Věra Jourová z Česka. Z pohledu Bruselu jasně taktická volba.
Babiš k článku New York Times o zemědělských dotacích: Zmanipulované, nesmysl. Já to odmítám
Číst článek
U nás toto chystané opatření zatím nevzbudilo větší pozornost. Česká vláda navzdory problémům jejího předsedy Andreje Babiše (ANO) není podezřelá z pošlapávání pravidel právního státu. Její zájem se v souvislosti s příštím unijním rozpočtem soustředí primárně na zajištění neomezených plateb pro velké zemědělce a na volnější nakládání s přidělenými prostředky.
Návrh komise přitom počítá s tím, že by se na dotace mohlo sáhnout i tomu, kdo nezajistí ochranu před střetem zájmů. A to už by kvůli Babišovým potížím mohlo pocítit také Česko.
Právní ukotvení této sankce je ale zatím nejasné a není ani jisté, že s ní unie vyplácení příspěvků nakonec vůbec spojí. Je to ale zřetelné varování členům ze střední a východní Evropy, že zdejší pojímání některých demokratických standardů se neslučuje s jejich vnímáním na Západě. A že za nepřerušený tok evropských peněz žádá dodržování toho, za co jsme my sami před 30 roky tak demonstrovali.
Autor je analytik Českého rozhlasu.
Putin nabízí mír. Chce kus Ukrajiny a odmítá prezidenta Zelenského. Zřejmě mu teče do bot
Martin Fendrych
Důchody ve Sněmovně
Lída Rakušanová
Trump u soudu prohrál, takže možná vyhrál
Jan Fingerland
Putinovo Rusko příbuzným Hitlerova Německa. Může mít stejný osud?
Alexandr Mitrofanov