Na domácí frontě neklid
Po měsíci zběsilého Putinova válčení na Ukrajině by se mohlo zdát, že naše životy splynuly s online přenosem z frontových linií. A že veškerá agenda se soustředila na pomoc uprchlíkům, zatímco vše ostatní zamrzlo. Tak to ale není, jak nás poučily dva roky s covidem. I během nich to vypadalo, že kromě karantén, roušek, plných nemocnic a kompenzací nic jiného neexistuje.
Při loňských volbách do sněmovny se ukázalo, že politické váhy jsou citlivé a reagují na věci, jež dřímají pod povrchem. Pětikoalice vyhrála, protože dala přednost společnému zájmu před úzce stranickým. A vyhmátla to, co rezonovalo mezi lidmi, totiž rostoucí zdražování, za jehož hlavního viníka označila rozhazovačnou Babišovu vládu.
Teď se podloží také posouvá, i když pro záplavu ukrajinské tematiky dějetvorné pohyby nejsou až tolik medializované. Patří k nim rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha o podání žaloby v kauze Čapí hnízdo. Od prvního vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v roce 2017 se tak věci konečně pohnuly. O expremiérově vině rozhodne soud, ale o jeho politickém osudu voliči. Babiš se drží své verze o vykonstruované kauze, která ho má dostat pryč z veřejného života.
Nyní zmínil i prezidentskou kandidaturu, od níž ho prý poslední Šarochův krok měl odradit. Věřme, že žalobce měl jiné motivy, přesto byť nezamýšlený cíl může být naplněn. Soudce Jan Šott rozhodne o zamítnutí či projednání kauzy na konci roku, tedy v době vrcholící kampaně. Vskutku těžko si lze představit, že by to Andrej Babiš v roli zájemce o nejvyšší státní úřad ustál. Není to důvod k radosti, věc měla být vyřešena tak či onak už dávno.
Dobře placený politik
Mizerné vyhlídky potvrdila sociální demokracie, která kvůli dluhům prodává část svého nejcennějšího majetku, konkrétně Lannův palác vedle Lidového domu. Své přežití zřejmě řeší primárně ve finanční rovině, protože jinak se téměř neprojevuje. V opozici je to mnohem těžší, ale absolutní ticho, snad až na pár vystoupení Lubomíra Zaorálka a Tomáše Petříčka, je podivné. Skoro to vypadá, že ČSSD o návrat na výsluní už ani nestojí.
O to víc se pozornost zaměřuje na vládní strany. Díky výrazné roli premiéra Petra Fialy v konfliktu na Ukrajině je na tom nejlépe ODS. Pomáhá jí také střídmé a racionální vystupování šéfa Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby. Body neztrácejí ani TOP 09 a lidovci.
Naopak polorozpadlá koalice STAN a Pirátů není ve formě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se sice činí v čele Ústředního krizového štábu, ale jeho ovečky mu radost nedělají. Po aféře Farský přišla nehoráznost v podání europoslance Stanislava Polčáka (STAN), který si řekl o osm milionů za odškodňovací analýzu pro obce v okolí Vrbětic. Prý šlo o dohodnutou částku a starostové by mu byli ochotni dát i víc.
Vážně si dobře placený politik a advokát Polčák myslí, že tyto nejapné výmluvy mohou obstát? V době, kdy se snad každý člověk snaží pomoci těžce zkoušeným Ukrajincům, tu finanční částkou na účet nějaké charity, tu poskytnutím ubytování nebo výpomocí v asistenčních centech? Pan Polčák měl těch osm milionů vzít a věnovat je běžencům. Nakonec se jich hořce vzdal, ale pachuť zůstala.
Je to škoda hlavně pro Starosty a nezávislé, jejichž ministr školství Petr Gazdík si zatím vede velmi dobře. Odstartováním reálné změny v obsahu a rozsahu učiva učinil pro český vzdělávací systém a jeho budoucí uživatele vskutku zásadní krok.
A co dělají Piráti? Řečeno slovem klasika: Kdo to je?
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Cesta k usmíření ve slovenské společnosti bude hodně křivolaká
Petr Šabata
Staré novinky o vládě Hamásu
Jan Fingerland
V sadě skví se zmrzlý květ, klimatická katastrofa to na pohled
Apolena Rychlíková
Atentát na Roberta Fica ukazuje, jak nebezpečné je budit nenávist a nenávist zaměňovat za kritiku
Martin Fendrych