Kal z čističek by mohl pomoci růst stromům v těžkých podmínkách. Testují to vědci z Mendelovy univerzity
Čistírenský kal. Materiál, kterého je v čistírnách odpadních vod přebytek a není pro něj pořádné využití. Přitom je plný živin. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity ho proto zkouší přidávat do substrátu. V budoucnosti by tak kaly mohly pomoci třeba stromům lépe se uchytit ve městech nebo ve znehodnocených krajinách, například v lomech.
Kousek od Českého Brodu testují vědci pokusnou plochu s 21 stromy. Zkoumají zde efektivity substrátu, který má v sobě podíl čistírenského kalu. Kal je v principu plný živin a může zlepšovat růst rostlin.
„Vidíme tady především kamení a trochu jemného tmavého materiálu. Tento prostor, který má délku přibližně tři metry a šířku asi metr, je takovým obřím testovacím květináčem,“ říká Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Vědci z Mendelovy univerzity vytvořili substráty třeba pro vysazování stromů ve školkách nebo tam, kde stromy mají ztížené podmínky, například těžební plochy, pískovny či odkaliště.
Kaly jsou ale odpadem na druhou. Je to odpad vznikající při čištění odpadu. A to s sebou nese i negativa.
„Je to koktejl různých chemických látek. O některých z nich se teprve dozvídáme jejich množství, jejich účinek na životní prostředí, způsoby, kterými vstupují do potravinových řetězců rostlin a podobně," vysvětluje Kučera.
Čistírenské kaly se totiž používají v zemědělství, upozorňuje vedoucí výzkumu Valerie Vranová z Mendelovy univerzity. „V současné době se rozprostírají na zemědělskou půdu. My jsme se snažili o vhodnější využití těchto kalů,“ říká.
Jedná se právě o využití kalů v lesnictví a arboristice. Substrát s kaly navíc kompostují. Tím množství škodlivin snižují.
„U některých farmak se nám povedlo ty koncentrace snížit přibližně na polovinu, u některých méně. Když si to takhle vezmeme do ruky k přivonění, tak spíše voní zeminou, než že by páchla. Ten substrát se dávno už kalu nepodobá,“ doplňuje Kučera.
Odstraňování rašeliny
Výzkumníci také chtějí v substrátech snížit podíl rašeliny. Ta je v podstatě neobnovitelný zdroj, a k tomu z velké části dovážený, vysvětluje Josef Janoušek ze společnosti Rašelina Soběslav, která se na výzkumu také podílí.
‚Na pasece jsou stromy jako děti na ulici.‘ Model Dauerwald zkouší změnit způsob hospodaření v lese
Číst článek
Také dodává, že dalším důvodem pro snahu snížit podíl rašeliny je její dovážení z oblasti Baltu. Doprava tvoří více než poloviny ceny suroviny a zároveň je ježdění tisíců kamionů napříč Evropou velmi neekologické.
Dendrometry
Jak se stromům s novými substráty daří, se měří pomocí dendrometrů. Tento stroj vypadá jako školní zvonek připevněný okolo kmene stromu.
„Dendrometr ukazuje třeba, jak je strom stresovaný suchem. Znamená, že kdy má žízeň, tak se ten kmínek o něco smrští, pokud má vody dost, trošku se mu zvětší objem,“ vysvětluje Aleš Kučera.
Pokus tady u Českého Brodu trvá teprve tři měsíce. Na jasné závěry o tom, v jakém substrátu se stromům daří nejlépe, je ještě brzy. Podle Kučery je však již teď patrné, že stromy se substrátem trpí méně stresem ze sucha.
Vlhkoměry pod stromy navíc ukazují, že právě zadržování vody je silná stránka substrátů s kaly. Vody totiž zadržují nejen více než neupravená půda, ale i více než substrát s vyšším podílem rašeliny.
