‚Na pasece jsou stromy jako děti na ulici.‘ Model Dauerwald zkouší změnit způsob hospodaření v lese
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny. Na něm už přes deset let zkouší lesnický model Dauerwald neboli les trvale tvořivý. Ten v sobě kombinuje stromy různých druhů i stáří. A nejen to.
„Tento les je napaden kůrovcem díky velkému suchu, protože tady v České republice se klima mění. A musí se to vytěžit, aby se kůrovec nerozšířil dál,“ říká dřevorubec Eduard Filka, který kousek od Vranova u Brna musí kvůli kůrovci kácet jehličnany.
„Tady ještě vidíme určité zbytky těch smrkových porostů, které vlastně my zpracováváme a snažíme se je přetvářet na stabilní les,“ říká vedoucí polesí Vranov Ivo Březina ze školního lesního podniku Křtiny. Takto v Česku vypadá mnoho lesů. Uplatňuje se v nich totiž takzvané pasečné hospodaření.
„Lesník nebo správce vytěží všechny stromy, takže vznikne paseka, která se potom za poměrně vysokých nákladů obnovuje. Pokud někdo vytěží les, tak ho pak musí za poměrně vysoké náklady zalesnit, musí natírat stromky proti zvěři a podobně. Ty peníze mohl dát někam jinam,“ pokračuje.
Ne všechny lesy ale musí čekat takový osud. Ivo Březina ukazuje na mladé semenáčky dubů, které rostou hned pod borovicí. A to přesto, že duby tady široko daleko nikde nerostou.
Stáhnout polámané dříví z kopců je potřeba dřív, než se do něj pustí kůrovec. Kočích s koňmi je ale málo
Číst článek
„Tady je velice pěkný příklad toho, že i tam, kde zdrojový strom není, kde člověk vysadil monokulturu, tak příroda pořád ještě dává to, co tam má být,“ vysvětluje.
‚Les trvale tvořivý‘
Podle Březiny je tak nejlepší nechat les, ať se obnovuje sám. A to je základní myšlenka lesnického modelu Dauerwald, tedy v českém překladu ‚lesu trvale tvořivého‘.
„Jde o les, kde je půda pořád trvale překrytá nějakým porostem,“ přibližuje Březina. To je pro les v teplém a suchém klimatu velká výhoda.
„Teplota na pasece může být i kolem 50 stupňů a souvisí to i s hospodařením s vodou... Funguje to jako v rodině. Mateřský strom chrání své děti a ony potom zdárně rostou, kdežto na pasece jsou stromy jako děti na ulici,“ vysvětluje vranovský lesník Petr Palant. Stromky začnou samy růst a ty větší stromy jim poskytnou přístřeší.
Hrozba lesních požárů v Česku poroste. Nejrizikovější oblastí je jižní Morava, varuje lesnický poradce
Číst článek
Podle modelu Dauerwald hospodaří i Školní lesní podnik Křtiny. Les u něj vypadá zcela jinak. Je hustší, stromy tu dosahují různých pater, jsou vysoké i nízké.
„Lesník vezme nejsilnější strom, tím vzniknou nějaké mezery a ty mezery jsou okamžitě obsazované dalším lesem, čili přirozenou obnovou. Takže se nám tady začnou vytvářet různé mozaiky a různé skupiny,“ přibližuje lesník Petr Palant.
Lesy modelu Dauerwald navíc přirůstají rychleji. „Na pasece přibyde zhruba sedm kubických metrů na hektar za rok. U nás je to kolem deseti.
Školnímu lesnímu podniku Křtiny si veřejnost často stěžuje, že Dauerwald vypadá neupraveně a neprůstupně. Právě tak má ale podle lesníků vypadat zdravý les připravený na klimatickou změnu.
