Čerstvá zelenina po celý rok, úsporně a skoro bez práce? Pro chytrý skleník je to hračka
Chtěli byste si pěstovat vlastní zeleninu, ale nemáte čas ani energii? Mohl by to vyřešit chytrý a téměř samoobslužný skleník, který vyvíjí brněnský vědec David Bažout. Jeho inovace dokáže proměnit i desítky let starou skleněnou boudičku v téměř samoobslužnou továrnu na zeleninu. Ta je navíc ekologicky šetrnější než staré skleníky a spotřebuje méně energie.
Jsme v brněnském Jundrově a všude kolem jsou panelové domy. Právě tady si David Bažout, vědec Fakulty informačních technologií brněnského Vysokého učení technického a zakladatel start-upu Sensorie, postavil inovativní skleník.
„Teď tady dobíhá zimní režim, to znamená, že tu máme méně náročné plodiny – špenát, salát…“ začíná vyjmenovávat. Vidíme tady ale taky dozrávat jahody, začínají rajčata… Na obojí je teď na jaře ještě hodně brzy.
„V našem skleníku pracujeme s teplem tak, abychom vyrovnaly rozdíly mezi dnem a nocí a rostlinám se lépe dařilo,“ vysvětluje David Bažout, v čem spočívá tajemství jeho chytrého skleníku.
„Tady máme schovanou řídicí jednotku, která je srdcem chytrého skleníku. Uživatel si pouze nastaví cílové podmínky a řídicí jednotka už se o ně postará.“
Sám si zalévá, sám si větrá
Brněnský vědec vytahuje z kapsy telefon a ukazuje mi mobilní aplikaci, na které je možné nastavit jednotlivé parametry jako třeba teplotu a vlhkost vzduchu nebo vlhkosti půdy v různých částech skleníku.
Oživení evropských lesů je investice do budoucnosti, věří zakladatelé start-upu Eco Tree
Číst článek
„Kolem sebe vidíme ventilátor, automatickou závlahu, vodní mlhu nad námi,“ ukazuje David Bažout na zařízení, která řídicí jednotka na základě pokynů z aplikace ovládá. A jako by chtěl skleník svoji inteligenci názorně demonstrovat, začne se kousek od nás automaticky otevírat okno.
„Ovládáním oken řídíme teplotu a vlhkost vzduchu ve skleníku,“ vysvětluje inovátor. „Výhodou chytrého skleníku je, že člověk není vázaný na konkrétní místo. Stačí, když do skleníku přijde jednou za dva týdny, jednou za měsíc.“
A tak zatímco do běžných skleníků musí pěstitel chodit téměř každý den a stojí ho to spoustu času, chytrý skleník se o všechno stará za něj.
Hydroponie pro každého
Skleník se na první pohled liší ještě v jednom zdánlivém detailu. Rostliny tady nejsou zasazené v hlíně, jak bývá obvyklé, ale většina z nich roste v trubičkách s tekutinou.
Jak souvisí lanovka, ptačí cvrlikání a laser? Francouzský fyzik za spojení dostal Nobelovu cenu
Číst článek
„To je jedna ze součástí našeho hydroponického systému,“ vysvětluje David Bažout. „Rostliny rostou v košíčcích, ve kterých zakořenily, a kořínky mají spuštěny do živného roztoku, což je v podstatě obyčejná voda, do které jsou přidaná hnojiva.“
Hydroponické systémy jsou ale poměrně drahé. Díky inovaci start-upu Sensorie by si jej ale do svého skleníku mohl pořídit i běžný zahrádkář.
„Vyvinuli jsme totiž speciální algoritmus, který využívá umělou inteligenci. Díky němu nemusíme využít drahé senzory, čímž zlevňujeme to výsledné řešení. Návratnost takového systému se obvykle pohybuje v rozmezí dvou až tří let,“ potvrzuje David Bažout.
Ekologie na prvním místě
Chytrý skleník stojí v areálu environmentální vzdělávací organizace Lipka, která se start-upem Sensorie spolupracuje, protože její skleníky by mohly být také ekologičtější.
Neznámá bílá látka? Díky nové metodě mohou mít lékaři i policie do dvou minut jasno
Číst článek
„Tento typ skleníku umožňuje pěstovat zeleninu další část roku, a tím pádem nemusíme ze vzdálených krajů dovážet takové množství zeleniny,“ vysvětluje Martin Šrom, zástupce ředitelky organizace Lipka.
A skleník si umí poradit i s dalším ekologickým háčkem, kterým je energetická náročnost. Běžný skleník se musí v zimě ohřívat a v létě ochlazovat, ale chytrý skleník dokáže srazit spotřebu energie na desetinu.
Výzkumníci ze Sensorie teď navíc testují solární systém, díky kterému by takové skleníky mohly být až deset měsíců v roce úplně energeticky soběstačné.
