Naděje pro pacienty s akutní leukémií. Nemoc pomáhají léčit geneticky upravené bílé krvinky
V Česku přibývá pacientů, kteří se léčí vlastními geneticky upravenými bílými krvinkami. Podle hematoonkologů pomohla loni takzvaná CAR- T terapie více než stovce pacientů. Je to dvakrát víc než v roce předchozím. Život zachraňující léčba se podává například lidem s akutní leukémií, kterým se nemoc po transplantaci kostní dřeně vrátila.
„To je transportní kontejner s dusíkem, kde jsou ty buňky v teplotě minus 150 stupňů uloženy,“ vysvětluje mi František Folber z interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.
„Tři roky byl klid zhruba, teď se to vrátilo,“ svěřuje se na nemocničním lůžku pětadvacátník Marek. Kvůli leukemii už podstoupil i transplantaci kostní dřeně. „Tady po tom by měl být asi konečně trochu dobře, trochu normálně. Člověk se bude zase po dvou měsících cítit jako člověk.
Sestřička vytahuje z kontejneru takovou kazetu. „V kontejneru se kouří, kazeta je naložena v tom dusíku, takže musíme mít ochranné rukavice,“ popisuje zdravotní sestřička Radka Pokorná. Otevře kazetu a musí znovu zkontrolovat to, že se jedná o správný vak pro správného pacienta. I hematoonkolog František Folber se opakovaně ujišťuje o tom, že lymfocyty patří právě Markovi.
Na zdejší hematoonkologii mu je odebrali přibližně před měsícem. Ve specializované laboratoři v Nizozemsku je pak geneticky upravili tak, aby dokázali bojovat si jeho nemocí.
„Vak vkládám do rozmrazovací lázně, kde je sterilní voda. Musí být nahřátá na tělesnou teplotu, aby se buňky nerozmrazovaly příliš dlouho, ale zároveň, abychom je neuvařili,“ popisuje lékař. Než se buňky rozmrazí, sestaví lékař na stojanu vedle pacientova lůžka soustavu hadiček. S jejich pomocí pak bude lék proudit po dobu asi 10 minut do Markova těla.
„Buňky teď vytahuji rozmražené. Nemají žádnou barvu, vypadá to jak čistá voda, ale jsou tam. Otočím kohoutkem a už vidíme, že to teče,“ ukazuje Folber.
„Buněk podle definice by tam mělo být asi jeden milion na kilo váhy pacienta, ale je tam nějaké rozpětí, protože je to živý lék, jsou to živé buňky. Tak není to přesně tak na miligramy, jako když máme nějaké tabletky. Buňky se po tom, co docestují do těla, množí. Takže jich oproti tomu, kolik jsme jich podali, přibývá,“ popisuje.
„Buňky, které už ve vás jsou, si budou hledat zbývající buňky vaší leukemie. Na ty se navážou a zaktivují. Aktivace vypadá trošku podobně, jako když je infekce. Takže můžou se objevit teploty nebo potíže s dýcháním. Ale proto jste tady. Když by se nějaká komplikace objevila, tak abychom ji zaléčili,“ říká Folber Pacientovi.
„Mám z toho radost, je to další naděje. Doufám, že už to vyjde, je to to nejmodernější, co jsem mohl dostat. Snad už se to nevrátí,“ doufá Marek.
Úspěch léčby závisí podle Františka Folbera na tom, v jakém zdravotním stavu je pacient před léčbou. „Čím je v lepším stavu a čím je nemoc před léčbou více pod kontrolou, tím je i výsledek lepší. Cílem léčby by mělo být vyléčení,“ uzavírá.
V nemocnici budou lékaři Marka sledovat ještě necelé dva týdny, pak už bude docházet jenom na běžné kontroly. Kromě akutní leukémie se s pomocí CAR-T terapie někteří pacienti s nádory mízních uzlin.
