Když nepřijmeme prověřené Afghánce legálně, přijdou sem ti neprověření ilegálně, předpokládá Rozumek

Evropská unie vyzývá členské státy k pomoci Afgháncům, kterým hrozí nebezpečí ze strany Tálibánu. Nabídnout dobrovolně azyl těm, kteří jsou takto ohroženi ale Česko, Rakousko, Dánsko, Maďarsko či Polsko neplánují. Předseda zahraničního sněmovního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) míní, že už jsme přesídlili ty Afghánce, kteří spolupracovali s českou armádou. Ředitel organizace Na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek (za Zelené) volá po širší pomoci.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprchlíci v Řecku

Uprchlíci v Řecku | Zdroj: Profimedia

„Měli bychom určitě pomoci pronásledovaným Afgháncům. Systémový by byl návrat k přesídlovacímu programu, který fungoval do roku 2015 a využily ho desítky osob ročně. I teď by se do něj několik desítek Afghánců vešlo,“ navrhuje Rozumek v Pro a Proti Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mělo by Česko přijmout další uprchlíky z Afghánistánu, kde jim hrozí nebezpečí ze strany Talibánu. Nebo už jsme přijetím asi dvou stovek lidí učinili dost?

Volební lídr kandidátky ČSSD Jihočeského kraje Veselý navrhuje pomáhat Afgháncům mimo Evropu. „Ale naše kultura je jiná než jejich, ostatně by se tu ani necítili dobře. Bylo by špatné přijetí v české společnosti, která tomu evidentně není nakloněná. Plán Evropské unie pomáhat humanitárně v okolních státech je správný, protože tyto státy jsou jim kulturně daleko blíž,“ tvrdí.

Smysl pomáhat v okolních zemích má, souhlasí Rozumek: „Ale musí existovat legální cesty pro ty, kteří azyl v okolních zemích nezískají. Proto mluvím o přesídlení, které u nás spoustu let fungovalo a ke kterému bychom se měli vrátit. A tedy přijmout i Afghánce.“

„Česko rozhodlo, že nebude přesidlovat lidi s jinou kulturní podstatou. My tady s tím nemáme velké zkušenosti. A podle mě to je v pořádku.“

Ondřej Veselý

Je právem každého státu se rozhodnout po svém, věří politik. „A Česko rozhodlo, že tímto způsobem nepůjde a nebude přesidlovat lidi s jinou kulturní podstatou. My tady s tím nemáme velké zkušenosti. A podle mě to je v pořádku. My nejsme ani cílovou zemí Afghánců.“

A dodává příklad: „Před lety jsme nabídli přesídlení iráckých křesťanům a nezůstal tady žádný. Nejsme cílová země a ani by být neměla. Cesta pro Česko je pomáhat v zahraničí.“

„Kdo má aspoň trochu peněz, přijde nelegálně a nemáme nad tím vůbec žádnou kontrolu.“

Martin Rozumek

„Pokud nevzniknou legální cesty pro lidi v nebezpečí, směřujeme k situaci v Řecku a na Balkáně: Kdo má aspoň trochu peněz, přijde nelegálně a nemáme nad tím vůbec žádnou kontrolu,“ oponuje Rozumek a doporučuje:

„Lepší by bylo mít systém. Jasně říci, že preferujeme, aby zůstali v okolních zemích, ale pro nejvíce ohrožené mít legální cesty, které bohužel Česká republika uzavřela.“

Před vstupem Česka do EU jsme přijímali desetitisíce uprchlíků ročně. „V posledních letech je to mezi 1100 a 1800 uprchlíky a trvá to už dvanáct let. Kapacity máme, zkušenosti také a míst je tu spoustu. Ekonomika potřebuje navíc každého, kdo je ochoten pracovat. Práci by uprchlíci našli snadno a s integrací problém nemáme,“ ujišťuje ředitel.

„Když si představím, že bychom přijali velké množství Afghánců, tak je velká pravděpodobnost, že tam budou i islámští bojovníci.“

Ondřej Veselý

Veselý ale rozlišuje mezi přijímáním lidí za účelem práce a uprchlíky. „Na práci jsou lidé tipováni, pracuje se s nimi, to je úplně rozdílný model. Když někoho přesídlíte, protože prchá, aniž by viděl svou budoucnost na území, na které prchá, tak to jsou další komplikace.“

„Když si představím, že bychom přijali velké množství Afghánců, a tím nemyslím ženy, tak je velká pravděpodobnost, že tam budou i islámští bojovníci z Tálibánu, Islámského státu nebo z Al-Káidy. Takže to představuje i bezpečnostní riziko,“ upozorňuje sociální demokrat.

V případě legálního přesídlení jsou lidé velmi pečlivě prověřeni, reaguje ředitel. „Proces běží přes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, naše bezpečnostní složky, ve spolupráci s ministerstvem vnitra a trvá měsíce, ne-li roky. Naopak nebezpečné je se uzavřít. Pak sem nelegálně připutuje téměř kdokoliv, jak je tomu nyní,“ konstatuje Martin Rozumek

„Nelegální migrace je velké riziko,“ souhlasí poslanec. „Ale bezpečnostní screening trvá velmi dlouho u dobu a my ty lidi prostě nejsem schopni v krátké době prověřit. Výzvu unie jsme naplnili tím, že jsme přijali víc než 150 afghánských spolupracovníků s rodinami,“ obhajuje zdrženlivost při dalším přijímání uprchlíků Ondřej Veselý (ČSSD).

Poslechněte si celou debatu. Otázky klade Karolína Koubová.

Karolína Koubová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme