Kdo převezme KDU-ČSL?
Zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví

Preference mají lidovci na historických minimech, i proto se zdá, že současný předseda Marian Jurečka kroutí poslední měsíce v čele KDU-ČSL. Web iROZHLAS.cz a Radiožurnál oslovily přední představitele strany. Pokud někoho jako nového lídra jmenují, je to hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Ten je důvěrou spolustraníků polichocen, v rozhodování je pro něj ale klíčová obhajoba mandátu. Zastánci „návratu ke kořenům“ zatím o jménech nemluví.

Praha 29. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Uvnitř KDU-ČSL se má vesměs za to, že na podzimním sjezdu už současný předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nebude znovu kandidovat. Sám se zavázal, že pokud se straně nepodaří otočit trend klesajících preferencí a nebude mít dobré volební výsledky, místo v čele strany uvolní.

„Bylo by skvělé, kdyby na sjezdu na předsedu kandidovalo pět osobností s vlastní vizí a byla to demokratická soutěž mezi nimi,“ představuje si náměstek hejtmana Jihočeského kraje a lidovecká dvojka do eurovoleb František Talíř.

„Nejsme hnutím jednoho muže, určitě se bude profilovat více kandidátů,“ je si jistý předseda poslaneckého klubu strany Aleš Dufek.

Aktuálně ve straně probíhají intenzivní debaty a možní uchazeči o post ve vedení KDU-ČSL před říjnovým sjezdem sondují terén.

Jihomoravský favorit

Poslanecký klub KDU-ČSL v aktuálním složení Sněmovny tvoří 23 členů, zvlášť mezi těmi z tradičně lidovecky silného jihomoravského regionu má značnou podporu tamní hejtman Jan Grolich.

„Volitelní jsou pro mne lidé jako Jan Grolich, Petr Hladík a talenty z regionu – plzeňská Libuše Hubáčková, ústecký Jan Růžička nebo jihočeský František Talíř,“ popsala brněnská poslankyně Marie Jílková.

„Ve vedení bych rád viděl Jana Grolicha,“ říká poslanec Jiří Horák. Pochází z Bučovic, kde je již sedm let starostou. Jde o obec jen asi 25 kilometrů od Velatic, kterým Grolich deset let starostoval, než se stal hejtmanem.

V podobné vzdálenosti od Velatic leží i obec Těšany, kde je místostarostou další jihomoravský poslanec z KDU-ČSL Miroslav Zborovský. „Myslím, že potřebujeme ve vedení nové tváře, proto bych jako ideálního předsedu viděl Jana Grolicha,“ uvedl.

Zkušený poslanec Vít Kaňkovský je původem z Brna, je však i dlouholetým zastupitelem Kraje Vysočina. V odpovědi sice uvedl, že nechce být konkrétní, koho si v čele strany představuje, řekl ale, že by to měl být „typově podobný politik, jakým je Jan Grolich“. Podle Kaňkovského konkrétně „člověk s vizí, uvěřitelný, výborně komunikující“.

Grolich ale nemá podporu jen na jihu Moravy. Důkazem toho je bývalý ministr kultury z druhé vlády Václava Klause a exposlanec Jaromír Talíř. „Sázel bych na Jana Grolicha,“ říká člen českobudějovické buňky KDU-ČSL.

Blízko ke Grolichovi má i synovec Jaromíra Talíře František Talíř. „S možnými kandidáty jednám, konkrétní jména ale veřejně nekomentuji. Považuji za správné nechat osobní rozhovory důvěrné,“ odpověděl.

Grolicha ostatně sám zmínil jako příklad někoho, kdo správně oslovuje voliče. „Má mnoho silných stránek, což se dá jen těžko přehlédnout. Umí řešit krizové situace, to ostatně dokázal například po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku v roce 2021. Zároveň je autentickým lidovcem, který je srozumitelný směrem k voličům,“ popsal.

„Hodně komunikuji s Františkem Talířem. Jsme si lidsky blízcí, uvažujeme podobně a rozumíme si,“ vrátil mu kompliment Grolich.

Jihomoravský hejtman uvedl, že si velmi váží častých zmínek od spolustraníků, i proto o kandidatuře do čela KDU-ČSL uvažuje. „Velice si vážím toho, že moje jméno zaznívá poměrně často a od lidí, které velmi respektuji. Nemohu to tedy brát na lehkou váhu a přemýšlet o tom musím.“

Definitivně se rozhodne až podle toho, zda obhájí post hejtmana, k čemuž má dobře nakročeno. Byť mají celostátně lidovci preference v intervalu 2–4 procent, v Jihomoravském kraji jsou silní a budou tam kandidovat s ODS a TOP 09 jako koalice Spolu v čele s ním.

Dle něj je hlavně třeba si říci, zda chce strana výraznou změnu, nebo jen obměnit tvář. „Za mě je podstatné, jestli jsou lidé v různých organizacích připraveni na ten druh změny, který bych mohl reprezentovat. Podle toho si řeknu, jestli se na to budu hypoteticky připravovat,“ říká.

Tradicionalisté

Naopak Grolicha jako možného lidoveckého lídra odmítá například bývalý předseda strany a současný starosta i senátor ze Vsetína Jiří Čunek, který dlouhodobě zastává tradicionalistické postoje.

Hejtmana v čele strany by nerad viděl i bývalý předseda Pavel Bělobrádek. „Vždy je nejlepší, když to je člověk, který je ve vládě, popřípadě ve Sněmovně. Už jsme měli i předsedy senátory, europoslance. Nevím, jestli to je optimální, na druhou stranu je to řešitelné. Nemyslím si ale, že by to v této době měl být člověk, který má ambice kandidovat na hejtmana, třeba jako Honza Grolich. To by úplně nedávalo smysl,“ řekl pro Deník N.

Po svém odchodu z vedení v roce 2019 si Bělobrádek dal, jak sám říká, trochu detox a nyní zvažuje, že by vyzkoušel kandidaturu na řadového místopředsedu.

Z logiky věci se nabízí, že by o post předsedy měl usilovat i 1. místopředseda strany Jan Bartošek, ostatně na posledních sjezdech se o to pokoušel. Nejprve prohrál s Markem Výborným, poté s Marianem Jurečkou.

„Sjezd je až na podzim, ohledně kandidatury zvažuji rozhodnutí,“ říká Bartošek. Rozhodne se i podle postoje své rodiny. „Důležité také je, aby vedení jako celek fungovalo jako tým, nejde jen o osobu předsedy,“ doplnil.

Spolu s předsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřejem Benešíkem nebo europoslancem Tomášem Zdechovským je v poslední době pojí kritika Jurečkova stranického vedení. Vadí jim, že dává přílišný důraz na sociální témata a nepopulární reformy a ne na zahraničně-bezpečnostní tematiku, které se věnují.

„Máme velkou kompetenci v oblasti bezpečnosti a migrační politiky. V dnešní krizové době je zajištění obrany, vnitřní bezpečnosti, účinné migrační politiky, ale například i energetické bezpečnosti snad vůbec nejzásadnějším tématem. Myslím, že bychom to ve straně měli více reflektovat,“ říká Bartošek.

A Benešík s ním souzní: „V čele KDU bych si přál lidi s evropským rozhledem, kteří jsou odborníky ve svých oborech, se zkušeností nejen z nejvyšších pater politiky ale např. i z komunální a regionální úrovně. Zdravě konzervativní a hodnotově ukotvené. Takové lidi vidím i v současném vedení KDU a poslaneckém a senátorském klubu. Bude ale potřeba, aby se více mediálně profilovali a prezentovali.“

Jihočeský poslanec, tradicionalista a velký kritik současného vedení Šimon Heller označuje za viníka současných nízkých preferencí celé stranické předsednictvo.

„Berte to s nadhledem, ale myslím, že na nadcházejícím sjezdu bychom měli hledat nového Josefa Luxe nebo Pavla Bělobrádka. V roce 2010, kdy byl Bělobrádek zvolen předsedou, šlo de facto o člověka, kterého nikdo neznal. Lidovci mají obrovskou výhodu, že mají téměř 20 tisíc členů a také obrovské množství krajských a obecních politiků. Je z čeho vybírat, paleta je velká,“ popsal s tím, že sám ale do vedení kandidovat nechce.

Zdechovský se chce rozhodnout podle výsledku voleb do Evropského parlamentu. O kandidatuře přemýšlí i šéf poslaneckého klubu Aleš Dufek.

Podle dlouholeté poslankyně Pavly Golasowské by měli být v novém vedení „schopní lidé, kteří budou hájit konzervativní hodnoty tak, jak je KDU-ČSL hájí už 100 let“.

Výborný konsenzus?

Konsenzuálním předsedou strany, který by mohl být kompromisem mezi mladším křídlem a tradicionalisty, je ministr zemědělství Marek Výborný. Ten již v letech 2019–2020 stranu vedl, než z rodinných důvodů rezignoval. Teď je ale zpátky.

„Vždy mi šlo na prvním místě o osud KDU-ČSL a naší politiky. Bude mě případně zajímat názor členů KDU-ČSL, pokud bych kdykoliv v budoucnu vnímal to, že je výraznější zájem členské základny, že bych měl nějakou roli v rámci vedení strany sehrát, pak bych to určitě zvážil,“ řekl v lednu. Jinak ale podporuje současného předsedu Jurečku.

I Grolich vnímá ministra Výborného jako konsenzuální variantu. A přidal k němu v tomto kontextu i dalšího ministra Petra Hladíka, který je už nyní stranickým místopředsedou, dříve působil v brněnské politice a byl i náměstkem primátorky.

Šéfa resortu životního prostředí s Grolichem kromě jižní Moravy pojí i stejný věk, oběma bude letos čtyřicet let. „Kandidaturu zvažuji. Do vrcholných pozic musíme dostat energii a kontaktní politiku, která je nám vlastní na komunální a krajské úrovni,“ nastínil Hladík.

Sám by tak mohl být naplněním volání části strany po omlazení. V letech 2012–2015 byl předsedou Mladých lidovců. „Máme nejsilnější mládežnickou organizaci, která má úspěchy i na mezinárodním poli. Máme spoustu mladých starostů, máme náměstka hejtmana Františka Talíře nebo hejtmana Honzu Grolicha. Všichni tito lidé mají energii, kterou mohou vnést do celkové image KDU-ČSL,“ říká s tím, že je čas na „mladší vítr“.

Kam pro voliče?

Výše nastíněné odlišné pohledy se promítají i v tom, kde chtějí jednotliví představitelé KDU-ČSL hledat voliče, které strana nyní postrádá.

Na lednovém jednání širšího vedení strany vyzval hejtman Grolich, ať strana vykročí moderním směrem i za cenu toho, že by tím ztratila a naštvala starší voliče a členy. „Musíme se více zaměřit na lidi pod 40 let. Snažit se pochopit jejich potřeby a k nim navrhovat řešení a dobře je komunikovat,“ popsal.

Souzní s ním jihočeský náměstek Talíř: „Osobně vidím velký potenciál u mladé generace a i svojí kampaní do europarlamentu se snažím své vrstevníky oslovit.“ Inspirovat by se dle něj měla KDU-ČSL u západoevropských křesťanskodemokratických stran jako je CDU/CSU v Německu nebo ÖVP v Rakousku.

Zcela opačný názor než orientaci na mladší voliče razí stranická dvojka Bartošek. „V minulosti jsme se možná až příliš otevírali liberálním voličům, pro které lidová strana není atraktivní. Dle mého bychom měli zastávat moderní konzervativismus s prvky sociálně-tržního hospodářství a vymezovat se vůči populismu,“ popsal.

Europoslanec Zdechovský vidí největší potenciál mezi voliči ve věkové skupině 45–60 let. „Náš volič od nás chce slyšet vizi silného ekonomického a bezpečnostního programu pro 21. století,“ domnívá se a dodává, že KDU-ČSL svého voliče nechala opuštěného bez konzervativního lana.

I poslanec Heller vyhlíží návrat ke kořenům. „KDU-ČSL se musí vrátit ke kořenům konzervativní politiky, politiky zdravého rozumu. Liberální zelené pražské vody nechť brázdí jiné pirátské lodě,“ odpověděl.

„Musíme ukázat, že nejsme strana pouze pro venkov nebo jen pro věřící,“ říká Benešík s tím, že věří, že strana najde podporovatele i mezi nevoliči a prvovoliči.

„Musíme přestat podporovat pravicové návrhy ODS a TOP 09 a začít znovu prosazovat tradiční lidovecká témata a voliči se k nám vrátí,“ věří poslanec Jiří Carbol.

‚Chybí poptávka‘

Podle politologa z Masarykovy univerzity Víta Hlouška je dnes pravděpodobnější, že ve straně převáží tradicionalisté v čele s Bartoškem: „To by mohlo znamenat, že se nakonec modernizace zaleknou a sice zůstanou silní v komunální politice a tradičních regionech, ale už se za nimi zavře voda v celostátní politice.“

Domnívá se totiž, že v Česku do značné míry chybí poptávka po tradiční lidovecké politice. „Pokud se chtějí vydat konzervativním směrem, tak narazí na Babišovo ANO a Okamurovu SPD. Není místo už ani u seniorů, kde většina volí ANO a pravicoví senioři ODS. Pokud by chtěli být moderní a kosmopolitní, tak by se také vlamovali do dveří, kde už je někdo jiný,“ domnívá se.

I podle ředitele agentury Median Přemysla Čecha je možné, že je již dnes velká část původních skalních lidoveckých podporovatelů přesunuta do voličského portfolia ANO. „Alena Schillerová může na řadu venkovských voličů KDU působit velmi dobře,“ popsal.

Podle politologa Hlouška je tak klíčem k lidovecké budoucnosti pokračování koalice Spolu.

Jakub Grim

Související témata: KDU-ČSL, Jan Grolich, Jihomoravský kraj, Marian Jurečka, Jan Bartošek, František Talíř, Petr Hladík, Marie Jílková, Pavel Bělobrádek, Šimon Heller, Ondřej Benešík, Aleš Dufek, Tomáš Zdechovský