Nízké platy na vysokých školách zhoršují jejich postavení na trhu práce. Žádají o navýšení rozpočtu
Vysoké školy ztrácejí kvůli nízkým platům konkurenceschopnost na pracovním trhu. Školský výbor poslanecké sněmovny na to upozornil náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Zástupci vysokých škol proto žádají, aby jim vláda dodatečně navýšila rozpočet na příští rok.
Vysoké školy usilují o přidání minimálně pěti miliard korun. Členům školského výboru to ve středu řekl náměstek ministra školství Miller s tím, že je to sice velmi hrubý odhad, ale že zástupci segmentu vysokých škol v těchto dnech odesílají na ministerstvo školství žádost s touto konkrétní částkou.
Z toho 1,7 miliardy je částka, kterou nejspíš budou univerzity potřebovat na zaplacení zvýšených cen energií. Na mzdy mají podle Millera jít 3 miliardy korun.
Finance investované do integrace studentů z Ukrajiny se Česku vrátí, přispějí k tvorbě HDP, říká Balaš
Číst článek
„Vysoké školy se začínají stávat nekonkurenceschopnými ve srovnání s regionálním školstvím. Reálně hrozí, že prvotřídní odborníci začnou odcházet z vysokých škol, protože platové podmínky tam nejsou takové, jaké by měly být. Samozřejmě i ve světle inflace a toho, co momentálně zažíváme, “ vysvětluje náměstek ministra Miller.
Miller dodal, že v uplynulých dvou letech univerzity vyčerpaly velkou část svých rezerv kvůli opatřením proti covidu-19.
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
Vláda přitom schválila navýšení na 130 procent průměrné mzdy a postupně k této úrovni míří. Momentálně je to asi 122 procent. Vůbec nejhorší platové podmínky mají v posledních pěti letech podle údajů Rady vysokých škol zaměstnanci vysokých škol na nižších vědeckých pozicích jako jsou asistenti, odborní asistenti a pracovníci ve vědě a výzkumu. Ti v průměru berou o pět procent méně než vysokoškolsky vzdělaní lidé v Česku obecně.
Bez zahrnutí vědců s nejvyššími tituly, tedy profesorů a docentů, loni bralo nejvíc vědeckých pracovníků vysokých škol 45 tisíc korun hrubého měsíčně. Přitom lidé s vysokoškolským titulem na celém pracovním trhu dostávali loni nejčastěji 50 tisíc korun hrubého měsíčně.
Pomalý růst platů
Grafy také ukazují, že asistenti berou často méně, než administrativní pracovníci na fakultách. Ministerstvo školství uvádí, že nárůst průměrné mzdy v segmentu vysokého školství byl v posledních letech přes 25 procent, zatímco v regionálním školství platy vzrostly skoro o polovinu.
Ke konci roku 2021 tak byla průměrná měsíční mzda asistenta na vysoké škole 37 a půl tisíce, kdežto průměrná výše platů pedagogických pracovníků v regionálním školství byla téměř 45 tisíc.
‚Doufám, že nás čeká normální školní rok.‘ Po pandemii řeší školy výzvu, jak zapojit děti z Ukrajiny
Číst článek
V masivním měřítku to podle rektora Masarykovy univerzity v Brně a předsedy České konference rektorů Martina Bareše zatím nevede ke snížení zájmu o vědecké pozice. Zdůrazňuje ale, že objem financí, které stát na provoz vysokým školám dává, je stále menší.
„Kapitola ministerstva školství, která se týká vysokých škol se během několika let dostala z 18 % na 11 %. To už nás musí opravdu alarmovat. Zatím nevidím, že by nám někdo odcházel na základní nebo střední školy, ale samozřejmě se objevují hlasy, že pokud nebudou vysoké školy podpořeny, tak tato situace může nastat,“ dodává rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Bareš připomíná, že vláda pětikoalice označila vzdělávání za svou prioritu. O navýšení rozpočtů se ale stále jedná.
„Setkávám se s chápavými reakcemi, nicméně tlak na státní rozpočet je enormní. Vidíme jak inflace vede k valorizaci důchodů, musíme více investovat do naší obrany. Věřím, že k nějakému rozumnému kompromisu budeme schopni dojít,“ říká Bareš.
