Ruská agrese na Ukrajině přispěla k podpoře EU, ukazují data. Ekonomické důsledky ji ale opět sráží
Prvotní šok z ruské invaze se propsal i do nahlížení na Evropskou unii. Mezi Čechy se Unie začala těšit větší podpoře. Od té doby ale klesá. A nejvíce u těch, kteří Ukrajinu podporují. Mohou za to ekonomické důsledky, jejichž dopady pocítili. Ukazují to data, která pro Český rozhlas připravila společnost PAQ Research. „Podpora je stále na vyšší úrovni než před invazí. Má ale kam klesat,“ upozorňuje socioložka Nina Fabšíková.
Českou společnou dělí témata spojená s EU. Na projektu Rozděleni Evropou prezentuje iROZHLAS.cz a Radiožurnál výzkum vypracovaný analytickým ústavem STEM. Na to, jak pohled na EU mění už více než dva roky trvající válka na Ukrajině, se zaměřili sociologové PAQ Research.
Evropská unie je často spojovaná s válkou, jak je patrné z výzkumu veřejného mínění. Vyplývají z něj dvě klíčová zjištění. Ruská invaze na Ukrajinu znamenala vyšší podporu pro Unii, především u těch, kteří invazi vnímají jako nevyprovokovanou a zaviněnou ruským agresorem. Do nazírání ale vstupuje ekonomický faktor, vysoká inflace a růst cen energií přiměl některé lidi změnit názor a na EU opět klesá pozitivní náhled.
Při rozhodování o setrvání v Unii ze začátku války hrál větší roli postoj k Ukrajině, respektive Rusku, ale postupně ho začala nahrazovat finanční situace českých domácností. „Začátek války vybudil veřejné mínění. Ale na tom dlouhodobou podporu neudržíte. Spousta lidí si spojila EU s tím, že se mají hůř,“ poukazuje socioložka Fabšíková.
Průměrná podpora členství ČR v EU po invazi na Ukrajinu výrazně stoupla, od té doby klesá
Kliknutím zvětšíte graf na celou obrazovku
Změny postojů
Nejlépe si Evropská unie vedla v únoru a březnu 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy její podpora vzrostla ve všech skupinách, které PAQ sledoval. Nejvíce mezi těmi, kteří řekli, že podporují Ukrajinu a vnímají svoji finanční situaci jako dobrou. To je také jediná skupina, ve které podpora Evropské unie stále roste a momentálně se nachází na téměř 80 procentech.
Rozděleni Evropou a PAQ Research
V rámci Života k nezaplacení sociologové sledují ekonomický vývoj domácností a k těmto datům pak přidali také aspekt vývoje postoje k Evropské unii. „Ptáme se pořád těch samých domácností a to nám umožňuje dobře sledovat změny v čase,“ říká Fabšíková.
V rámci průzkumu se Čechů ptali, jak by se rozhodovali, kdyby se zítra hlasovalo o vystoupení z Evropské unie. Sledovali, jak by toto rozhodnutí ovlivňoval postoj k Ukrajině nebo Rusku a finanční situace, ve které se lidé nachází.
Více než polovina Čechů je stále pro setrvání v Unii. „Samozřejmě se z toho nedá říct, jak by referendum dopadlo, protože je tam více faktorů. Třeba to, jak by se rozhodl segment Nejistých,“ poukazuje na data Fabšíková.
Největší pokles zaznamenala EU u podporovatelů Ukrajiny, kteří byli válkou ekonomicky zasaženi. „Začátek války na Ukrajině byl důležitým momentem pro vnímání Evropské unie. Hodně lidí si totiž válku spojuje s EU a ekonomickými důsledky, jako zvýšení cen energií nebo inflace, které nastaly po začátku invaze,“ říká Fabšíková.
Připomíná také, že právě u této skupiny podpora Evropské unie nejvíce vzrostla a měla tak kam klesnout. „Po tom, co opadl prvotní šok a dostavily se ekonomické důsledky, tak i kvůli jejich propojení s EU podpora klesla,“ poznamenává socioložka.
Poukazuje také na to, že i tak je u proukrajinsky smýšlejících Čechů v horší finanční situaci podpora Unie stále vyšší než před začátkem války na Ukrajině.
Že podpora EU tolik neklesla u prorusky smýšlejících, Fabšíková vykládá tak, že u nich byla podpora setrvání v Unii už tak nízká. „Podpora je u nich už tak malá a neměla moc kam klesnout,“ zmiňuje.
Faktor peněženky
Lidé v horší finanční situaci mají vůči EU spíše negativní postoj. Kladou si totiž otázku: Daří se mi kvůli Unii hůř? Fenomén rozebíral projekt Rozděleni Evropou detailně už dříve ZDE. Výzkum PAQ Research toto zjištění podtrhuje.
Pokles podpory EU od začátku invaze byl nejvýraznější mezi ekonomicky zasaženými
Kliknutím zvětšíte graf na celou obrazovku
Ekonomická situace v uplynulých letech má za následek také to, že ve společnosti narostl segment Skalních odpůrců, kteří jsou proti Evropské unii vyhraněni. A není jisté, jestli se v budoucnu zmenší. „Je možné, že se vrátíme na stejnou úroveň podpory jako před lety,“ předpovídá Fabšíková.
Postoje k EU
- dvě pětiny Čechů jsou prounijní (Euronadšenci, Příznivci, Vlažní příznivci)
- dvě pětiny tvoří protiunijně naladění (Odpůrci, Skalní odpůrci)
- jedna pětina má z EU smíšené dojmy (Nejistí)
Ve vývoji podpory k Evropské unii bude zásadní, jak si poradí s ekonomickými následky, které zasáhly hlavně skupinu Nejisté. Přestože se finanční situace Čechů postupně zlepšuje, stále se nedostala na stejnou úroveň jako před lety.
Obezřetnost před Ruskem
Češi jsou nicméně ve specifické pozici: s ruskou agresí mají vlastní historickou zkušenost. Také proto se solidarita s Ukrajinou stále drží na vysoké úrovni, byť s postupujícím časem slábne. Ukázalo se to ale například na ochotě přijímat ukrajinské uprchlíky.
To se projevuje také v podpoře EU. „Lidé, kteří podporují ukrajinské uprchlíky, u nich vzrostla podpora,“ zdůrazňuje socioložka.
Důležitým aspektem bude vývoj situace ve válce na Ukrajině a celková bezpečnostní situace. Právě tu by totiž většina Čechů raději řešila na unijní úrovni než na té národní. Bezpečnostní a obranná politika jsou oblasti, které si lidé spojí s EU a jsou považovány za nejpopulárnější.
„Mnoho Čechů a Češek vnímá Rusko jako největší hrozbu a to bude mít vliv na podporu společné bezpečnostní politiky a tím pádem i Evropské unie,“ uzavírá Fabšíková.
Od invaze ztratila EU podporu zejména mezi ekonomicky zasaženými podporovateli Ukrajiny
Kliknutím zvětšíte graf na celou obrazovku
