Sociolog: Máte našetřeno, nedostanete dávky. Aby o ně nežádali ti, kdo neplatili odvody a mají nízký důchod
Ministerstvo práce navrhuje zavést takzvaný majetkový test. „Aby na dávku neměly nárok domácnosti, které mají statisícové úspory,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. „Dnes příspěvky jak na bydlení, tak na děti může čerpat teoreticky domácnost, která má miliony na účtu,“ říká pro Radiožurnál s tím, že dnes paradoxně stát odebírá dávky v hmotné nouzi těm nejchudším, když si pár tisíc korun odloží stranou.
Sledujeme snahu ministerstva práce a sociálních věcí namísto několika složitě administrovaných dávek zavést kombinovanou dávku státní sociální pomoci. Dá se říct, že končí dosavadní příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Nová dávka se bude skládat ze čtyř komponent: živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě. Ve studii PAQ Research, kterou jste na zakázku ministerstva práce zpracovali, tuto novou reformu dávek hodnotíte. Co doporučujete například v oblasti insolvencí?
Celkem pozitivní rys této novely je, že podstatně zvýší motivaci pracovat pro lidi s úplně nejmenšími příjmy.
Sloučení dávek zdvojnásobí motivaci pracovat lidem s těmi nejnižšími příjmy, pokud nejsou v insolvenci. Těm novela situaci ještě zhorší, vysvětluje Daniel Prokop
Problém byl v tom, že když jste brali příspěvek na živobytí a na bydlení, a člověku se zvýšil plat z 5000 korun o 10 000 korun, vstoupily tyto příjmy do výpočtu dávek.
A o 8 z těch 10 000 korun člověk přišel tím, že se mu zkrátily dávky. Takže ze své práce měl velmi malý užitek. Z jedné koruny jen 20 haléřů. Zbytek se ztratil na dávkách.
To byl velký problém, protože to nemotivuje začít pracovat a pracovat víc.
Navíc tam byly velké skoky. Dokonce jste mohli přijít o čistý příjem, když jste hodně pracoval a ztratil nárok třeba na doplatek na bydlení.
Tohle ta novela opravuje. Zdvojnásobuje motivaci k práci. Užitek z toho budou mít nízkopříjmoví lidé, což je dobře.
Ale je tam několik problémů. Jedním z nich jsou insolvence.
Když jste v oddlužení, insolvenční správce vám zabavuje dvě třetiny příjmu nad nezabavitelným minimem. Takže si vyděláte třeba o 10 000 korun víc, polepšíte si z 30 na 40 000 korun, ale 6500 korun z peněz navíc si vezme insolvenční správce.
A navíc dávky se počítají z příjmu před těmi srážkami. Takže kromě toho přijdete ještě třeba o 5 až 6 000 korun na dávkách.
Výsledek je, že když si v insolvenci po téhle novele vyděláte víc, klesne vám čistý příjem. Budete za aktivitu potrestaný. To povede k tomu, že lidé budou optimalizovat, aby nebrali víc, než je nezbytně nutné, a brát peníze na ruku.
To je velmi nešťastné. V oddlužení a zároveň v některých typech exekucí tato novela ještě zhoršuje současný stav, kdy má člověk velmi malou motivaci pracovat. Tohle novela ještě zhorší kvůli svým parametrům a kvůli tomu, jak špatně kombinuje výpočet dávek se srážkami.
Co by se na tom mělo opravit?
To je velmi jednoduché. V oddlužení se musí počítat dávky až po srážkách. Aby člověk dostal dávky na základě svého nižšího příjmu.
A zároveň jsou srážky hodně vysoké, jsou to dvě třetiny. To taky moc nemotivuje zvýšit si příjem. Navrhujeme procentuálně menší srážku, třeba polovinu místo dvou třetin.
To by výrazně zlepšilo motivaci pracovat. Nakonec se to vyplatí všem, protože když budou mít lidé motivaci pracovat, tak budou platit vyšší odvody a nebudou v šedé ekonomice. To je přece účel oddlužení.
Mapa pro nájemníky
Ve studii také píšete tom, že cenová mapa nákladů na bydlení by umožnila lépe zacílit podporu a omezit částečně i obchod s chudobou. V čem tví taková síla cenové mapy?
V současném příspěvku na bydlení jsou stropované náklady na nájem, které jsou určené podle velikosti obcí.
Problém je, že třeba v Ústí nad Labem je strop díky tomu, že je to velké město, výše než v bohatých městech u Prahy. To způsobuje, že v Ústí nad Labem máte větší podporu bydlení než v Černošicích u Prahy, byť jsou nájmy vyšší právě u Prahy.
Problém systému je v tom, že dává relativně malou podporu lidem, kteří jsou v bohatých menších městech, a velkou podporu lidem v chudých velkých městech.
Záleží tedy spíš na regionu než na obci?
Ano. Navrhujeme mapu, která dělí republiku do čtyř typů okresů, které se výrazně liší cenami nájmů. Stropy uznatelných nájmů lze nastavit podle téhle mapy.
To by omezilo v chudých oblastech navyšování nájmů k tomu stropu, který dofinancuje stát. Zároveň by se dala dát větší podpora lidem v bohatších malých obcích. Bylo by spravedlivější a omezilo by to obchod s chudobou.
Dávky, ale jen pro chudé
Vylepšený majetkový test by neměl dávku snižovat skokově, ale postupně. Co tím myslíte?
Ministerstvo navrhuje majetkový test tak, aby na celkovou dávku neměly nárok domácnosti, které mají více než 200 000 korun úspor na prvního člena a 50 000 korun na další osoby. Pokud jste tříčlenná domácnost, 300 000 korun na účtu vás diskvalifikuje z té dávky.
Motivujeme, říká náměstkyně Jelínková o plánu snižovat dávky rodinám, kde děti nechodí do školy
Číst článek
Majetkový test má obecně smysl. Dřív se neprováděl a dnes příspěvky jak na bydlení, tak na děti může čerpat teoreticky domácnost, která má miliony na účtu, což je nesmysl.
I teď je majetkový test relativně vysoko – můžete mít až 400 000 korun na účtu a mít nárok na dávku.
Je to důsledkem toho, že je třeba zavést jednu ostrou hranici. Nelze ji ale udělat moc brzy, protože byste demotivovali lidi od toho, aby si tvořili úspory, a tak ji radši ministerstvo zavedlo hodně vysoko.
My v PAQ Research jsme si udělali rešerši fungování dávek v zahraničí. A po vzoru Británie navrhujeme, aby majetkový test nebyl na způsob „máte úspory o tisíc korun větší a nemáte dávku,“ ale aby byl postupný.
V Británii se dávka redukuje. Když máte nějaké úspory, tak se vám redukuje na polovinu, když máte větší úspory, tak na nulu. Zubů tam může být i víc.
Jde o to, aby se postupně redukovalo to, co vám stát v dávkách dává, když máte úspory. To by výrazně ušetřilo, protože lidé, kteří mají úspory, jako třeba senioři, by měli příspěvek na bydlení menší a financovali by si bydlení z vlastních úspor.
Co je vlastně smyslem celé téhle operace?
Cílem majetkového testu je zamezit tomu, aby – hlavně v budoucnosti – byl dávkový systém využívaný lidmi, kteří na něj neměli mít nárok, protože mají nemovitosti, velké úspory a podobně.
Dnes to riziko existuje a moc se nevyužívá. Ale v budoucnosti se dá třeba taktizovat v důchodovém systému. Nemáte odvody, uděláte si velké úspory, potom máte malý důchod a čerpáte k tomu příspěvek na bydlení.
Dávkový systém by se měl dlouhodobě obrnit vůči zneužívání.
Za druhé majetkový test opravuje jednu velkou chybu. Test už existuje, ale pro chudé a naopak podporuje střední třídu.
Ekonom Janský: Nesmíme vytvářet prostor pro zneužívání dávek a nechceme, aby tak byly vnímány
Číst článek
Paradoxně existují dávky v hmotné nouzi pro ty úplně nejchudší, kterým stát nedovoluje mít skoro žádné úspory.
To znamená, že pokud jste v současnosti úplně chudý člověk, máte dávky v hmotné nouzi a uděláte si úspory 30 000 korun, dávky vám seberou. To demotivuje od pracovní aktivity.
Takže cílem celé operace kombinovaných dávek státní pomoci je pomoct nízkopříjmovým? Anebo taky podpořit aspoň trochu státní pokladnu?
Cílem jsou nízkopříjmoví. Podle naší studie má dnes nárok na dávky asi třetina domácností, to je hodně. Kdyby to všichni začali čerpat, tak je to extrémní náklad.
Stát může děkovat, že dávky čerpá jenom malá část lidí. Ale to je zase špatně. My chceme, aby čerpali ti, kteří to potřebují, a aby systém nebyl tolik rozkročený.
Takže účelem je to zacílit a zvýšit čerpání mezi lidmi, kteří to opravdu potřebují. To je jeden z nejlepších faktorů této reformy.
V současnosti část lidí čerpá jen jednu z dávek, na které mají nárok – buď o tom nevědí, nebo se ztratili v administrativě.
Chceme dát podporu těm, kteří to potřebují, a motivovat je k tomu, aby pracovali. Aby se jim nezhoršila pozice v dávkovém systému, když pracují, abychom ale zároveň omezili náklady. Lépe to zacílit, motivovat k práci a neutratit na tom víc.
A pak je tady ještě jedna věc, a to jsou sankce. Které by ale neměly mít negativní dopad. Jak se to dělá?
Když se někdo vůbec nesnaží – je nezaměstnaný, vůbec nekomunikuje s úřadem práce a podobně – tak se mu v současnosti sice ztratí podpora v nezaměstnanosti, ale do jisté míry to může vyrovnat dávkami sociální podpory.
Sjednocení sociálních dávek zefektivní systém, říká Jurečka. Chybí analýzy dopadů, oponuje Juchelka
Číst článek
Ministerstvo chce, aby byl tento člověk penalizovaný i v dávkách sociální podpory.
To má jistý smysl, ale podle nás a dalších odborníků, kteří to na ministerstvu konzultují, se to nesmí přehnat.
Pokud dnes nepřijdete na úřad práce, vyřadí vás z evidence na šest měsíců. V zahraničí vás vyřazují třeba na měsíc, aby vám dali trest a motivovali rychle změnit své chování.
Když vás vyřadí na šest měsíců, naopak vás vyčlení z ekonomiky. Potom začnete pracovat načerno a často jste ztracený případ.
Zároveň úřad práce musí nabízet něco smysluplného – rekvalifikaci, dokončení učiliště a podobně. V Česku aktivizace nemůže spočívat jen v tom, že zametáte ulice a děláte veřejně prospěšnou službu. Musí to být snaha lidi dostat z jejich situace a zvýšit jejich šance na trhu práce.
Takže sankce ano, ale na kratší dobu.
Zároveň je třeba to udělat férově, ať to dělá každý úřad práce stejně.
A za třetí to, co nabízí úřad práce, musí být opravdu pomoc a kvalifikace, ne to, že vám naloží jenom nízkoplacenou veřejnou službu.
Může mít tahle změna také úskalí v tom, že si na ni lidé budou obtížně zvykat, protože už se příliš zakořenili ve stávajícím modelu?
Systém je dost složitý – jak v něm dávky klesají a jak se kombinují. Nejde o zjednodušení v pochopitelnosti toho systému.
Ale jednoduché je to v tom, že požádáte o jednu dávku a oni vám ji spočítají.
Například máte nárok jen na komponentu bydlení. Nemusíte se rozmýšlet, o co žádat, dělat čtyři žádosti a podobně. Úřad práce nebude dělat čtyři žádosti, ale jednu.
Já si myslím, že pro lidi to nakonec bude velké zjednodušení.
Navíc se některé části se automatizují, takže třeba řada lidí nebude dokládat výdaje na energie. Místo toho tam bude paušál.
Takže se omezí to, co jsem například zažil, když jsem pomáhal sousedům s příspěvky na bydlení. Že to dostanete, potom něco nedoložíte, a vypadnete z toho.
Tohle by norma měla dost omezit. Aby udržení dávky pro toho, kdo na ni má nárok, nebylo tolik závislé na neustálém dokládání dokumentů.
