Hygienici chtějí od září trasovat až 750 lidí denně, řekla Rážová. Podle šéfa IKEM je zásadnější testování
Hygienici stíhají trasovat do 400 nových případů koronavirové nákazy za den. Po posílení hygienických stanic a zapojení mediků a díky provozu informační linky 1221, která má fungovat od 1. září, by se mělo pak zvládat trasování u 750 nových nakažených denně. V pořadu otázky Václava Moravce to řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová.
V sobotu přibylo 319 lidí s potvrzeným koronavirem. Nejvyšší denní počet případů byl 21. srpna, a to 503. V pátek 28. srpna se dostal na 485.
Někteří nakažení si stěžují na to, že se jim hygienici ani po několika dnech neozvali a své kontakty museli obvolávat sami. Zástupci ministerstva zdravotnictví opakovaně uvedli, že s příchodem podzimu se bude koronavirus víc šířit.
Na nezájmu hygieniků o eRoušku už nezáleží. Její nová verze bude rozumnější, věří analytik Koubský
Číst článek
„Dá se stíhat do 400 denně každý den,“ uvedla k trasování u nových případů Rážová.
V pololetí v hygienických stanicích pracovalo 2057 lidí. Z nich bylo 1700 expertů, zbytek tvořil technický personál. Úvazků pro epidemiology je dohromady 350, podotkla Rážová. Podle ní se stanice posilují o 134 míst, víc než polovina z nich už je obsazená a pracovníci na ně nastoupí v září či říjnu.
Epidemiologům by měla uvolnit ruce i nová centrální informační linka 1221, která má fungovat od září. Kapacita se zvedá také díky zapojení mediků. Vypomáhat by jich mělo 130, v Praze a Středočeském kraji kolem 60, popsala hlavní hygienička.
„Počítáme s dalším navýšením, abychom zvládli cíl kolem 750,“ řekla k počtu nových potvrzených případů pro trasování Rážová.
Rychlé testy
Podle hlavního epidemiologa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala v nadcházející chřipkové epidemii nebude důležité ani tak trasování, jako testování. Člen expertní platformy KoroNERV-20 míní, že zdravotníci by měli mít k dispozici rychlé testy, kterými se dá odlišit chřipka, covid-19 či jiná viróza. Zjišťovat by se měla také takzvaná virová nálož, tedy to, jak moc je člověk infekční. Odlišili by se tak superpřenašeči od slabších nakažlivých.
Blížíme se k možnosti navýšení kapacit až na 30 tisíc testů denně, tvrdí tvůrce chytré karantény
Číst článek
„Ve světě takové testy jsou. Nevím, proč bychom je neměli mít,“ řekl Smejkal. Podle něj se vše dá zjistit z jednoho stěru. Epidemiolog míní, že je potřeba testovat lidi s příznaky, jejich kontakty a preventivně také zdravotníky a další profesionály. „Rozhodně jako vyspělý stát máme na to, abychom tyto kapacity měli,“ dodal Smejkal. Podotkl, že postup bude záležet ale i na tom, zda virus slábne, nebo je stejný jako na jaře.
Podle Rážové by krajské hygieny měly trasovat „epidemiologicky významné kontakty“, tedy superpřenašeče. Testy by měly být i pro pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách či v integrovaném záchranném systému. Nyní se dokončuje národní strategie testování. Vzniká síť laboratoří. Za den by měly provést minimálně 15 tisíc testů, řekla hlavní hygienička. Podle ní by měl být počet ale i vyšší. Na jaře vládní politici mluvili o 20 tisících testů či více denně.
