Odborář Středula: Nepovažujme Ukrajince za levnou pracovní sílu. To je to nejhorší, co můžeme udělat

V České republice se zaregistrovalo už přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Jak jejich příchod zasáhne sociální systém a pracovní trh? Je vláda na migrační vlnu připravena? A máme se obávat tlaku na pokles platů? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula, předseda ČMKOS

Josef Středula, předseda ČMKOS | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Měla by podle vás vláda nějak selektovat, komu z válečných uprchlíků umožní pracovat, a komu ne?
Je nutné, aby aktivovala například Státní úřad inspekce práce, celní správu, které mají právo kontrolovat všechna opatření. Dlouhodobě jsme požadovali, aby se česká pracovněprávní legislativa přetlumočila pro příchozí do jejich jazyků, ať si mohou přečíst, jaké jsou jejich práva a povinnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou

Nevíme, z jakého kulturního prostředí přicházejí, nevíme, do jaké míry byla úcta k zákonům podobná jako v našem teritoriu, netušíme, jestli vůbec mají takové instituty jako my. Proto je důležité, aby když k nám přicházejí, ať už je to dobrovolně, nebo je to vynucený odchod a útěk, tak je potřeba jim pomoci a zachovat jejich důstojnost.

Jsou mezi nimi vědci a vědkyně i lidé pracující v továrnách a je potřeba jim zachovat důstojnost. Právě ten přátelský přístup je jedním z důležitých momentů, podle kterého by se dalo rozpoznat, do jaké míry je to bezhlavé nebo do jaké míry je to skutečně něco, kde jsme si vědomi všech těch pro a proti a děláme všechno pro to, abychom vyeliminovali velkou část nebezpečí, které by potom mohlo změnit atmosféru ve vztahu k lidem, kteří k nám hojně přicházejí.

Proč bychom neměli a priori ukrajinskou pracovní sílu považovat za levnou?
Právě ukrajinští zaměstnanci, kteří tady dlouhodobě pracují, mají v mnoha případech svoji průměrnou mzdu hluboko pod průměrnou mzdou. Statistici to sledují a Ukrajinci mají průměrnou mzdu úplně nejhorší ze všech entit, které v Česku pracují. Ročně se to vydává v publikaci, která se jmenuje Cizinci v České republice a je tam od jejich počtů podle regionů až třeba po trestné činy, které dělají, aby bylo zřejmé, co se v těch komunitách děje. Jeden z údajů je i to, jaký je průměrný výdělek podle jednotlivých skupin.

‚Byli jsme poslední.‘ Novináři utekli z obklíčeného ukrajinského Mariupolu, pronásledovali je Rusové

Číst článek

Proto říkáme, abychom si dali pozor. Nepovažujme v žádném případě kohokoliv, kdo sem přichází, za levnou pracovní sílu, protože to je to nejhorší, co jim můžeme udělat. Jestli je chceme skutečně seriózně začlenit, chceme, aby si tady vydechli a aby nemuseli bezčinně sedět, tak v tom případě musíme dbát na to, aby to bylo opravdu důstojné. Asi před 14 dny jsme měli jednání s místopředsedou vlády Jurečkou, kde odbory přišly s návrhem, aby se v tom přijímacím formuláři napsala také profese toho člověka. To proto, abychom mohli případně velmi rychle a flexibilně začít třeba nabízet práci.

Řeknu příklad, který jsem viděl na sociálních sítích a moc se mi to líbilo. Někdo zprostředkoval, že přichází vědkyně, která je specialistkou na polymery, což je velice úzká specializace. Hned došlo k tomu, jestli někdo neví, kde by mohla začít pracovat. Okamžitě přišlo několik nabídek. To je ten cíl. To je to plus, které by mohlo z celé situace nastat – využít jejich kvalifikace, rozvinout ji, třeba tady zůstanou nebo potom opustí Českou republiku, ale už tady bude velice příjemná spojitost a může z toho vzniknou velice hezká multiplikace.

Jsem rád, že to říkáte, protože z Ukrajiny přichází spousta kvalifikovaných lidí, kteří na zdejším trhu práce zoufale chybí, ať jsou to lékaři, zdravotní sestry, stomatologové a tak dále. Jak bychom měli využít jejich kvalifikaci, aby v Česku nemuseli pracovat manuálně?
To má několik důležitých aspektů. Ten první je, že jestliže by někdo chtěl pracovat v lékárně, ve farmacii, tak musí mít nějakou kvalifikaci. Pro některé profese je to nutný předpoklad.

To je zřejmé, ale jak ji budou prokazovat?
V některých případech se někdo pokouší o to, že by byly nějaké možné úlevy. Já ale varuji před některými jejich typy. Když se dotknu farmacie, tak pokud je tam předpoklad, že musí být nějaká kvalifikace, tak musí dojít k její verifikaci. Dokonce jsem slyšel, že řada ukrajinských úřadů funguje a poskytují doklady.

Samozřejmě je potřeba udělat nějaký typ zkoušky. U některých zaměstnání je ale také důležitý předpoklad, že mluví česky a domluví se s klientem. Každá profese je jiná, ale umím si představit, že sem někdo přijde a bude mít napsáno, že svařoval ocelové konstrukce v továrně. Zkouška nemusí být tak složitá a komplikovaná. Přesto je ale důležitá. Je to vysoce kvalifikovaná profese, ale je o něco jednodušší projít nějakou aprobací. Nemůžeme si v žádném případě dovolit riskovat, protože pokud někdo udělá chybu, přijme někoho na kvalifikaci, kterou neovládá, tak může dojít k problémům. To by nám nejen společnost neodpustila.

Vladimír Kroc, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme