Jak častá jsou vymyšlená znásilnění? ‚Fér je říct, že nevíme,‘ říká výzkumník z právnické fakulty

Policejní prezident Martin Vondrášek v rozhovoru pro server Aktuálně prohlásil, že podstatná část žen oznamující znásilnění si ho vymyslela. Argumentuje přitom počtem případů, které policie odloží. To ale vůbec nemusí znamenat, že šlo o křivé obvinění.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znásilnění (ilustrační foto)

Znásilnění (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Velmi často, ale velmi často je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené,“ řekl policejní prezident Martin Vondrášek v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Policie podle něj vždy důkladně prověřuje, zda to, co oznamovatelka říká, je pravda. „Mně se to stalo osobně, v mé praxi. Minimálně dvakrát, dvakrát smyšlené znásilnění,“ dodal Vondrášek.

Po následné kritice policie zveřejnila tiskovou zprávu, kde argumentuje interní statistikou. „V roce 2022 Policie ČR zahájila úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu znásilnění v 1 375 případech, ze kterých bylo 573 případů odloženo,“ a odkazuje na literu trestního řádu. V takových případech „nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal“, stojí v policejní tiskovce.

Ve většině případů znásilnění je pachatelem partner nebo manžel, říká Nejedlová

Číst článek

Odložení ale nutně neznamená, že oznámení bylo vymyšlené: nemusely být naplněné všechny znaky trestného činu.

Ministerstvo spravedlnosti aktuálně plánuje novou definici trestného činu znásilnění právě proto, že v řadě situací dojde k nedobrovolnému pohlavnímu styku, který dnes nicméně nenaplní definici trestného činu. Třeba v případě, kdy oběť hrůzou ztuhne a fyzicky se nebrání.

Podobně pak může policie trestní oznámení odložit i v případě, že oběť svou výpověď později pod nátlakem stáhne. Nejde o neobvyklé případy, ke znásilnění totiž často dochází mezi rodinnými příslušníky a partnery.

DATA: Křivých obvinění ze znásilnění je minimum. ‚V praxi jsem se s tím nesetkal,‘ říká advokát

Číst článek

Server iROZHLAS.cz už dříve analyzoval rozsudky pro křivé obvinění spáchaných mladými prvopachatelkami (článek vznikal jako příspěvek k případu Dominika Feriho, proto bral v potaz jen úzkou skupinu, odpovídající obětem ve zmíněném případě, pozn. red.).

Podle Jakuba Drápala z pražské právnické fakulty a Ústavu státu a práva Akademie věd, který se věnuje výzkumu trestání, jsou získané informace do určité míry použitelné i v aktuální debatě.

Co statistika neříká

Pro začátek nutno říct, že jde o jednotky případů ročně. V této věkové kategorii je ale křivé obvinění ze znásilnění nejčastějším typem křivého obvinění. „Mladé ženy prvopachatelky jsou za křivá obvinění ze znásilnění odsuzovány výrazně častěji než za křivá obvinění z jiných trestných činů,“ vysvětluje Jakub Drápal s tím, že takový závěr by dle jeho výpočtů platil i v teoretickém případě, kdy by žádná starší žena za takové křivé obviněné odsouzená nebyla.

Jedním dechem ale dodává, že justiční statistika neříká, proč tomu tak je a taky že se jedná jen o odsouzené případy. „Hraje roli to, že se oběti znásilnění méně často obrací na policii, než u jiných trestných činů? Nebo to, že křivě obvinění ze znásilnění chtějí očistit své jméno více, než ti, kteří byli křivě obviněni z jiných trestných činů?“

Zákon soudům nařídil zveřejňovat rozsudky. Vyhláška ale přikáže začernit názvy úřadů a firem

Číst článek

„Jediný pravdivý výrok je, že moc nevíme,“ dodává Drápal. Důvodem je i praxe ministerstva spravedlnosti, kdy se zveřejňuje jen minimum rozsudků v trestních věcech.

Případný zájemce o jejich zkoumání si je musí vyžádat na jednotlivých soudech podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zaplatit jejich anonymizaci, tedy začernění osobních údajů pachatele, oběti a dalších osob.

U jednotlivých rozsudků jde maximálně o stokorunové částky, hromadné zkoumání stovek nebo tisíců rozsudků to ale komplikuje.

Jak pak už před časem na plénu ústavního soudu řekl Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra: je s otazníkem, „jestli kriminální statistiky mohou být nějakými tvrdými daty.“

Takovou skepsi ale Drápal koriguje. „Známe-li nedostatky jednotlivých dat a naše interpretace jim odpovídá, kriminální statistiky nám mohou poskytnout vcelku dobrý obrázek o různých otázkách,“ uzavírá výzkumník.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme