Dominik Feri od začátku vinu odmítal, soud ho ale na konci dubna i tak poslal pravomocně do vězení. Bývalý politik tehdy řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. To ale nemá odkladný účinek.
O odstranění sochy informoval zpravodajský portál G1. Stala se opakovaně terčem vandalů a v březnu na mezinárodní den žen před ní protestovalo také množství demonstrantek.
Mladík přiznal pohlavní zneužití a pokus o vraždu, odmítl ale, že by dívku znásilnil. Kromě trestu mu soud nařídil zaplatit dívce jako odškodné za způsobenou bolest a strádání přes 480 000 korun.
„S ostatními ženami jdeme na světlo tím, že o tom mluvíme,“ řekla novinářům po tom, co ji soudce, stejně jako ostatní ženy v kauze, vyslechl za zavřenými dveřmi.
Odvolací senát v čele s Liborem Vávrou potvrdil prvoinstanční rozsudek nad Dominikem Ferim. Ve vězení by tak měl strávit tři roky za dvě znásilnění a jeden pokus o něj.
Pětice Australanek podstoupila na letišti v Dauhá v roce 2020 nucenou intimní prohlídku s cílem zjistit, zda ženy nedávno neporodily. V odpadkovém koši na letišti byl totiž nalezen novorozenec.
„Důležité je rozšíření trestních jednání o situace, kdy oběť vyjádří svou vůli. Řekne: ne, nechci,“ vysvětluje. Novela také předpokládá, že praktiky s dětmi do 12 let budou vždy znásilnění nebo útok.
Sněmovna ve středu schválila redefinici znásilnění v trestním zákoníku. Změní se i pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let. Podle poslankyně Urbanové bude ale potřeba další vzdělávání soudců.
Předloha, na níž se shodla koalice s opozicí, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Polští právníci a bojovníci za lidská práva znovu debatují o potřebě změny definice znásilnění. Diskusi v zemi vyvolal případ ženy, kterou na konci února v centru Varšavy sexuálně napadl muž.
„Jako malá jsem si přála vyrůstat v dětském domově. Říkala jsem mamce, že bych chtěla, aby mojí maminkou byla matka mé kamarádky. Neřekla na to nic,“ vypráví oběť pohlavního zneužívání.
V bavorském městě Kempten začal soud s Američanem obžalovaným ve sledovaném případu vraždy, znásilnění a pokusu o vraždu dvou krajanek u bavorského zámku Neuschwanstein.
„Klientky přijímají podstatu rozsudku s dobrými pocity. Ulevilo se jim, že došlo ke společenskému pojmenování, že soud vyslovil vinu obžalovaného,“ řekla Hořejší. Nesouhlasí ale s výší odškodnění.
Dívku podle obžaloby muž osahával, hladil po těle, dával jí penis do ruky, na genitálie připínal svorky, na bradavky jí lepil černou lepicí pásku. Vše si fotil, natáčel a sdílel na takzvaném darknetu.
„Všechno jsme podřídili tomu, že jde o ožehavé téma. Proto jsme chtěli, aby mladí i dospělí herci pracovali v prostředí, kde jim nic nehrozí,“ říká režisér Provazník o natáčení nového filmu Sbormistr.
Režisérovi právníci, které kontaktovala AFP, nechtěli poslední vývoj komentovat. Ruggia dříve obvinění odmítl. Haenelová podle serveru Mediapart uvítala čtvrteční „důležitý“ krok.
„Dosud se mluví o tom, jak byla oběť oblečená, kudy šla, jak se chovala. Jde o zažité možná až kulturní stereotypy, které je nutné vymýtit,“ zdůrazňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.
Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.