Genocidu nelze zdůvodnit ničím, ani právem na sebeobranu, říká expertka na mezinárodní právo

Izrael musí podle soudu zajistit, že se jeho vojenské síly nedopouštějí na Palestincích skutků naplňujících podstatu genocidy. Rozhodl tak Mezinárodní soudní dvůr předběžným opatřením. „Genocidu není možné právně ospravedlnit nikdy,“ říká pro Český rozhlas Veronika Bílková, vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní trestní soud v Haagu vynesl verdikt o páchání genocidy v Palestině

Předběžné opatření mezinárodního soudního dvora, stejně jako jeho rozsudky je právně závazné.(ilustrační foto) | Foto: Piroschka van de Wouw | Zdroj: Reuters

Jak závazné je předběžné opatření Mezinárodního soudního dvora, tedy soudícího orgánu OSN?
Předběžné opatření mezinárodního soudního dvora, stejně jako jeho rozsudky je právně závazné. To znamená, že Izrael má právo i povinnost vyhovět těm požadavkům, které Mezinárodní soudní dvůr vznesl. Neboli řídit se těmi pokyny, které tam byly uvedeny.

Kalhousová: Hamás vyjednává z pozice síly. Mír v Gaze nenastane, dokud tam bude vládnout

Číst článek

Když to vezmeme prakticky, kdo a jak může vynutit rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora?
Mezinárodní soudní dvůr sám nedisponuje žádnou policií ani armádou, jak je u soudních orgánů obvyklé. Jediným orgánem, který by se mohl angažovat v této oblasti, by byla Rada bezpečnosti OSN, ale není to praxe, která by byla na mezinárodní scéně běžná. Navíc by to mohlo narazit na to, že stálí členové mají právo veta.

Soudní dvůr zatím neřekl, že nebo jestli se Izrael v pásmu Gazy dopouští genocidy. Je to dnešní předběžné rozhodnutí z vašeho pohledu důležitým signálem?
Rozhodně ne. Z předběžného opatření a tohoto rozhodnutí nelze z hlediska budoucího rozhodování vyvozovat vůbec nic. I přednášející soudkyně toto opakovaně zdůraznila.

Předběžné opatření je vynášeno v rámci zcela samostatné procesní fáze, ve které ještě není diskutováno to, zda skutečně došlo k tomu činu, který je tvrzen. To znamená, zda Izrael v oblasti Gazy páchá genocidu anebo ne. Opravdu nelze nic z tohoto rozhodnutí vyčíst.

Jak je v mezinárodním právu definována genocida?
Genocida je definována už od 40. let, kdy byla přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy. Definice od té doby zůstala konstantní. Je to definice poměrně úzká, ale zaběhlá. Podle ní genocida spočívá v určitých násilných jednáních, například vraždy nebo násilné sterilizace.

Mezinárodní soud v Haagu nařídil Izraeli přijmout kroky k zabránění genocidy

Číst článek

Tato násilná jednání musí směřovat proti příslušníkům určité rasové, náboženské a etnické nebo národnostní skupiny. Je to uzavřený výčet, čili musí to být jedna z těchto skupin a musí se prokázat, což bývá největší kámen úrazu, tzv. zvláštní úmysl. A to zvláštní úmysl tu skupinu jako celek nebo v nějaké podstatné části vyhladit.

Absolutní zákaz genocidy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora reagoval tím, že se Izrael bude bránit v souladu s mezinárodním právem, tak jako doposud. Existuje v mezinárodním právu nějaká jasná hranice, kde končí toto právo na sebeobranu?
Mezinárodní právo samozřejmě reguluje průběh sebeobrany. Je to úprava, která je dílem obsažená v Chartě OSN, dílem potom v obyčejovém mezinárodním právu. Je ale potřeba zdůraznit, že řízení před Mezinárodním soudním dvorem se otázky práva na sebeobranu vůbec netýká.

Soud bude rozhodovat pouze o tom, jestli dochází nebo nedochází k páchání genocidy. A tady je potřeba zdůraznit, že páchání genocidy nelze zdůvodnit ničím, ani třeba právem na sebeobranu.

Jinými slovy, genocida je absolutně zakázána za všech okolností a je zcela jedno, jestli k ní dochází v době míru nebo v době války. Jestli stát, který by se k ní případně uchýlil, by argumentoval třeba právem na sebeobranu. Nikdy by nebylo možné genocidu jakkoli takto právně ospravedlnit.

‚Nevíme, zda ještě žijí.‘ Příbuzní rukojmích držených v Gaze blokují humanitární pomoc

Číst článek

Izrael má soud do měsíce informovat, jak předběžné opatření plní. Co by se stalo, kdyby to Izrael neudělal?
Toto je poměrně zajímavý prvek onoho opatření, protože v minulosti soud neprojevoval takovou snahu sledovat, jak se vyvíjí situace v té oblasti, o které se jedná. Uvidíme, jak se k tomu Izrael postaví.

Soud tím dává najevo, že hodlá tu situaci dále sledovat a že skutečnosti, které mu Izrael sdělí, pro něj budou důležité při posuzování té věci. Čili pokud Izrael nedodá žádné informace, tak oslabí svoji profesní pozici před Mezinárodním soudním dvorem potom ve věcné části řešení sporu.

Může to předběžné rozhodnutí nebo později i definitivní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora otevřít cestu k žalobám za spáchání válečných zločinů při izraelské operaci v Gaze?
Úplně ne. Válečný zločin je jiný typ zločinu. My máme čtyři odlišné typy zločinů podle mezinárodního práva. Genocida je jeden z nich. Válečné zločiny jsou druhý.

Pokud by ale v dalších letech Mezinárodní soudní dvůr dospěl k závěru, že se Izrael dopustil genocidy v Oblasti Gazy, může to vést k trestním stíháním jednotlivých osob, například premiéra Netanjahua, před Mezinárodním trestním soudem.

Je ale třeba říct, že Mezinárodní trestní soud se situací v Gaze zabývá. A zabýval se jí i před událostmi ze sedmého října. Je tedy možné, že nějaká obvinění ať už vůči jedné nebo druhé straně padnou dříve, než vůbec Mezinárodní soudní dvůr v této kauze rozhodne.

Tomáš Pancíř, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme