Agentury podotýkají, že Bidenova prohlášení jsou od začátku současné války v Pásmu Gazy doposud nejsilnějším projevem nesouhlasu s izraelským způsobem vedení války proti palestinskému hnutí Hamás.
Hrálo se o to, kdo bude vypadat jako ten, kdo znemožnil dohodu. Hamásu se podařilo černého Petra nechat v rukou Netanjahuovi, přinejmenším tak vypadají některé mediální reakce.
Izraelská armáda začala vyzývat obyvatele Rafahu v jižní části Pásma Gazy k evakuaci. Může ještě něco vojenskou operaci odvrátit? Tomáš Pancíř se zeptal bezpečnostního experta Jiřího Schneidera.
Podle Hamásu návrh zahrnuje příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní. Jeho součástí je obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů.
Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské operace. „Hlavním důvodem izraelské ,neakce‘ je, že neví, co by mělo následovat,“ míní analytik Bureš.
Současnou vlnu studentského aktivismu zažehl incident z 18. dubna, kdy vedení Kolumbijské univerzity v New Yorku poslalo policii na studenty, kteří se utábořili uprostřed jejího kampusu.
Turecká vláda zatím opatření, které podle agentury Bloomberg zablokovalo vývoz i dovoz, oficiálně neoznámila. Prezident Erdogan je však hlasitým odpůrcem izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů, vypočítává zpráva Rozvojového programu OSN.
Čeští studenti nemusí do války, přesto nechtějí mít poválečné trauma z toho, že mlčeli, když se společnost bez větších výčitek měsíce a měsíce dívala na trosky měst a tisíce umírajících civilistů.
„Proti islamistické teroristické propagandě a nenávisti vůči Židům tvrdě postupujeme. Kdo chce chalífát, je v Německu na špatné adrese,“ napsala spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Analytik izraelského deníku Haarec Amos Harel uvedl, že izraelská vláda předpokládá, že by hlavní prokurátor ICC Karim Khan mohl v nadcházejícím týdnu vydat zatykače na několik izraelských politiků.
Sestříhané video je dlouhé zhruba tři minuty. Oba muži se v něm představili a uvedli, že doufají v dohodu o propuštění rukojmích, díky níž by se mohli vrátit domů.
Porota uvedla, že letošní vítězný snímek byl „pečlivě a s respektem komponován a nabízí zároveň metaforický i doslovný pohled na nepředstavitelnou ztrátu.“
Izraelci blokují na hranicích Gazy různé položky. Od léků až po croissanty. Izrael kvůli tomu čelí kritice humanitárních pracovníků i mnohých spojenců. Systém inspekcí je pomalý a nepředvídatelný.
OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
Válka v Pásmu Gaze trvá již více než šest měsíců. Hamás zaútočil 7. října na komunity v jižním Izraeli, kde jeho bojovníci zabili asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 unesli.
V prvních týdnech války bylo při náletech povoleno zabít 15 až 20 civilistů. Na takovéto cíle byly navíc používány tzv. hloupé bomby. Ty ničí celé domy a zabíjí všechny lidi vevnitř.
Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou.
„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Podle humanitárních organizací se do Gazy nyní dostává zhruba jen pětina potravin, které by tamní civilisté potřebovali. Pomoc se tam vozí přes přechod Rafáh z Egypta a Kerem Šalom z Izraele.
„Zatímco na jihu a v centrální části můžeme s jistotou říct, že hladomor je velkým rizikem, ale není přítomen, na severu hrozí a asi se vyskytuje v některých oblastech,“ řekl americký představitel.
Izrael v Sýrii už mnoho let útočí na cíle spojené s Íránem či šíitskou skupinou Hizballáh, boje zesílily od začátku války v Gaze. Páteční útok je od té doby zřejmě největší na území Sýrii.