Prigožin není samostatný hráč a nikdy nebyl. Stála za ním část FSB a armády, míní analytik Svárovský
„Před únorem roku 2022 bylo Rusko chápáno jako velmoc, která má vliv a své místo v rozhodování o mezinárodních záležitostech. Ale to, jakým způsobem tuto válku vede a nedodržuje mezinárodní dohody, vede k tomu, že mezinárodní váha Ruska klesá,“ říká pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská, vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vzpouru oligarchy, velitele Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina mnozí evropští politici nebo analytici hodnotí jako ukázku trhlin v ruském režimu. Není ale zatím zřejmé, do jaké míry tato epizoda oslabila Vladimira Putina.
Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková
Podle Ondřeje Soukupa, novináře a analytika Českého rozhlasu, který se dlouhodobě věnuje dění v Rusku, by bylo zatím předčasné uvažovat nad tím, kdo po Putinovi případně převezme moc.
„Mladší politici jsou technokraté, kteří by nejspíš dokázali zvládnout nějaký přechodný kabinet, ať už jde o současného premiéra Michaila Mišustina, nebo vicepremiéra Marata Chusnullina,“ připouští Soukup. Upozorňuje ale, že prezident o žádné korunní prince zájem neprojevil.
Prigožin hodlal zajmout ministra Šojgua a náčelníka generálního štábu Gerasimova, píše americký deník
Číst článek
„Tento systém byl vybudován pro potřeby Vladimira Putina tak, aby nikdo nemohl získat výraznou převahu nad konkurenty,“ dodává novinář.
Žádná sóloakce
Během rebelie wagnerovců se na podporu Vladimira Putina postupně ozvali někteří představitelé Ruska, jako například exprezident a současný zástupce předsedy bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Další Putinův spojenec, čečenský lídr Ramzan Kadyrov obratem vyslal jednotky do Rostova na Donu, města, kde revolta začala. Zároveň sílí hlasy expertů, že Prigožinova vzpoura nemusela být sóloakce.
Přichází Prigožinův pád, nebo zažehnutí jiskry ruské rebelie? 10 otázek a odpovědí o tažení na Moskvu
Číst článek
„Prigožin není žádný samostatný hráč a nikdy nebyl. Za Prigožinem stála část FSB a část armády. To znamená, že tam spíše došlo k určitým tektonickým pohybům uvnitř všech silových struktur a to je jedna věc, o které se dá teď říci, že se změní,“ míní bezpečnostně-politický analytik s dlouhou diplomatickou zkušeností Martin Svárovský, zároveň místopředseda zahraniční komise KDU-ČSL.
List New York Times například napsal, že vlivný ruský generál Sergej Surovikin o vzpouře dopředu věděl, Američané se teď podle zdroje listu a amerických zpravodajských služeb údajně snaží zjistit, zda dokonce nemohl při plánování akce pomáhat.
V 90. letech aspirovali na politické funkce v Rusku oligarchové, jako byl Boris Berezovskij nebo Michail Chodorkovskij, ti jsou už ale mimo dění. „V podstatě spravují svoje léno, ale nerozhodují. V posledních dvaceti letech hlavní nositelé moci byli v zásadě představitelé silových struktur,“ vysvětluje Svárovský.
‚Jeden padlý generál neznamená padlou armádu.‘ Analytik nastiňuje vývoj ukrajinské protiofenzivy
Číst článek
„Co můžeme pozorovat, jde o pět skupin představitelů takzvaných siloviků. Je to hlavně armáda, FSB, GRU trochu méně, poté představitelé Rosgvardie a představitelé Národní bezpečnostní rady a Prigožin,“ dodává.
Odolnost bank
Nedávné dění ukázalo, že Vladimir Putin není všemocný. Celý ruský politický systém je postaven na tom, že se jeho představitelé hlídají mezi sebou.
Ruská ekonomika nevzkvétá. V trezorech se hromadí indické rupie, ropu musí Moskva prodávat pod cenou
Číst článek
Dá se ale možná předpokládat, že po prohrané válce se ukáže odolnost ruského bankovního systému, finančního a správního systému, silovici můžou ustoupit do pozadí.
„To znamená, že silovici nebudou jedinými relevantními hráči, ale budou to například hráči z byznysu nebo představitelé bankovního sektoru apod. Konkrétně je ale nyní nemožné říci, kdo bude v budoucnu v Rusku u moci,“ dodává Svárovský.
Jak válka mění Rusko? Kde jsou aktuálně jeho silné a slabé stránky? Jaký vliv si Rusko udrželo ve světě? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu výše. Moderuje Martina Mašková.
