Velikonoce jsou největší slavnost křesťanského církevního roku. Papež František bude sloužit mši a předá taky poselství i požehnání Městu a světu – Urbi et orbi.
Podle psycholožky Pavly Koucké je víra v Ježíška založená na důvěře v rodiče, ale zároveň dítěti poskytuje imaginární svět. Lucie Machutová oponuje tím, že vidí Ježíška jako symbol konzumu.
Zítra je Štědrý den, přicházejí Vánoce - jeden z největších křesťanských svátků. Jak se v Česku mění chápání víry? Co vůbec znamená věřit? A proč by Ježíš měl u tradičních křesťanů problém?
Několik let opravovali restaurátoři mimořádnou památku. Dřevěnou Pietu z Bílska na Strakonicku teď mohou lidé vidět v pražském klášteře sv. Anežky České.
Největší křesťanská slavnost roku, tedy Velikonoční neděle, je tu. Slaví se Ježíšovo zmrtvýchvstání. V noci se vrátily zvony z Říma a na Svatopetrském náměstí pronese papež poselství Urbi et orbi.
Ježíš je nejzobrazovanějším mužem v dějinách. Tisíckrát se v různých dílech vlekl křížovou cestou a trpěl na kříži. V době Velikonoc se na náměstích před kostelem či katedrálou už od středověku odehrávaly pašijové hry, dnes se o utrpení Krista tvoří různá díla. Vznikají divadelní hry, hudební desky nebo třeba muzikály.
V den, kdy byl ukřižován Kristus, dodržuje celý křesťanský svět přísný půst. Věřící se zároveň ponoří do ticha a smutku. Podle lidových tradic se na Velký pátek také otevírají poklady ve skalách.
Na Zelený čtvrtek si lidé připomínají poslední Ježíšovu večeři a biskupové myjí kněžím nohy. Při večerní mši se odmlčí zvony až do sobotní velikonoční vigilie. Jejich zvuk nahradí dřevěné řehtačky a zvony ppoputují podle tradice do Říma. Zelený čtvrtek vznikl vlastně náhodou, původně se jmenoval lkavý.
Svatá rodina utíkala před králem Herodem s novorozeným Ježíšem do Egypta a egyptští křesťané jsou na tuto skutečnost patřičně hrdí. Po celé zemi ukazují a uctívají místa, kde se údajně Josef s Marií a Ježíšem po čtyři roky skrývali. Dvě taková místa lze najít i na území dnešní Káhiry.
Ježíš Nazaretský si i zhruba dva tisíce let po své smrti zasluhuje spravedlivý soudní proces a ti, kteří ho nechali ukřižovat, by měli být potrestáni. S takovým návrhem se obrátil na Mezinárodní soudní dvůr v Haagu keňský právník Dola Indidis. Ten dokonce požaduje, aby se z domnělé justiční vraždy zpovídaly i novodobé státy.
|Naděžda Hávová, Pavla Dluhoschová, Lucie Maňourová|Zprávy z domova
Vrcholí Velikonoce. Křesťané po celém světě si na velikonoční vigilii připomněli Ježíšovo zmrtvýchvstání, Boží hod velikonoční se nese už zcela ve znamení jeho oslav. K velikonoční neděli patří také další lidové zvyky.
Křesťané na celém světě si dnes připomínají smrt Ježíše Krista. Je Velký pátek, nejtišší a nejsmutnější den v liturgickém roce. Podle evangelií bylo 15 hodin, když Ježíš na kříži vydechuje naposledy. A právě ve tři hodiny odpoledne se v kostelech mohou věřící vydat na křížové cesty.
Lidé na celém světě si dnes připomínají den narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční je jedním z nejdůležitějších svátků v křesťanském církevním roce. Jeho základem je biblický příběh o zrození Spasitele Ježíše Krista a oslava této události. Teprve dnešním dnem tak pro křesťany začínají Vánoce.
Kdo chce zažít opravdu autentickou atmosféru křesťanských Velikonoc, měl by se vydat přímo do Jeruzaléma. To alespoň tvrdí mnozí z desítek tisíc poutníků, kteří se v těchto dnech sjeli do svatého města. V centru jejich pozornosti je Bazilika Božího hrobu, kde byl podle biblické tradice Ježíš ukřižován a nakonec také vstal z mrtvých.
Dvanáct mužů ze Stonavy na Karvinsku dnes, na Zelený čtvrtek, prožije neobvyklou událost. Farář jim přímo před oltářem umyje nohy, stejně jako to dělal Ježíš dvanácti učedníkům. V malé obci obnovení starých liturgických zvyků vyvolalo nadšení. Věřící dávají do pořádku kostel, čistí lavice i podlahy.
Židé za ukřižování Ježíše nenesou žádnou kolektivní vinu. To bylo prohlášeno už na druhém vatikánském koncilu v dokumentu s názvem Nostra Aetate z roku 1965. Teď to znovu potvrdil papež.
