Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, šéf české armády Karel Řehka nebo německý ministr obrany Boris Pistorius varují, že není možné spoléhat na to, že Rusko nezaútočí na některou ze zemí Aliance.
Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek armády. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle sil NATO.
Evropa si velmi nerada začala zvykat na to, že deštník rozprostřený Američany je věcí minulosti. Pominuly už důvody pro to, aby se evropské země valně nestaraly o vlastní bezpečnost.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Trump podle politického geografa Jana Kofroně zjevně nevěří myšlence, podle které je „výhrou“ pro Západ jakákoli demokratická země na světě, která poté posiluje i všechny ostatní.
Bill Clinton byl prezidentem USA mezi roky 1993 a 2001. Do Prahy přiletí v polovině března. V hlavním městě byl již několikrát. Poprvé přijel už v roce 1970, tehdy jako čtyřiadvacetiletý student.
Veiko-Vello Palm velí nedávno vzniklé Estonské divizi. Jeho země sdílí s „problémovým sousedem“ Ruskem skoro třísetkilometrovou hranici a má v paměti opakovanou okupaci Sovětským svazem.
Strategický bombardér Tu-160M je modernizovanou verzí letounu Tu-160 z dob studené války. Ten měl původně sloužit v případě jaderné války k přepravě zbraní na dlouhou vzdálenost.
Na úterním armádním shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka označil za svou hlavní prioritu bojeschopnost armády. Výsledek války na Ukrajině podle něj předznamená svět, v jakém budeme žít.
Maďarská vládnoucí strana Fidesz navrhla, aby parlament hlasoval o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Podle šéfa poslaneckého klubu Mátého Kocsise strana tento krok podpoří.
Zrušení základní vojenské služby před dvaceti lety znamenalo i konec odvodů. Armáda ovšem dnes nemá přehled o lidech, kteří by v případě krize byli schopní vojenské služby.
Vladimir Putin chce, aby si svět myslel, že má nekonečné bohatství, chce destabilizaci, myslí si rusko-americký ekonom Oleg Itskhok. „Sklízíme, co jsme zaseli,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Američtí vojenští analytici varují, že pokud se současný stav radikálně nezlepší, Ukrajina se už za měsíc jen stěží bude dostávat k lokálním protiútokům.
„Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl také Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO o pomoci Ukrajině.
Šéf Bílého domu připomenul, že tzv. článek 5, v němž je princip kolektivní obrany ukotven, byl v historii aplikován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.
„Mrzelo mě to, co Trump řekl o ponoukání Ruska k tomu, aby si dělalo v Evropě, co chce. Takový výrok narušuje jednotu mezi spojenci,“ řekl velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský.
Josep Borrell reagoval na nedávná vyjádření Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu.
Cvičení NATO Steadfast Defender 2024 má ukázat schopnost rychle přesunout vojenské síly ze Severní Ameriky a dalších částí aliance k posílení obrany Evropy.
CNN Trumpův výrok označuje za „ohromující“ přiznání, že by v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení NATO o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.
„Finové očekávají, že bude zastupovat zemi a vnímat emoce a nálady národa. To asi není něco, co by člověk dokázal splnit, ale tak nějak se to od něj čeká,“ přibližuje politoložka Jenni Karimäki.
Podle Stoltenberga je teď nejlepší obranou podporovat Ukrajinu a investovat do vojenských schopností NATO. „Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ uvedl.
Připomněl, že předloni před začátkem invaze na Ukrajinu Moskva popírala, že by chystala vpád do sousední země a že u hranic soustředila velké množství jednotek a tvrdila, že jde o cvičení
Spisovatel a komentátor Kurdo Baksi tvrdí, že od podání švédské žádosti o vstup do NATO před téměř dvěma lety, místní Kurdové čelí nepříjemnostem kvůli snaze Stockholmu vyhovět Erdoganovým požadavkům.