Na čtvrteční přehlídce bylo podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Neúčastní se jí také žádní představitelé západních zemí.
„8. květen je oslavou zcela oprávněně, ale následky si neuvědomujeme a přitom mají obrovský dosah. A bude jedno, jestli se bavíme o druhé světové válce nebo o následcích současné války na Ukrajině.“
Jakou šanci nedokázalo Česko v EU využít? „Možná, že jsme nedokázali využít šanci přijmout euro. Myslím si, že to je jeden z největších dluhů, který v integraci máme,“ řekl Dvořák.
Ačkoliv si to řada lidí nemyslí, při pohledu na čísla a fakta se Česko za 20 let změnilo v mnoha ohledech k lepšímu, uvedl na festivalu United Islands of Prague český prezident.
Ruská invaze změnila na Ukrajině mnohé. A to i takové věci, které s válčením na první pohled vůbec nesouvisí. Země například vůbec poprvé v novodobé historii bude slavit Vánoce oficiálně 25. prosince.
Kam jinam se vydat za maulidovými panenkami než do historického centra fátimovské Káhiry. Právě tam se podle legendy odehrála výprava chalífy a jeho krásné ženy, na které se panenky odkazují.
Co si mohou odvodit kremlologové z oslav 9. května? Že novými hrdiny Kremlu jsou lidé, kteří deportovali lidi a opozici a aktivně podíleli na okupaci spojenecké země.
Nedostatek paliva na Kubě způsobil také zrušení prezenční výuky na několika univerzitách, přeplněné autobusy a lidi čekající marně na zastávkách kvůli zrušení řady spojů.
Za rozhodnutím omezit prvomájové oslavy je podle Šeršukova „zvýšená úroveň teroristického nebezpečí, a to i v regionech, které se nacházejí dál od míst, kde probíhá speciální vojenská operace“.
Po sečtení většiny hlasů se Pavlovi příznivci začali objímat, tleskat a skandovat jméno svého souseda. Nechyběly ani slzy dojetí. Pavel v obci žije již několik let.
Nejčastější zranění kvůli ohňostrojům jsou utržené prsty, může to ale dopadnout i hůř, tvrdí plukovník Pavel Smotlacha, vedoucí speciálních činností Pyrotechnické služby policie.
Na Silvestra je obvykle v ukrajinských městech plno svátečního osvětlení, letos je to ale jinak. Svítí některé vitríny nebo semafory, vánočních světel je však pomálu.
V centru hlavního města se tisícovky lidí s marockými i francouzskými vlajkami sešly na bulváru Champs-Élysées. Oslavy si bohužel vyžádala i jednu oběť na životech.
Do konce roku 2022 zbývají necelé tři týdny. Některá města v Česku se proto už připravují na novoroční oslavy. Třeba v Praze ale magistrát podobně jako v předešlých letech ohňostroj neplánuje.
Díky časovému posunu vítali nový rok 2022 jako první v 11.00 SEČ obyvatelé atolu Kiritimati, známého také jako Vánoční ostrov. O hodinu později pak vstoupily do nového roku Samoa a Nový Zéland.
Pro silvestrovské a novoroční večírky platí, že se jich může zúčastnit maximálně 50 lidí. Vstup do restaurací, klubů či barů mají stále povolen jen lidé s dokončeným očkováním.
V úterý se na tom dohodl německá kancléř Olaf Scholz s premiéry německých spolkových zemí. Tvrdá omezení pro neočkované zůstávají beze změny v platnosti. Diskotéky a kluby budou nadále uzavřené.
Obvykle se v tehdejším centru povstalců Banské Bystrici sejdou desítky tisíc lidí. Letos je ale oficiální část programu včetně piety a proslovu prezidentky Čaputové otevřená jen pro pozvané hosty.
Pietního aktu se kromě hlavy státu zúčastnili například i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata, předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo kardinál Dominik Duka.
Šéf dobrovolnických záchranných složek uvedl, že ho velikost shromáždění šokovala. Prostory oslav podle něj byly vybaveny zhruba na čtvrtinový počet účastníků.
Lidé ve všech státech světa postupně slaví příchod nového roku 2021. Většina lidí si ale tentokrát kvůli pandemii koronaviru neužívá bujarých večírků. Oslavy sledujeme v online reportáži.
Jako první na světě oslavili v 11 hodin dopoledne středoevropského času příchod nového roku obyvatelé ostrovních států Samoa a Kiribati v Tichém oceánu.