Nový způsob recyklace plastů může vést k jejich nekonečnému použití. Působením tepla se rozloží na směs uhlovodíků, která je znovu použitelná pro jejich výrobu.
Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
„Kvůli tradičně větší zátěži dojde k posílení svozu tříděných složek odpadu, především v hustě zalidněných oblastech, jako jsou velká sídliště,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Už za dva roky by mohlo mít Česko vratné PET lahve. Nesešlapané by je mohli všichni vracet zálohované například v supermarketech anebo na jiných sběrných místech.
Popelnice v bytových domech nebo u rodinných domů pojmou navíc i kovy. To má zjednodušit třídění, navíc Pražské služby na základě toho ušetří asi 20 milionů korun ročně.
Radnice chce znovuzavedením poplatku zejména snížit finanční zátěž města. Ročně totiž svozové firmě zaplatí okolo 45 milionů korun. A do několika let to může být více.
Cílem zkoušek je vyvinout takové nádoby, které by člověk mohl snadno obsluhovat, ale do kterých by se volně žijící medvědi nedostali a nemohli v nich shánět snadnou „kořist“.
V popelnicích na komunální odpad stále končí příliš mnoho zbytků potravin. Zatímco řetězce a restaurace by ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) trestal, domácnosti by chtěl k lepšímu třídění motivovat.
Místo vůně z pekáren zápach nevyvezeného smetí. Jak Pařížané žijí s odpadky před svými domovy a restauracemi? A co na současný stav říkají samotní popeláři?
Marie Perssonová, vedoucí sekce silničního oddělení v Malmö, řekla, že popelnice mají poskytnout „povzbuzení lidem, kteří dělají správnou věc, tím, že je rozesmějí.“
Některá města od příštího roku zdražují poplatek za svoz odpadu. Radnice chtějí přimět své obyvatele, aby lépe třídili a na skládky se dostávalo co nejméně odpadků. Místem, kde to neplatí, je Karviná.
Za projektem stojí Amsterodamský institut pro moderní metropolitní řešení, na jehož založení se podílela technická univerzita v Delftu. První dva prototypy by měly vyplout už letos v létě.
Kdo třídí, zaplatí za odvoz popelnic méně. Tuto myšlenku prosazují desítky radnic v Česku. Cena za směsný odpad se zvyšuje. Obce musí množství odpadu vyváženého na skládky snižovat.
O víkendu napadl i na Kladensku sníh, děti vytáhly saně, boby či pekáče a společně s rodiči hledaly jakékoli aspoň malé převýšení, ze kterého by mohly hoblovat stráň. Našly i starý lidický hřbitov.
„Je otázka, jestli technické služby nebudou muset přistoupit k tomu, že otevřou popelnici, zjistí, co je tam špatně, a nevyvezou ji,“ popsal jednu z možností starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Novela obsahuje čtyři zákony, které řeší i nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Na vládu se dostala se zhruba třicítkou rozporů od obcí, některých krajů a svazů.
Loni lidé v metropoli vyprodukovali 321 183 tun odpadu, o rok dříve to bylo 304 325 tun. Vytříděného odpadu bylo loni 56 949 tun, tedy 18 procent. Nejvíce se třídí papír.
Skupina brigádníků v Chocni znovu kontrolovala obsah popelnic na komunální odpad. První takovou hlídku město objednalo v červenci a výsledky byly alarmující.
Podle ekologů tvoří biologicky rozložitelné odpady v ČR asi 40 procent hmotnosti komunálních odpadů, stále ho ale hodně končí na skládkách, což má být v roce 2024 zakázáno.
Ve městech by se do roku 2020 mohly objevit speciální popelnice na třídění použitého oleje a tuků, informuje Mf Dnes. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Česku se příliš nedaří třídit bioodpad. Ročně ho každý z nás vytřídí v průměru jen do 150 kilogramů. Vyplývá to z průběžných výsledků organizace Arnika a společnosti EKO-KOM, která svoz bioodpadu zajišťuje. Větve, posekanou trávu, ale třeba i odpadky z kuchyně by lidé měli vyhazovat do speciálních hnědých kontejnerů nebo svážet do sběrných dvorů a kompostáren. Česko se snaží vyhovět evropské směrnici, která nařizuje do roku 2020 snížit objem bioodpadu na skládkách na třetinu.
V Česku přibývá popelnic na trávu nebo listí. Obce mají nově povinnost zajistit lidem, aby mohli třídit bioodpad. Například Ostrava teď rozváží tisíce hnědých popelnic, za které obyvatelé nemusí platit ani korunu.
Na popelnicích v Jihlavě se začínají objevovat papírové cedulky. Některé gratulují ke vzornému třídění odpadu, většina z nich ale naopak vyzývá k třídění pečlivějšímu. Na přistavěné popelnice je umisťují odpadoví detektivové. V nepořádku se ale nehrabou.
Čtrnáct obcí na Broumovsku spouští netradiční projekt, který se bude týkat zhruba 17 tisíc lidí. Díky novince bude možné zjistit, kolik jednotlivé domácnosti vyprodukují komunálního odpadu a jak ho třídí.
Podle průzkumů patří Češi k největším „hříšníkům" v oblasti recyklace starých mobilních telefonů. Tyto přístroje přitom obsahují celou řadu součástek, které je možné znovu využít. Lidé mohou zařízení odevzdat ve sběrných dvorech, nebo je vyhodit do speciálních červených kontejnerů.
Medvědi putující beskydskými kopci musejí zapomenout na zpestření jídelníčku lidskou potravou. Alespoň v některých obcích. Ekologové z hnutí Duha totiž víka kontejnerů na rizikových místech v Ostravici a ve Starých Hamrech ve spolupráci s obcí zabezpečili speciálními páčkami. Pro člověka je otevření popelnice snadné, medvěd si ale s víkem neporadí.
V Pardubicích roste počet rodinných domů, které mohou nevzhledné komposty v rohu zahrady s klidným svědomím zrušit. Za poslední rok stoupl na dvojnásobek počet lidí, kteří třídí biologický odpad do speciálních popelnic.
