Paměť národa před deseti lety zdokumentovala vzpomínky posledních žijících pamětníků, kteří Robotárnu zažili tak říkajíc na vlastní kůži, mezi nimi byli i Metoděj Osladil a Jan Aust.
30. března zemřela ve věku 96 let Věra Nováková. Podle titulku na aktualne.cz byla „jednou z nejdůležitějších malířek“ u nás, podle týdeníku Respekt dokonce „největší českou malířkou 20. století.“
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Ladislav Heryán se narodil 24. února 1960 v obci Petřvald u Nového Jičína. Jeho otec pracoval jako řidič, později jako dělník. Matka pracovala jako uklízečka, u soustruhu a dělala v hospodě kuchařku.
Houston/Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Letos 21. března zemřel v Houstonu lékař, epidemiolog a vědec profesor Ervín Adam. Bylo mu 101 let. Pocházel z Československa a po válce vedl tým epidemiologů, který v zemi vymýtil dětskou obrnu.
Praha ||Mikuláš Kroupa, Scarlett Wilková|Historie|Příběhy 20. století
Výroba samizdatu ve Zlíně má své zvláštnosti: lidé, kteří se jí věnovali, nebyli až na výjimky spisovatelé nebo novináři, nešlo jim v první řadě o prezentaci vlastního díla, ale o šíření informací
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Po čase Ročkovi pokračovali do Spojených států amerických. Všichni tři dospělí přežili holokaust: ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi, pobyt v dalších nacistických lágrech.
Prostřední Bečva||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
„Hluboko na Šumavě, tam je můj domov / je to už pěkně dlouho, co jsem odtamtud pryč / ale vzpomínka, ta mi zůstane navždycky / na Šumavu zapomenout nemůžu,“ zpívá Franziska Krampfl.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Dokumentaristický tým zaznamenal vyprávění ukrajinské maminky čtyř dětí, která za dramatických okolností utekla do České republiky před válkou. Ze sesbíraných příběhů žáci vytvořili reportáže.
Minkovice (Liberecko)||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Minkovice patřily k nejhorším československým kriminálům a případ dobře ukazuje, jak nedůsledně a vágně se český právní systém po pádu komunismu vyrovnával s režimisty.
V roce 1971 začala Daňa Horáková ve svém bytě v Pařížské ulici pořádat debatní salony na různá akademická témata, šlo o jeden z prvních pookupačních bytových seminářů.
Mluvčí Charty 77 a aktivní disident byl takřka nepřetržitě sledován Státní bezpečností a vězněn. Filozof Radim Palouš vyprávěl svůj příběh pro Paměť národa krátce před svou smrtí, zemřel v září 2015.
Jaroslav Javorský nebyl západním špionem, ale za vyzvědačství ho v Československu odsoudili v roce 1978 ke 13 letům odnětí svobody ve vykonstruovaném procesu.
Praha||Mikuláš Kroupa, Hynek Moravec|Historie|příběhy 20. století
Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. Pak bojoval v druhé světové válce a zbil tyrana svých rodičů.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Praha/Vyskytná||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Havel se s vysokou horečkou a zápalem plic dusil na vězeňské marodce. Litomiský ztropil před bachařem scénu, aby vězně Havla okamžitě převezli do nemocnice. Havel už se do vězení nevrátil.
Praha||Mikuláš Kroupa, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Jan Litomiský pracoval jako agronom ve Vyskytné v JZD. Sem za ním jezdily desítky disidentů, písničkářů, básníků, filozofů a osobností církve, mnozí i nějaký čas u něj na chalupě u Pelhřimova žili.
Příběhy z koncentračních táborů, pracovních lágrů z 50. let nebo vzpomínky na školu za normalizace a o kádrování za komunismu. Část historie, kterou by si měli všichni pamatovat.
Narodila se v Berlíně, kde při náletu zemřeli její otec a bratr. Starala se o ni matka, ale Eliška bývala často sama a o hladu. Ve třetí třídě se poprvé dostala do dětského domova, domu hrůzy.
Praha||Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Osmnáctiletý Karel Kovařovic se v srpnu 1968 pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. Dvaadvacetiletý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru zraněnou ženu.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Vyděšení a zmatení obyvatelé vycházeli do ulic, hrozili na vojáky pěstmi, skandovali hesla volající po svobodě, snažili se vojákům vysvětlovat, že jsou okupanti, ulice zaplavily tisíce plakátů.