V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.
Někteří voliči sněmovních stran jsou unavení. Proto hledají mimo dolní komoru, komu dát svůj hlas. Za oponu dat volebního modelu s analytikem Medianu Ivanem Cukerem.
Proevropské HDZ si po vyhrocené kampani mezi Plenkovićem a Milanovićem sice o šest mandátů pohoršilo ve srovnání s posledními volbami z roku 2020, i tak ale bude hlavním uchazečem o sestavení vlády.
Podpora ODS na konci roku o 2,5 procentního bodu klesla, předchozí měsíc činila 15,5 procenta. Obliba Pirátů se podle autorů průzkumu nadále drží těsně nad hranicí deseti procent.
„Já si myslím, že spolu dovládneme v této vládě. Nepředpokládám, že bychom do velké volební vřavy za dva roky v té koalici znovu šli,“ uvedl šéf Pirátů.
„Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období,“ shrnuje politolog Kopeček.
Třetí Piráty by volilo 11,5 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo i hnutí SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by měly 91 křesel.
V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, měla by podle Kantaru 19,5 procenta hlasů a skončila by na druhém místě za ANO.
Hnutí STAN by obdrželo 6,5 procenta hlasů. TOP 09 a sociální demokraté (SOCDEM) se pohybují na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny, získali by 5,5 procenta, respektive pět procent hlasů.
V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, měla by 24 procent hlasů. Piráti by získali 11,5 procenta a SPD osm procent hlasů.
Nejvyšší voličské preference si i v dubnu udrželo hnutí ANO, nicméně po několikaměsíčním růstu podle modelu agentury Median klesly. Druhé místo by obsadila ODS s 15 procenty hlasů.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo podle modelu agentury Kantar hnutí ANO s 29,5 procenta. Pokud by kandidovala koalice Spolu, skončila by na druhém místě s 27,5 procenta hlasů.
Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny by překonalo celkem osm stran a hnutí. Vládní koalice Spolu s Piráty a STAN by prostým součtem získala 41 procent, poukázal Median.
Nejvýrazněji proti červencovému volebnímu modelu Medianu vzrostla podpora SPD o 1,5 procentního bodu. O procentní bod vzhůru se posunul zisk Pirátů, o půl procentního bodu se zvýšil pro ODS.
Povinnost nesplnil pouze subjekt Urza.cz. Mezi chybujícími nebyla žádná strana nebo koalice, která se do sněmovny dostala. Na internetu ale zpráva chybí například Volnému Bloku.
Lhůta pro zpochybnění voleb vypršela v pátek odpoledne, kdy Nejvyšší správní soud evidoval 210 stížností, téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo 77.
Piráti a STAN se domáhají vyslovení neplatnosti zvolení trojice poslanců a posouzení výkladu nové části volebního zákona. Lhůta pro podání stížností vypršela v pátek v 16.00.
Jen minimum respondentů kandidáty vybíralo až přímo ve volební místnosti. Týden před volbami to byly spíš ženy, lidi do 29 let, studenti a voliči koalice Pirátů s hnutím STAN.
Agentura Median si nechala ve volebním týdnu zpracovat dva neveřejné průzkumy. Jejich výsledek odpovídal sobotním výsledkům: koalice Spolu porazí hnutí Andreje Babiše ANO.
Dosavadní vládní hnutí ANO, které ve volbách skončilo druhé za koalicí Spolu, má před sebou sérii jednání. „Jsme nejsilnější klub a zasloužíme si respekt a pozici,“ říká místopředseda ANO.
„Měli bychom usilovat o pozice ve vládě. Rozhodně bychom měli usilovat o to, aby programové prohlášení vlády obsahovalo co nejvíc z našeho programu,“ myslí si místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal.
Premiér Andrej Babiš přijel v neděli dopoledne za prezidentem Milošem Zemanem na zámek do Lán. Po schůzce vyjela od lánského zámku sanitka, která odvezla prezidenta do Ústřední vojenské nemocnice.
Přísaha, ČSSD, KSČM, TSS a Volný blok. Ti ve sněmovních volbách nepřekročili magickou pětiprocentní hranici. „Jsem zklamán, tohle jsem opravdu nečekal,“ komentoval předseda KSČM Vojtěch Filip.
„Nebylo to ještě lepší, protože jsme dosud neměli na vlastenecké scéně silného konkurenta. Osm procent nám ubraly strany, které měly určitý programový překryv,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.
Průběžné sčítání ukázalo, že nejvyšší volební účast zatím zaznamenali v Praze - 70,15 procenta. Následuje v těsném závěsu Kraj Vysočina s 68,93% účastí.