Zdanění tichých vín by nás na evropském trhu diskvalifikovalo, míní prezident vinařského svazu
Tiché víno se v konsolidačním balíčku neobjevilo. Zůstalo tak jediným druhem alkoholu, ze kterého se neodvádí spotřební daň. Není ale jisté, jak dlouho a jestli na pomyslné nule zůstane. Debaty politiků o možném zdanění tichého vína ještě nejsou u konce. V úterý bude zdanění tichých vín probírat pracovní skupina, ve které jsou jak zástupci několika ministerstev i vinaři. Ve vysílání Radiožurnálu odpovídal prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Proč by podle vás tiché víno nemělo být zdaněno? Proč ta výjimka?
Už jsme to komunikovali v uplynulém tři čtvrtě roce několikrát. Hlavní argumenty jsou, že jakákoliv producentská země, včetně těch, které více vína v rámci Evropské unie dovezou, nepodléhá zdanění tichým vínům a v rámci evropského trhu by nás to diskvalifikovalo.
V obchodě dnes najdete víno za 50 korun z Nového Zélandu, konkurence je obrovská, říká prezident svazu
Ještě vás poopravím: nejde o výjimku. Tento fakt je stanoven Evropskou komisí, respektive legislativním opatřením Evropské unie. Směrnicí, která je platná už od 90. let. Takže v tomto směru absolutně nejde o výjimku. Je to mystifikace.
S jakým očekáváním jdete na dnešní (úterní) schůzku?
My nejenom že tam jdeme s nějakým očekáváním, které by měl přinést někdo jiný, ale jsme nositelem návrhu, který jsme připravovali a cizelovali v podstatě od počátku.
Tendence, kdy jsme chtěli uspořádat odborný panel a žádali jsme o to ještě ministra Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a následně ministra Vlastimila Válka (TOP 09), Zbyňka Stanjuru (ODS) a Marka Výborného (KDU-ČSL) a oni nám vyhověli, tak měl směřovat k tomu, že jsme měli zájem do situace aktivně vstoupit a přijít s nějakým návrhem, který by pomohl našemu segmentu.
Možná se (odborný panel) stal i ukázkou pro další obory a pro způsob, jak věc nějakým způsobem systémově řešit. Takže my tam jdeme s návrhem, který chceme představit, a pevně věříme, že pro něj najdeme shodu.
Spotřební daň odmítáme
Máte už něco předjednáno? Jste třeba připraveni přijmout nějaký kompromis? Například nižší sazbu spotřební daně, než jaká je u šumivého vína. Tam se jenom pro představu odvádí 23 korun a 40 haléřů za litr.
Jediné, co máme předjednáno, ale spíš je to oborová debata, tak je debata s ministerstvem zemědělství, která je zcela logická.
Záhada bolesti hlavy z červeného vína je možná vyřešena. ‚Jsme na cestě k vysvětlení,‘ tvrdí vědci
Číst článek
Jinak nejdeme určitě nabízet a debatovat o tom, jestli by sazba měla být vyšší, nebo nižší. Odmítáme statut spotřební daně.
Ale rozhodně, pokud se máme bavit o konsenzu, tak ano, na to setkání jde praxe a jdou tam tři ministerstva, takže rozhodně očekáváme, že napříč zastoupenými skupinami musíme dospět k nějakému závěru.
Úterní schůzka už je druhá v pořadí. První jste měli na konci srpna a domluvili jste se, že na další jednání přinesete odborné analýzy. Zkuste nám říct, co z těch analýz vyplývá.
To vám řeknu až odpoledne po schůzce, protože ctím dohody a ty jsou pro mě svaté. Veškeré pracovní materiály, které se připravovaly, měly mířit primárně na toto pracovní jednání.
Mohu akorát prozradit, že podklady, které se zpracovávaly z různých dílen, ať už ministerstvo financí, anebo to mělo zařídit ministerstvo zemědělství, potažmo my jako vinaři, tak měly mířit k analytice, k datům k číslům, která vycházejí, a následně také k popsání stavu oboru.
Tyto podklady máme, zaslali jsme je předem do pracovní skupiny. Budeme se o nich bavit a navazovat na ně bude právě návrh, se kterým přicházíme.
Z vašich jiných údajů plyne, že se má příští rok likvidovat přes zhruba osm procent vinic, což znamená 1400 hektarů. Jaký to bude mít dopad na produkci vína, a tedy i na jeho cenu?
Bavíme-li se o tuzemském vínu, tak samozřejmě dopad to bude mít ve snížené produkci vína. Cenu těžko predikovat, protože za současné hospodářské situace a za poslední tři roky, kdy absorbujeme veškeré proměny a tlaky na trhu, tak si nedovolím říct, že si vinaři budou moct dovolit to promítnout v plné výši do cen, takže s tím se nesou určitá očekávání.
Vyhozené statisíce. Vinařský fond registroval značku Bublina pozdě, s názvem ho předběhl restauratér
Číst článek
Ale jinak je to fakt, který vyplývá už z našich zjištění. Doufáme, že to číslo nebude vyšší, a zároveň je to určitým vztyčeným prstem, protože nechceme následovat ovocnáře a sadaře, kteří za posledních deset let museli snížit svou produkci v řádu několik desítek tisíc hektarů až na polovinu. To je něco, kam bych nechtěl, aby se naše republika ubírala.
Výrobci z jakých zemí jsou pro tuzemské vinaře největšími konkurenty?
Dá se říct, že z celého světa. Není potíž, abyste na krámu nalezl víno za padesát korun, které sem putovalo z Nového Zélandu, což při současné řekněme zelené politice rozum nebere, jak se říká lidově.
Ale z těch z těch nejbližších zemí, které jsou schopni především v levné produkci „zaplavovat" Evropu, tak se bavíme o Španělsku, Itálii, Moldavsku a Maďarsku. Toto jsou destinace, ze kterých opravdu korzuje víno po Evropě včetně naší destinace.
