Gebrian: Investujeme do staveb, ale neumíme o ně pečovat a udržovat je. Vidím to všude kolem sebe
V Česku roste zájem o rekonstrukce starých budov. Co ale ještě zvykem není, je dlouhodobá údržba, kritizuje v pořadu Blízká setkání na Dvojce propagátor architektury Adam Gebrian. „Chodím po městě a vidím, že někdo investoval peníze, ale pak ho to přestalo zajímat. Množství energie, které se věnuje tomu, aby to bylo v dobrém stavu, je tristně slabé,“ všímá si.
Současným trendem v architektuře je rekonstrukce toho, co už existuje. „Když jsem začal studovat architekturu, všichni chtěli dělat jen nové věci. Novostavby, mrakodrapy, koncertní síně. Rekonstrukce existujícího, energie, ekologie, šetření – to dřív nikoho nezajímalo,“ vzpomíná a pokračuje:
„Uplynulo deset patnáct let a je z toho trend. Dívat se, jestli se nedá vložit koncertní sál někam jinam. Jestli se nedá zachránit něco, co už existuje. Jestli se nedá něco vylepšit. Najednou nastala obrovská senzitivita k tomu, že tady něco stojí, že už to vyčerpalo nějaký materiál a peníze. A bourání by bylo neekologické.“
Jeho samotného zajímá ještě jedno téma. „Údržba,“ říká Gebrian. „Zajímá mě, jakým způsobem jsou věci navržené tak, aby se následně daly snadno provozovat. A to zatím neumíme. Běžně investujeme spoustu peněz, a pak je nám jedno, co se s nimi stane.“
Jak to umýt a opravit?
Špatně udržované stavby potkává na každém kroku. „Chodím po městě a vidím, že někdo investoval peníze, ale pak ho to přestalo zajímat. Množství energie, které se věnuje tomu, aby to bylo v dobrém stavu, je tristně slabé,“ kritizuje architekt.
Za příklad stavby, o kterou se v zahraničí dobře pečuje, považuje Gebrian sídlo Nadace Louise Vuittona v Paříži od Franka Gehryho.
„Je to nádherná stavba, nesmírně složitá a komplikovaná. A na první pohled vidíte, že je tam zaděláno na tisíc a jeden technický problém, tam zůstane voda, tam sníh, tudy bude foukat vítr. Ale investor a architekt tam nachystali spoustu kotev, do kterých se dají dát lana, na ta se zavěsí člověk a ten to bez problémů vyčistí,“ vyzdvihuje.
Totéž ale Gebrian v Praze postrádá. Přitom ten, kdo bude dům udržovat, by podle něj měl být součástí projekčního týmu.
Výhody dřevostaveb? Rychle postavíte, zbouráte i upravíte a lidé se tam cítí dobře, říká archiktekt Cigler
Číst článek
„Projdu se po ulici a kdykoliv se někam podívám, tak si říkám, že jsem zvědavý, jestli se tam někdy někdo dostane. A když ne, tak už to nikdy nikdo neupraví. Například v Českém rozhlase se už roky chodím dívat na jednu vyteklou elektrickou skříň a obávám se, že i dnes bude stejně vyteklá jako před několika lety,“ glosuje.
Po škole pracoval na různých návrzích, které stojí po celém světě, ale zpravidla to nezmiňuje. „Je to vždycky velká kolektivní práce a vy tam máte malou roli. Přijdou mi směšní lidé, kteří říkají: Já postavil to a to,“ říká.
Roky se ale věnuje propagaci architektury a zdůrazňuje, že vzájemný dialog je pro něj důležitý. „Nikdy jsem nepředstíral, že mám pravdu. Snažím se věcem porozumět, pochopit je a rád si svůj názor obouchám o někoho jiného. Nejvíc mě baví, když mi můj pohled dokáže někdo zkorigovat – protože to je nová informace,“ dodává Adam Gebrian.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
