Soudy děti stále častěji svěřují do střídavé nebo společné péče obou rodičů, vyplývá z dat ministerstva
K mámě, k tátovi nebo dát děti do střídavé péče? Otázka, kterou řeší při rozvodech české soudy. Před dvaceti lety devět z deseti dětí nechávaly u matek, to už ale neplatí. Čím dál častěji volí střídavou nebo společnou péči, kdy se o děti starají oba rodiče.
V Česku stále dominuje svěření dítěte do péče matce, čísla ale meziročně klesají. Data ministerstva spravedlnosti mapují posledních osm let.
Rodiče se často kritizováním snaží motivovat. Dětem tím spíš srazí sebevědomí, varuje psycholožka
Číst článek
„Zatímco před osmi lety soudy matkám svěřily děti ve více než 81 procentech případů, loni to už bylo v 66 procentech,“ informoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Naopak roste počet střídavých péčí. Při porovnání roku 2014 s rokem 2021 případů, kdy soud svěřil dítě do střídavé péče, bylo skoro dvojnásobně, tedy 17 procent.
Stále častěji dochází i k tzv. společné péči. To znamená, že se o děti starají oba rodiče, soud jim ale nenastaví žádná pravidla, tedy žádný nařízený styk ani výživné.
Přibývá také případů, kdy se rodiče na péči o dítě dohodnou. „Data potvrzují, že pokud je o péči rozhodnuto na základě dohody rodičů, tak pravděpodobně půjde o případy střídavé či společné péče,“ dodal Řepka.
Výše výživného
Ministerstvo spravedlnosti chce na tento vývoj reagovat ve svých tabulkách na doporučenou výši výživného. Ty by měly nově zohledňovat, jak moc se rodič o dítě stará a co všechno mu platí. Podle koordinátorky projektu Vaše výživné Dagmar Vogtové je to krok správným směrem.
„Objem péče jednoho nebo druhého rodiče by měl být promítnut do výše výživného. Výchova může, ale nemusí být rozdělena stejným dílem. Děti tak mohou být například 70 procent času v péči jednoho rodiče a 30 procent času v péči toho druhého,“ podtrhla Vogtová.
Zakladatel výchovné metody: Kamevéda je pro dítě výhra. Využíváme jeho potenciál a máme na něj čas
Číst článek
Střídavou péči pro děti podle svých judikátů dlouhodobě preferuje Ústavní soud, ale jenom pokud jsou oba rodiče schopní a ochotní se dětem věnovat, a pokud neexistují jiné závažné důvody.
Jak střídavou péči vnímají děti zkoumal po dobu tří let sociolog Petr Fučík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zjistil, že samy děti často nelpí ani tak na místě, kde bydlí. Přednější jsou pro ně vztahy s oběma rodiči.
„Na jedné straně je skutečně otravné stěhování, které většina dětí nevnímá jako něco příjemného. Když jsem se jich následně ptal, jestli ty potíže se stěhováním stojí za to, aby udržely vztah, aby měly vztah s matkou i s otcem, tak většinou říkaly, že ano, že to je prostě nesrovnatelné,“ popsal část svého zkoumání Fučík.
Nejméně volená možnost opatrovnictví je, že soud dítě svěří do výhradní péče otci. Podle dat ministerstva spravedlnosti k tomu dochází zhruba v šesti procentech případů. Posledních pět let se toto číslo téměř nemění.
