Rusko představuje pro Česko největší bezpečnostní hrozbu, usnesla se Sněmovna. Jednala 19 hodin
Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu Sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba 19hodinovém jednání.
Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině, která čelí třetím rokem ruské vojenské invazi, včetně dodávek vojenského materiálu.
EU obnoví cla na větší množství zemědělských produktů z Ukrajiny. Týkat se to bude třeba vajec
Číst článek
Koaliční návrh přijala Sněmovna hlasy 84 poslanců výhradně z koaličního tábora. K jeho schválení bylo nutných nejméně 72 poslaneckých hlasů. Členové dolní komory za opoziční ANO a SPD návrh nepodpořili. Obě opoziční hnutí podala své návrhy usnesení. Sněmovna je zamítla.
„Současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro Českou republiku největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájmem České republiky, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen,“ stojí ve schváleném usnesení.
Plné znění usnesení Sněmovny
Poslanecká sněmovna:
1) konstatuje, že současná zahraničněpolitická a bezpečnostní situace klade zásadně zvýšené nároky na jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky při obhajobě a prosazování našich bezpečnostních zájmů;
2) zdůrazňuje, že zahraniční a bezpečnostní politika ČR vychází z našeho hodnotového a geografického rámce, respektu k mezinárodnímu právu, pevného západního ukotvení v mezinárodních strukturách NATO a EU a z negativní historické zkušenosti z Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se Československo stalo obětí agresora, a z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968;
3) konstatuje, že současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájem ČR, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen,
4) konstatuje, že v zájmu ČR je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách zaručujících kolektivní bezpečnost v Evropě i ve světě, což ČR považuje za nezbytný předpoklad spravedlivého a trvalého míru,
5) oceňuje, že vláda ČR poskytuje v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 272 ze dne 15. června 2022 a usnesením č. 421 ze dne 15. listopadu 2022 účinnou pomoc Ukrajině včetně dodávek nezbytného vojenského materiálu, a konstatuje, že k naplnění bezpečnostních zájmů ČR je nezbytné v pomoci Ukrajině vytrvat, aby se ubránila proti ruské agresi; zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům, což by znamenalo bezprostřední bezpečností hrozbu pro ČR a další blízké spojence,
6) upozorňuje na rostoucí agresivitu ruského režimu, a to jak vůči vlastním občanům, tak i okolním zemím a vyzývá vládu ČR, aby pomáhala demokraticky smýšlejícím příslušníkům ruského národa, kteří se postavili Vladimiru Putinovi a jeho režimu,
7) vyzývá vládu ČR, aby nadále věnovala zvýšenou pozornost zajišťování obranyschopnosti ČR a pokračovala v naplňování závazků ve financování obrany v rámci NATO,
8) oceňuje náročné každodenní úsilí všech příslušníků Armády ČR a dalších bezpečnostních sborů a služeb, které se podílí na zajištění bezpečnosti ČR ve zhoršeném bezpečnostním prostředí, a důrazně odmítá zpochybňování jejich upozorňování na bezpečnostní hrozby a jejich zlehčování s tím, že je jejich povinností připravovat zemi na to, aby těmto hrozbám mohla účinně čelit,
9) konstatuje, že plného zajištění bezpečnosti ČR a jejích občanů je možné dosáhnout pouze celospolečenským přístupem a za všestranného zvyšování odolnosti a že za odolnost demokracie, stabilitu společnosti a soudržnost lidí nesou zásadní díl odpovědnosti veřejně činné osobnosti; proto vyzývá politické i nepolitické aktéry, aby svými vyjádřeními a činností nepodporovali válečnou propagandu ruského teroristického režimu a jeho propagátorů, která směřuje k narušení bezpečnosti a obranyschopnosti ČR.
K naplnění českých bezpečnostních zájmů je podle Sněmovny nutné pokračovat v pomoci Ukrajině. „Zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům,“ varovala dolní komora.
Sněmovna vyzvala kabinet, aby dál pomáhal demokraticky smýšlejícím Rusům, oponentům ruského prezidenta Vladimira Putina. Vláda by také měla podle dolní komory nadále zvyšovat českou obranyschopnost a naplňovat závazky vůči NATO v jejím financování. Sněmovna odmítla zpochybňování armády a vyzvala politiky k tomu, aby svými vyjádřeními nepodporovali válečnou propagandu ruského teroristického režimu.
Hnutí ANO chtělo, aby Sněmovna vyzvala vládu k naplnění usnesení přijatého před dvěma lety, ve kterém ji žádala o diplomatické kroky k rychlému ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
Ukrajina dostane víc munice, vyplývá podle Kyjeva z jednání na základně Ramstein
Číst článek
„Při plné podpoře Ukrajiny jako suverénního státu a zachování jeho územní celistvosti Poslanecká sněmovna naléhá na vládu, aby se všemi dostupnými prostředky zasadila o co nejrychlejší zastavení vojenských operací a uzavření odpovídajícího příměří, které by umožnilo zahájení vzájemných jednání Ukrajiny a Ruska o spravedlivém a trvalém míru,“ stálo dále v návrhu.
Nejsilnější opoziční hnutí také prosazovalo žádost kabinetu, aby vystupoval „proti šíření atmosféry obav z válečného konfliktu, válečné hysterie a propagandy“.
Návrh SPD pojednával o změně politické a bezpečnostní situace kvůli rozpadu systému kontroly zbrojení, systému mezinárodního práva a politice EU „směřující k podpoře migrace a ztrátě ekonomické konkurence“.
Konstatoval, že Česko není připravené na vstup do válečného konfliktu, a varoval přes případným vysláním českých vojáků na Ukrajinu. Ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že vláda žádný takový záměr nemá.
‚Estébácký marketing‘
Sněmovna jednala téměř 19 hodin. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová během toho označila za komické a zoufalé úterní projevy vládních představitelů, podle nichž bezpečnostní riziko představuje názorové lavírování ANO a jeho předsedy Andreje Babiše mimo jiné ohledně podpory Ukrajiny čelící ruské agresi.
„Obsah projevů přinesl jasný důkaz, že hnutí ANO nikdy nebylo a není žádným bezpečnostním rizikem,“ prohlásila Schillerová. ANO podle ní nikomu svou prozápadní křesťanskou orientaci dokazovat nemusí.
Stínový premiér ANO a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček obdobně prohlásil, že bezpečnostní riziko představuje současná vládní koalice, a to kvůli údajné nekompetenci a vazbě na organizovaný zločin. Připomněl korupční kauzu Dozimetr, v níž byl obviněn například bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček a musel kvůli tomu skončit ve vládním hnutí STAN.
‚Udělejte mi podklady na toho zm**a.‘ Babiš chtěl citlivé informace o Lipavském
Číst článek
Podle slov ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) Andrej Babiš vyniká v „estébáckém marketingu“ a současně varuje před tím, že kompromitující složky může mít předseda hnutí ANO i na své dosavadní spojence.
Estébácký marketing je podle ministra založen na kompromatu, tedy strategii získávat nebo vytvářet poškozující informace o nepohodlných soupeřích, ale také o spojencích pro případ, že by se tak přestali chovat nebo se hodit. „Právě v tom je pan poslanec Babiš výborný. Nepřekvapivě v tom vyniká,“ řekl Síkela.
Ve středu vpodvečer Sněmovna odhlasovala, že bude moci v případě potřeby jednat i přes půlnoc. „Věřím však tomu, že se nám to podaří někdy ve večerních hodinách ukončit, ale je to trochu na disciplíně jednotlivých lidí,“ podotkl předseda poslanců ODS Marek Benda.
Pro jeho návrh umožňující noční jednání hlasovalo i devět poslanců ANO, zatímco jiní byli proti, nebo se zdrželi.
Slova o zradikalizované vládě
Andrej Babiš v úvodu sněmovního jednání, které začalo v devět ráno, zpochybnil důvody schůze. Za největší nebezpečí pokládá Babiš „militaristickou zradikalizovanou“ vládu Petra Fialy z ODS, která podle lídra ANO „neustále mluví o válce“.
„Normální člověk nechápe, proč byla svolaná tahle schůze. Je to antibabišovská schůze, schůze proti hnutí ANO,“ prohlásil bývalý premiér k poloprázdné Sněmovně. Prázdná byla především křesla určená pro poslance vládní koalice.
Schůze o bezpečnostních hrozbách a výrocích Babiše trvala šest hodin, pak ji poslanci přerušili
Číst článek
Kabinet se podle Babiše snaží zamaskovat to, že za 2,5 roku nemá žádné výsledky kromě „rekordní drahoty a chudoby“, neplní své sliby, nemá koncepci a chlubí se jen prací jeho bývalé vlády.
Fialova vláda se zaměřila podle Babiše jen na podporu Ukrajiny. „Jediné, co je váš program a co tuto nesourodou vládu spojuje, je ‚antibabiš‘,“ prohlásil v projevu, který trval zhruba 2,5 hodiny.
Předseda ANO ale také uvedl, že pokud by ANO bylo ve vládě, Ukrajinu by podporovalo. „Nikdy jsme neřekli, že je špatně dodávat zbraně,“ řekl. Nejlepším řešením by podle něho bylo, kdyby ruský prezident Vladimir Putin opustil Ukrajinu včetně Krymu a válka by skončila.
Zatímco Andrej Babiš mluvil u řečnického pultíku, jinde se scházela vláda k jednání. Řešit měla mimo jiné novelu zákoníku práce.
Cílem středečního jednání v Poslanecké sněmovně je podle koalice schválit usnesení o tom, že Česko podporuje Ukrajinu a patří do NATO. Se zněním dokumentu ale nesouhlasí třeba Alena Shillerová z ANO. „Usnesení se nám nelíbí. Zdá se nám místy až aktivistické. Připravujeme naše vlastní usnesení,“ uvedla pro Radiožurnál.
Diskuse se tak očekává právě o znění sněmovního usnesení. Koaliční politici ale předesílali, že by během středy měla mimořádná schůze skončit.
Cedule místo poslanců
Schůze začala už v úterý, kdy první asi tři hodiny vystupovali hlavně koaliční poslanci, včetně členů vlády a premiéra Petra Fialy z ODS. Ten řekl, že osud Česka je Andreji Babišovi lhostejný, že jeho rétorika je extremistická a je bezpečnostním rizikem.
Opoziční ANO kvůli tomu, že na začátku schůze mluvili díky přednostním právům jen vládní politici, na protest odešli ze sálu. Na svých místech nechali cedule, na kterých byla témata, která by podle nich místo této mimořádné schůze měla koalice řešit.
‚Udělejte mi podklady na toho zm**a.‘ Babiš chtěl citlivé informace o Lipavském
Číst článek
Jejich odchod kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Pokud někdo na jedné straně tvrdí, že chce diskutovat, a pak z jednacího sálu odejde, tak mi přijde, že to o všem hodně vypovídá,“ poznamenal.
Právě u Pirátů vznikl konečný impulz pro svolání této mimořádné schůze. Šlo o reakci na uniklý e-mail, který Babiš poslal svým spolupracovníkům. Sháněl citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském z Pirátů, včetně toho, jestli má děti.
Opoziční poslanci se v úterý po několika hodinách dostali ke slovu. Z opozičních lídrů vystoupil předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Po sedmé hodině se k pultíku dostali i řadoví poslanci z obou stran.
Poslanci hnutí ANO hlavně hájili kroky i výroky svého předsedy, který už v sále večer nebyl. V devět hodin pak Sněmovna schůzi přerušila.
