Lékaři, úředníci i soudci. Ve Slovinsku stávkují za vyšší platy, jejich protesty by mohly pomoci opozici

Slovinští zdravotníci chtějí lepši pracovní podmínky a vyšší platy. Proto už od začátku roku stávkují. Nepodílí se na výzkumech ani na vyučování mediků, odmítají také pracovat přesčasy a nedělají zákroky a vyšetření v případech, které nejsou akutní. Výjimku mají starší lidé a těhotné ženy. Protesty lékařů by mohly před evropskými volbami uškodit současné vládě, v což doufá opozice vedená bývalým premiérem Janezem Janšou.

Euroseriál Lublaň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Onkoložka Ana Lina Vondušeková

Onkoložka Ana Lina Vondušeková | Foto: Jiří Klečka | Zdroj: Český rozhlas

„Problémy našeho zdravotnického systému trvají roky a žádná z vlád se tím moc nezabývala. Je to čím dál horší. Nejvíc mě na tom štve, že nás současný kabinet nebere vážně,“ říká onkoložka Ana Lina Vondušeková.

„A nejen že si z nás dělají legraci, ale ani neberou v potaz to, že je nedostatek lékařů. V evropském srovnání jsme úplně na konci v počtu doktorů na celkový počet obyvatel,“ popisuje. Dodává, že situace ve zdravotnictví je už teď neudržitelná a že doktoři a zdravotní personál nyní obor úplně opouští.

Právě protesty lékařů by mohly před evropskými volbami uškodit současné vládě. Tu vede premiér Robert Golob a Hnutí svoboda.

Proti němu stojí opozice vedená expremiérem Janezem Janšou ze Slovinské demokratické strany, kterého jeho kritici označují za malého Viktora Orbána. Jeho straně by mohla řada stávek pomoci v červnových eurovolbách posílit a získat velkou část z devíti Europoslanců, které letos Slovinsko nově má.

Další stávky

Stávky ve Slovinsku se ale netýkají jen zdravotnictví. Na začátku roku se k nim kvůli špatným platům přidali také soudci a prokurátoři. Těch se zastal i slovinský ústavní soud, který rozhodl, že platy soudců a státních zástupců jsou příliš nízké a nařídil je navýšit.

‚Na východě nic není.‘ Slovenské pohraničí by mohl nastartovat vstup Ukrajiny do EU

Číst článek

Vláda slíbila, že celou věc napraví. Víc jak deset měsíců po rozsudku se ale stále nic neděje.

Jako poslední se do Slovinských stávek zapojili na konci února státní úředníci v samosprávách, kteří si kromě nedostatečných platů stěžují i na narůstající odpovědnost.

Navíc i jim přibývá práce. Podle listu Slovenia Times se správní jednotky několika posledních let potýkají s nedostatkem zaměstnanců, a to především kvůli složitým a zdlouhavým postupům pro cizince.

Na to si navíc stěžují slovinské podniky, které se snaží získat zahraniční pracovníky. Stávka úředníků také například omezuje některé úkony jako vydávání řidičských průkazů.

Slovinská vláda slibuje, že se na platy zaměří a po jednání s odbory představí plán na navýšení platů ve veřejné sféře, který by měl platit jak po soudce, tak pro lékaře a úředníky, a to od příštího roku.

Země tulipánů a kokainu. Nizozemsko řeší, jak zastavit pašeráky a zavřít drogové brány do EU

Číst článek

Podmínky by měl plán narovnávat v horizontu dalších let. Už teď ale kabinet říká, že se nepodaří narovnat podmínky všem. Premiér Rober Golob argumentuje tím, že vláda musela vynaložit velké peníze na obnovu po povodních, které Slovinsko zasáhly loni.

Při neštěstí zemřelo sedm lidí. Voda tehdy poškodila asi patnáct tisíc domů. S následky pomáhalo několik evropských států, které do země poslaly záchranáře a vrtulníky. Mezi nimi byli i čeští hasiči a dobrovolníci. Pomohla Evropská unie, která Slovinsku na obnovu slíbila až 400 milionů euro, tedy asi deset miliard korun.

„Podařilo se to poměrně rychle sanovat i díky pomoci ze zahraničí. Například česká armáda tu pomáhala se stavbou mostu, za to byli Slovinci vděční. Nesmíme ale zapomenout na Slovince samotné. I oni si byli schopni velmi dobře a rychle pomoci sami. Dneska už je to jen zlá vzpomínka,“ uzavírá Michal, Čech, který ve Slovinsku žije posledních dvacet let.

Euroseriál

V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.

Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.

Jiří Klečka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme