Po napadení Ukrajiny jsme počítali, že čínská invaze přijde do několika týdnů, popisuje tchajwanský voják
S možností čínské invaze, která navíc může přijít už brzy, počítá prakticky každý Tchajwanec. Na válku se připravují jak civilisté, tak samozřejmě tchajwanská armáda. Nejvíce pak vojáci ze souostroví Ma-cu, které od Číny v některých místech dělí jen necelých deset kilometrů. „Víme, že jsme první na ráně,“ popisuje pragmaticky jeden z nich v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a několik dalších evropských médií.
Je krátce před druhou hodinou odpoledne, hala přístavu na tchajwanském ostrově Ma-cu byla ještě před chvílí plná, lidé už ale začali proudit k malému trajektu, který je odveze do čínského města Fu-čou.
Riziko boje o Tchaj-wan je vysoké. Evropa na Číně urychleně snižuje závislost, poukazuje analytička
Číst článek
Ani ne patnáctikilometrová cesta zabere asi půl hodiny. Voják, který se později představí jen příjmením Lee, se ale nezvedá. Čeká na jiný trajekt, do Číny ve službě nesmí. Svého otce, jenž žije v Šanghaji, tak vídá jen jednou za dva roky.
Chystáte se do Číny, až vám skončí služba v armádě?
Ano, chystám. Ale nevím, kdy přesně v armádě skončím, chystám se sloužit ještě dlouho, třeba deset nebo dvacet dalších let.
Proč jste do tchajwanské armády vstoupil?
Myslím, že každý muž by měl sloužit v armádě. Je to povinnost. Já jsem v armádě už pět let, poslední rok jako profesionální voják u mariňáků, předtím jsem byl v aktivních zálohách.
‚Nechceme válku, ale ani Čínu‘
Počítáte s tím, že možná za svou zemi položíte život?
Ano, počítám. Myslím, že obětovat život za Tchaj-wan by měl v případě nutnosti každý voják. Je to naše povinnost, musíme bojovat za naši zemi a pro důležitou věc. Myslím, že to mí kolegové a nadřízení vidí stejně.
Myslíte si, že dojde k válce s Čínou?
Jestli to má přijít, tak to přijde, jsem připravený. Žily s tím tak i předchozí generace, nebude to překvapení, pokud k válce dojde. Číně na nás nezáleží. Války se nebojím, ale samozřejmě nechci, aby k ní došlo. Nechceme válku, ale taky nechceme Čínu.
Jak se v armádě o možnosti války s Čínou mluví?
Bavíme se o tom spíš hypoteticky, ale samozřejmě nechceme, aby nás nachytali nepřipravené. Sledujeme pozorně, co Číňani dělají, a hodně cvičíme.
Válka o Tchaj-wan by byla jiná než na Ukrajině. Klíčový je vzdušný prostor a moře kolem ostrova
Číst článek
Jak často tchajwanská armáda pořádá cvičení?
Víme, že Ma-cu a ostatní ostrovy jsou první na ráně, takže tady cvičíme opravdu hodně často. Trénujeme všechny možné bojové situace a taktiky. Víc ale asi říct nesmím, nechci prozradit nějaké tajné informace. (smích)
Cvičíte někdy i společně s civilisty?
Ano, cvičíme. Víte, Čína používá různé zastrašovací taktiky, necílí jen na naši armádu, připravení musejí být i civilisté. Šanci budeme mít, pokud budeme v boji dobře spolupracovat právě i s civilisty. Takže armáda pořádá společná cvičení, ale i cvičení jen pro civilisty.
Trénují, jak se v případě útoku ukrýt doma, jak se dostat do krytu, ale třeba i jak se užitečně zapojit do zásobovacího řetězce. Myslím, že tu cvičíme jinak, my i civilisté děláme něco navíc, protože jsme tak blízko Číně.
Musíte řešit čínské vojenské lodě, které se snaží přiblížit k ostrovům?
Vojenské lodě jsme tady u Ma-cu zatím řešit nemuseli. Ale objevuje se tu opravdu hodně čínských rybářských lodí, které se přibližují k našemu pobřeží. Upřímně si myslím, že z psychologického hlediska by místním lidem pomohlo, kdyby tu tchajwanská armáda měla víc svých lodí, které by třeba hlídaly přístavy. Místní by to uklidnilo.
Invaze už v roce 2027
Tchaj-wan vs. Čína
Čína oficiálně stále mluví o snaze o „mírové sjednocení“ s Tchaj-wanem, který dlouhodobě považuje jen za svoji vzbouřeneckou kolonii. Peking ale zároveň nevylučuje, že možná přijme „všechna potřebná opatření“, aby ke znovusjednocení došlo. Tchaj-pej svému sousedovi přes Tchajwanský průliv pravidelně a vytrvale vzkazuje, že má respektovat odhodlání tchajwanského lidu zůstat suverénní, demokratickou a svobodnou zemí, v čemž ho dlouhodobě podporují hlavně Spojené státy americké. Ředitel CIA William Burns ale zároveň na začátku února tohoto roku varoval, že podle informací, které mají američtí zpravodajci k dispozici, rozkázal prezident Si Ťin-pching čínské lidové osvobozenecké armádě, aby byla připravená v roce 2027 podniknout „úspěšnou invazi“ na Tchaj-wan.
Jak se díváte na možnost sjednocení Tchaj-wanu s Čínou?
Hmm… Jsou tam plusy i minusy. Ale myslím, že ty minusy převažují. Možná bych ale v čínské armádě dostal více peněz. (smích)
Počítáte s pomocí amerických vojáků, když by došlo k čínské invazi?
Myslím, že by nám Spojené státy na pomoc určitě přišly. Navíc USA, ale třeba i Japonsko, už teď pomáhají s výcvikem našich vojáků, o tom se na Tchaj-wanu mluví hodně a často.
Sledujete, co se děje na Ukrajině?
Ano, sleduji, sleduji to pozorně, myslím na ně skoro pořád. Upřímně, když Rusko napadlo Ukrajinu, mysleli jsme si, že čínská invaze přijde maximálně do několika týdnů. Začal jsem si v hlavě vypočítávat, co všechno musím udělat, co si musím připravit.
Bojí se o vás kvůli službě v armádě rodina?
Nevím, asi ne. Nejsem ženatý, nemám děti, žiju sám. Matka žije na Tchaj-wanu, otec v Šanghaji.
Jsem s nimi v kontaktu, ale třeba otce vídám jen zhruba jednou za dva roky. Jako voják tchajwanské armády do Číny nemůžu.
Ovlivňuje vás to, že otec žije v Číně, když myslíte na možnost invaze?
Přemýšlím o tom, to víte, že ano. Ale neovlivňuje mě to. Jak jsem říkal, jestli to má přijít, tak to přijde. Já jsem připravený.
Jaké má podle vás Čína slabiny?
To je těžké říct. Čína je velká, ale taky hodně uzavřená. Myslím, že její slabinou je právě to. Kvůli tomu, jak je uvnitř uzavřená, jak nejedná otevřeně, neinformuje, dělá hloupé věci a rozhodnutí.
