Ukrajinské armádě nechybí jen munice a protivzdušná obrana, ale také morálka. Další vlna mobilizace sice doplní fyzické počty vojáků, ale zda se civilisty podaří přeměnit na vojáky, bude záležet na výcviku. „Vojáci mají rodiny a další vazby na Ukrajině. Jejich nepřítomnost doma a jejich strádání má dopady na celou společnost. Jsou to normální lidé, kteří žili v úplně normálním světě,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik Lukáš Dyčka.

Praha 13:00 27. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle serveru Politico nebylo Rusko nikdy tak blízko k vítězství ve válce, jako je teď. Ukrajinským vojákům chybí nejen munice, ale i morálka. Jaká je situace na frontě?
To je velice těžká otázka z pohledu člověka, který je přes dva tisíce kilometrů daleko. My nemáme fyzickou zkušenost s tím, co se tam děje, ale hlavně nemáme ani schopnosti si to představit, protože situace je úplně jinak náročná, než co zažili poslední dvě až tři generace v našich zemích. Máme zprostředkované informace a někteří z nás, včetně mě, tam máme známé.

Jako problém vidím to, že Ukrajinci pouští informace, které chtějí pouštět, ty, které jim nějakým způsobem v dané chvíli vyhovují. Co víme, je, že zatímco na začátku války postupovaly ruské jednotky i desítky kilometrů za čtrnáct dní, dnes jsou to jednotky kilometrů.

Tedy postup je pomalý a zároveň vykoupený velkými ztrátami. Probíhá jen na omezených úsecích té hodně dlouhé fronty. To podkládá argument, že Rusko je aktivní a Ukrajina v současné chvíli v defenzivě.

Druhý aspekt, který je potřeba zmínit, je vyčerpání ukrajinských vojáků. To je informace, kterou Ukrajinci neradi pouštějí, protože to podrývá jejich morálku, ale to vyčerpání je znatelné a má dopady nejenom na fyzické a mentální vyčerpání vojáků na frontě, ale má samozřejmě dopady i na celý jejich týl.

Vojáci mají rodiny a další vazby na Ukrajině. Jejich nepřítomnost doma a jejich strádání má dopady na celou společnost. Jsou to úplně normální lidé, kteří žili v úplně normálním světě, jaký známe my. To znamená, v létě jezdili na dovolenou do Egypta nebo do Tuniska, starali se o svůj dům, měli normální rodinu. To jim válka všechno vzala. Mělo to velké dopady na rodinný život. Ve chvíli, kdy vidíte rodinu deset dní v roce, tak je logické, že se začne rozpadat.

A tohle je něco, co my plně nevnímáme, že ukrajinská společnost není unavená jen z bombardování, ale také z toho, že se na Ukrajině v podstatě rozpadl rodinný život.

V tomhle ohledu má Rusko relativně velkou výhodu, protože spousta jeho lidí, kteří se dostali na frontu, jsou naopak ti, kteří neztratili zas tak moc. Byli to lidé z vyloučených lokalit, kteří na tom byli ekonomicky špatně a armáda pro ně byl v podstatě socioekonomický výtah, takže výhra. Nebo to byli vězni, kteří na frontu přicházejí s tím, že sice mají malou možnost přežití, ale kdyby náhodou ano, tak budou na svobodě, tedy zase výhra. Nebo to jsou žoldnéři, které Rusko najalo po celém světě a mají velké ekonomické výhody.

Ve prospěch Ukrajiny hrála od začátku větší morálka, daná obrannou vlasti a pocitem toho, že bojují spravedlivý boj, ale to přestává pomalu platit.  

NATO přislíbilo Ukrajině protivzdušnou obranu, která by mohla zmírnit dopady ruského bombardování. Můžete popsat, co ukrajinské armádě chybí co se zbraní týče a které z těch přislíbených dodávek z Evropy a NATO by jim v tuhle chvíli mohly pomoci díru zalepit?
Chybí jim zásadně hlavně kvantita. A to vyplývá z toho, že Ukrajina je veliká země a fronta je poměrně dlouhá. To můžete řešit buďto tak, že nasadíte ochranu vojsk na frontě a budete chránit vojáky tam, kde jsou, ale zase odhalíte týl, tedy továrny, aglomerace, elektrárny, televizní věže a tak dále.

Nebo můžete nasadit ochranu těchto strategických cílů, ale potom zase obnažujete vojska na frontě na pospas bitevnímu letectvu Ruské federace, které potom může snadněji vybojovat vstup pozemním jednotkám.

To je dilema, které teď Ukrajinci řeší, protože těch protiletadlových systémů mají fyzicky málo, byť jsou poměrně kvalitní. Jde o systémy Patriot, nebo i ty bývalé sovětské systémy S-300.

Evropa za dva měsíce vyčlenila na pomoc Ukrajině šest miliard eur, popsal institut

Číst článek

Ty jsou na relativně soudobé úrovni, ale je jich fyzicky málo. A Rusové to ukrajinské dilema, zda chránit týl nebo frontu, moc dobře chápou a v jejich kampani ostřelování Ukrajiny to jde dobře vidět.

V předchozích měsících Rusové výrazně zahltili ukrajinský týl. To donutilo Ukrajince stáhnout ochranu z fronty a chránit tyto cíle. To pak vedlo k tomu, že Rusové mohli použít své letectvo k vybombardování pozic vojáků na frontě. To umožnilo Rusům postupovat dál.

Ukrajinci teď potřebují hlavně zvýšit počet protiletadlových zmobilizovaných vojáků na Ukrajině, aby byli schopni pokrýt obě sféry – týl i frontu. A tím pádem v podstatě eliminovat ruské letectvo jako bojovou sílu. Pak se mohou ty hlavní boje odehrávat mezi pozemními silami, kde je ta situace, neříkám, úplně vyrovnaná, ale vyrovnanější.

Podle některých analytiků jsou ukrajinští vojáci unavení, protože mnozí z nich už bojují dva roky v kuse bez přestávky. Čím dál častěji se ozývají hlasy unavených vojáků, kteří se bojí toho, že kvůli nedostatku lidí a obrovskému tlaku z ruské strany by se fronta mohla zhroutit. Jak moc je tato obava na místě?
To je velice složité, protože my nevíme, nakolik je to postoj těch vojáků na základních pozicích a nakolik je tohle produkt ukrajinské strategické komunikace, která má zapůsobit na Západ, aby dodal větší množství zbraní.

Ačkoliv ukrajinský stratcom (strategická komunikace - pozn. red.) fungoval velmi efektivně na začátku války, teď došlo paradoxně k tomu, že ne všichni Ukrajincům v současné chvíli věří, protože ví, že informace, které dostáváme z Ukrajiny, jsou zkrátka šity na míru obecenstvu a ne úplně vždy odpovídají realitě.

Vzhledem k množství těchto informací můžeme říct, že celá řada ukrajinských vojáků nebo i vojenské elity má určité obavy z vývoje na frontě. Samotný průběh bojů však nenapovídá tomu, že by hrozilo nějaké masivní zhroucení.

Tu skutečnou pravdu však neznáme, protože to, co se k nám dostává, je filtrováno mnoha kanály. My známe jen indicie, které ukazují, že nějaké vyčerpání nastalo, ale nenastalo tak zásadně, aby hrozila akutní krize nebo zhroucení celé Ukrajiny.

V dubnu podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nový mobilizační zákon, ze kterého byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí například přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají. Jaký vliv může tento zákon mít na situaci na frontě?
Určitě pomůže zvýšit počty, tedy fyzicky se do armády dostane více lidí. Úměrně tomu bude ale klesat jejich kvalita. To by se dalo vyřešit kvalitním výcvikem a stmelením jednotek, ale bude to vyžadovat větší práci.

Na začátku války do armády nastoupili lidé, kteří byli motivovaní. Proto fungovala ukrajinská armáda relativně dobře. Jejich počty samozřejmě výrazně prořídly ztrátami, únavou a tak dál. Teď se snad povede doplnit fyzický počet vojáků, ale už to nebudou lidé, kteří byli motivovaní sami od sebe.

Budou to lidé, kteří z různých důvodů do armády nechtěli. Teď bude záležet právě na schopnosti výcvikových kapacit na Západě nebo na Ukrajině nově mobilizované civilisty přeměnit na vojáky a vštípit jim nějakého bojového ducha, vštípit jim hlavně sebevědomí.

Měli by do boje jít s vědomím, že jsou dobře vycvičení a vědí, co mají dělat. A tohle je většinou to, co lidem chybí. Nejde o to, že by ti lidé nechtěli bojovat, nebo třeba měli rádi Rusko, ale většina těch, kteří nechtějí bojovat, do toho nechtějí jít z pocitů vlastní nedostatečnosti, kterou je potřeba odstranit kvalitním výcvikem.

‚Jsou dny, které celé propláču.‘ Ukrajinští vojáci jsou mrtví, rodiny ale nemohou pohřbít jejich těla

Číst článek

Jedna z výhod, které má Rusko, je velký přísun vojáků. Může se stát, že Ukrajině zkrátka dojdou lidi?
Rusové nemají nekonečnou zásobu lidí. Mají ale třikrát větší populaci než Ukrajina, tedy jejich schopnosti nasazovat stále nové a nové vojáky jsou teoreticky vyšší. Zároveň má Rusko také větší počet bezpečnostních zájmů a starostí, které vyžadují nasazovat vojáky i jinde, takže ten skutečný poměr bude kolem dvěma ku jedné mezi ruskými a ukrajinskými vojáky.

To není zas tak zásadní rozdíl nebo ne ve chvíli, kdy jste bránící strana. Tam může dojít až k poměru 1:3 nebo 1:5. V tomto ohledu na tom Ukrajinci špatně nejsou.

Zároveň zhruba 40milionový stát jako Ukrajina je velikostně srovnatelný například s Francií za první světové války. Počty zmobilizovaných vojáků na Ukrajině jsou teď v řádů stovek tisíců, což je nesrovnatelné s tím, kolik vojáků vyprodukovaly podobně velké státy za první či druhé světové války.

To znamená, že jsou obrovské lidské kapacity, které by Ukrajinci do armády byli schopni dostat, kdyby byla vůle. Takže v podstatě není početně možné, aby jim vojáci došli, ale je možné, aby jim došla vůle a odvaha bojovat.

Větší riziko vidím v tom, že spousta lidí utekla do zahraničí a nechtějí se na Ukrajinu vrátit. Tedy Ukrajině stoprocentně vojáci nedojdou, to se historicky podobně velkým státům nikdy nestalo, ale může jim dojít kvalitní personál.

Spojené státy minulý týden schválily balíček 61 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. Munice a zbraňové systémy, které jsou součástí nejnovějšího amerického balíčku pro Ukrajinu, jsou již z větší části ve skladech v Německu a Polsku. Jaký dopad bude mít tato pomoc? Není to moc málo nebo moc pozdě?
Nemyslím si, že to je moc málo či moc pozdě. Ta pomoc by měla přijít relativně rychle a řekněme i bez té pomoci Ukrajinci ustupovali relativně pomalu. To znamená, že k žádnému velkému zhroucení nedošlo a Ukrajinci poměrně efektivně opotřebovávali ruské síly.

Umím si představit, že pomoc, která teď přijde, dovede situaci stabilizovat. Ale neumím si představit, že by to vedlo k nějakému obrovskému zvratu. Ruský postup to ale pravděpodobně zbrzdí a umožní to Ukrajincům zasahovat ruský týl, tedy narušovat technologické řetězce ruské armády. Zásadní zvrat v konfliktu neočekávám. Zkrátka to povede ke zlepšení situace na Ukrajině.

Spojené státy jsou čím dál tím obezřetnější v dávkování pomoci Ukrajině. Za jakých podmínek by americká administrativa opustila současný přístup opatrného dávkování vojenské pomoci a přistoupila k poskytnutí radikálně většího objemu materiálu a vybavení? Je taková situace vůbec přestavitelná?
Tato ochota je motivována blížícími se volbami ve Spojených státech. To vyvolává nejistotu. Až volby proběhnou, ať dopadnou jakkoliv, tak budeme jasněji vědět, jak jejich angažmá bude vypadat. Zároveň problém není jen v tom, že Západ není schopen dodávat, ale naráží to i na absorpční kapacity ukrajinské strany.

Jinými slovy, i kdybyste nahrnuli na Ukrajinu úplně všechno, co všichni na Západě mají, tak ale Ukrajině dramaticky nepomůžete, protože jejich vojáci musí být schopni vybavení obstarávat náhradními díly, potřebují opravárenské kapacity, to znamená obrovskou logistiku a lidi, kteří umí ty věci opravovat, musíte být schopni zbraně někde skladovat, nakrmit je palivem, pak hlavně musíte mít vycvičené posádky vozidel a zbraňových systémů a musíte mít také secvičené jednotky, které s tím materiálem budou umět zacházet.

Chápu správně, že by Ukrajina kromě materiální pomoci potřebovala také specialisty, díky kterým by mohla zbraně efektivně využít?
Co by Ukrajině pomohlo, je personál, který bude umět se zbraněmi operovat a efektivně je využít. A tam si nedokážu představit, jak moc my jim můžeme pomoci jinak než výcvikem, který už provádíme. Pokud Ukrajinci nebudou mít dostatek personálu, který bude adekvátně připravený, tak se více zbraní nepromění ve větší schopnosti se bránit.

Ukrajina zažívá renesanci zbrojní výroby. V některých klíčových položkách je téměř soběstačná

Číst článek

Ukrajinci teď narazili na personální limity, proto přichází ten jejich zákon o mobilizaci, ale to je jenom první krok. Když přijde spousta lidí oblečených v civilu do vojenských středisek, někdo musí ty lidi obléct, vycvičit, stmelit. Zkrátka musíte udělat z civilistů vojáka.

Musíte je naučit ovládat zbraně a fungovat v jednotce. Musí vědět, jak naslouchat svému nadřízenému, musí vědět, co dělá voják vlevo od něj a co ten vpravo. Dodávky zbraní ze Západu nejsou samospasitelné. Je to až ten poslední krok, který se musí stát.

Jak poznamenala výměna hlavního velitele ukrajinských sil, kdy Valerije Zalužného nahradil Oleksandr Syrskyj, ukrajinskou armádu? Mělo to vliv na vztah se spojenci?
Nemyslím si, že ten dopad byl nějak zásadní. Je to prostě personální změna a armády jsou stavěné na principu zastupitelnosti a nahraditelnosti. Když vám padne na frontě voják, musí tam být někdo jiný, kdo je schopný ho zastoupit, aby celek fungoval dál.

Je tedy trochu jedno, jestli se ten člověk nahoře jmenuje Syrský, Zalužnyj nebo jakkoliv jinak, to by nemělo být podstatné. Podle mě by to nemělo mít žádný velký hmatatelný dlouhodobý dopad, je to prostě personální změna a ty se dějí zcela běžně. A na vztahy se zahraničím to, myslím, zásadní vliv nemělo.

Pokud Ukrajina nyní přizná, že přechází do obranné pozice, tím, že začne aktivněji budovat obraná pásma proti ruskému útoku, je možné, že ze strany západních spojenců přijde nějaká forma tlaku na jednání s Ruskem a zakonzervování těchto hranic?
To je hodně citlivá otázka, protože vám to nikdo nepřizná otevřeně. Všichni samozřejmě pořád říkají, že se s Ruskem nejedná, že jednání přijde ve chvíli, kdy Rusko území opustí. Myslím si, že i kdyby k nějakému zákulisnímu jednání došlo, tak mediální narativ nadále bude takový, že s Ruském se nejedná, že je to teroristický stát.

O tom, že k nějakému jednání došlo, bychom se nejspíš dozvěděli až posléze a mezitím by se formovalo veřejné mínění tak, aby případné dohodě vyšlo vstříc. V současné době ale žádné takové náznaky nevidím a přijde mi, že se na obou stranách čeká, jak dopadnou volby ve Spojených státech a pak se uvidí, co dál.

Jaké scénáře vidíte?
Když vyhraje současný prezident (Joe Biden), tak podpora Ukrajiny bude konzistentnější. A když vyhraje druhý kandidát (Donald Trump), tak nikdo neví, co se může stát. Rusové se této nejasnosti snažili využít a myslím, že čím více se volby budou blížit, tím více budou Rusové obezřetní, budou se snažit frontu zakonzervovat a přejít do obrany, aby se připravili na možnou aktivitu z ukrajinské strany.

Pokud bude válka pokračovat dlouho, tak to bude znamenat, že obě strany budou vykazovat stále nižší ofenzivní aktivitu a je možné, že ten konflikt zamrzne, že se všichni zastaví tam, kde v tu chvíli budou, a dál už to bude jen o menších přestřelkách. Po nějaké době pak obě strany přejdou k vyjednávání. To je jeden ze scénářů.

Připomíná mi to dynamiku irácko-íránské války v 80. letech, která běžela osm nebo devět let. Ta dynamická část války byla na začátku necelý rok, pak se toho dělo jen velmi málo. Částečně se mi zdá, že vývoj na Ukrajině by mohl vypadat podobně.

Je nějaký scénář, kdy by se v horizontu příštího roku až dvou do obrany Ukrajiny přímo zapojily některé státy NATO, například Polsko vysláním vojáků k hlídání hranice s Běloruskem s cílem uvolnit ukrajinské vojáky vázané hlídáním hranice?To, že se to v médiích objevuje, značí, že nad tím někdo uvažuje, a podle mě se čeká na to, než někdo rozboří tu převládající tezi, že to nejde. Jestli se to skutečně stane nebo ne, nedokážu říct.

Ukrajina dostane víc munice, vyplývá podle Kyjeva z jednání na základně Ramstein

Číst článek

Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna se v konfliktu zatím evropské státy moc nepředvedly s ohledem na to, že jde o nejhorší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Jak významnou pomocí je ta česká?
Máme tendenci se chválit, ale v kontextu množství dodávek a toho, co dodáváme, se nemůžeme rovnat velkým státům, ale to asi nikdo ani nečeká. Děláme to, co dělat můžeme. Nevidím úplně velký prostor proto, abychom dělali něco kvantitativně jiného. Vždycky jde zkusit vycvičit víc vojáků, to bychom asi zvládli. Vždycky je možné dodat o trochu více munice. Tedy na stát naší velikosti děláme zhruba 95 procent maxima možného. V tomto ohledu můžeme mít čisté svědomí.

Česká republika to však sama nevytrhne, ale kdyby se stejným způsobem chovaly i jiné země, tak by ta situace na frontě vypadala asi jinak.

Je něco, co byste rád dodal, co o válce na Ukrajině dost nezaznívá?
Tohle je zajímavý konflikt v tom, že informací je málo. Respektive ne že by nebyly, ale existuje poměrně silné filtrování informací z logických důvodů, aby se nešířila třeba ruská propaganda.

V našich médiích skoro výrazně absentují jakékoliv informace z ruské strany. Pro analytika nebo jakékoliv komentátora je to nevýhodné, protože on komentuje jenom jednu stranu celkového obrazu. Pořád si myslím, že samozřejmě je lepší, že se informace z Ruska do veřejného prostoru u nás nedostávají, ale je potřeba vždycky každý komentář, včetně toho mého, prosívat právě tou absencí informací z obou stran.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít