Vozidla s bojovníky Tálibánu projížděla po ranveji v severní, vojenské části letiště Hamída Karzaie a později se zde pěšky prošli také někteří vůdci hnutí.
Během 24hodinového časového úseku přepravily americké armádní letouny z Kábulu do bezpečí kolem 10 400 lidí. Během následujících 12 hodin pak 15 letadel C-17 transportovaly dalších 6660 osob.
Podle dohody Bidenova předchůdce Donalda Trumpa s Tálibánem měly původně USA všechny své vojáky evakuovat už do dubna. Tento termín ale nakonec Bidenova administrativa posunula až na konec srpna.
Biden zopakoval, že za svým rozhodnutím stáhnout americká vojska z Afghánistánu si nadále stojí. Američané by podle něj neměli umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat.
Bojová mise Spojených států trvá od roku 2003, kdy americká koalice podnikla invazi do Iráku pod záminkou existence zbraní hromadného ničení. Zbraně se nikdy nenašly.
Každé jaro se příslušníci americké námořní pěchoty účastní v Thajsku kurzu, jak přežít v džungli. Což obnáší například i pití kobří krve, která nahrazuje tekutiny.
Podle některých pozorovatelů se nyní snaží Tálibán zaznamenat co největší územní zisky, aby měl po odchodu zahraničních vojsk výhodnou vyjednávací pozici.
USS Gerald Ford je první z nové třídy letadlových lodí americké armády. Již několik let prochází testováním. Jedná se o největší letadlovou loď na světě.
Na hraniční přechod v Břeclavi přijede jeho první část kolem 21.00. Kvůli plynulosti dopravy bude opět rozdělen na menší části, které po českých silnicích pojedou s asi hodinovým rozestupem.
Výsadkáři vstoupili do objektu poblíž letiště, o němž si mysleli, že patří do výcvikového prostoru, a také jej „vyčistili“. Šlo ale o prostory, kde bulharští civilisté provozovali soukromé podnikání.
Jednotlivé konvoje přejedou rozvadovský přejezd vždy ve večerních až nočních hodinách, kromě soboty ještě v neděli a v pondělí. Po dálnici budou projíždět v menších skupinách s hodinovým rozestupem.
Bidenova administrativa mimo jiné pozastaví stahování amerických vojáků z Německa, o němž loni rozhodla vláda minulého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump kritizuje vrcholné představitele amerického ministerstva obrany. Obvinil je, že chtějí vést jen války, aby uspokojili armádní dodavatele.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že přistoupilo na plán, podle kterého začnou oblasti kolem federálních budov chránit státní a místní strážci zákona.
Z celkem 35 tisíc amerických vojáků v Německu jich má být zpět do vlasti převeleno 6400, přičemž do jiných zemí v Evropě se přemístí 5400 armádních příslušníků.
Je pravděpodobné, že počet civilistů, které Američané v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a Somálsku loni zabili, je vyšší, než jaký uvádí zpráva Pentagonu pro Kongres.
Ve vydaném prohlášení AFRICOM uvádí, že dotyčný Júsuf Džaís byl jedním ze tří extremistů, kteří byli zabiti ve čtvrtek při leteckém úderu v oblasti ležící asi 200 kilometrů západně od Mogadiša.
Bagdád/Teherán/Washington||Eliška Kubátová|Zprávy ze světa|Analýza
Úderem proti Solejmánímu chtěly Spojené státy vliv Íránu v regionu oslabit, jeho smrt ale otevřela cestu k dosažení jednoho z hlavních íránských cílů – stažení armády USA z území sousedního Iráku.
Milice Šabáb, které se hlásí k teroristické síti Al-Káida, často útočí na policejní, vládní i civilní cíle v somálské metropoli. Jejich příslušníci usilují o svržení prozápadní somálské vlády.
Jméno nástupce, jak ho uvedl Islámský stát, nefiguruje na seznamu známých vůdců této organizace. Může ale jít o Hadždže Abdalláha, kterého za možného Bagdádího nástupce označila vláda Spojených států.
Klíčové informace získala podle listu americká armáda od informátora z Bagdádího nejbližšího okolí. Proti Islámskému státu se muž postavil po smrti příbuzných.