Úkaz v Česku začne v 11.11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Maximum jevu v Česku nastane mezi 12.14 až 12.27 SELČ.
„Je to zázemí pro kreativní lidi, je tady spousta muzikantů, výtvarníci, architekti,“ shrnuje architektka Alice Šimečková. Právě její studio sídlí v domě určeném k brzké demolici.
Speciální kamera teleskopu vypadá jako včelí plástev a funguje milionkrát rychleji než kamera, která se používá třeba u mobilních telefonů. Co se na obloze děje, pak vědci zjistí v řádech nanosekund.
Do bigbandu, který sídlí v Belgii, se dělají poměrně složité konkurzy. Hudebník musí mít bezpečnostní prověrku, projít zkouškou z angličtiny a samozřejmě musí skvěle ovládat nástroj.
Laickému pozorování v počátcích nebude přát ani Měsíc, který 5. července dojde do fáze úplňku. „Kometa by mohla být dobře viditelná v druhé polovině příštího týdne,“ popsal astronom.
Pokud ještě nemáte program na páteční večer, můžete pozorovat oblohu. Bude totiž vidět polostínové zatmění Měsíce. Běžně se pouhým okem nedá pozorovat, v pátek to ale půjde.
V pátek nás čeká nejdelší zatmění Měsíce v tomto století i výjimečná podívaná na Mars. Co si připravit a kam jít, aby byl pohled co nejkrásnější? A proč Měsíc při zatmění chytá narudlou barvu?
Pozorování hvězd, to už nejsou dlouhé hodiny o samotě u dalekohledu. Astrofyzika se za poslední roky velmi změnila. Zkoumat vzdálené galaxie můžete na vědecké úrovni třeba doma v obýváku. Právě takovou úplně novou observatoř v úterý představila Slezská univerzita v Opavě. Hvězdárna se nachází přímo na střeše jedné z fakult.
Nejen v České republice, ale po celé Evropě bude noc z pátku na sobotu patřit vědcům. S českými vědci i jejich obory se zájemci budou moci setkat na desítkách míst v celé republice. Pozadu nebudou ani jižní Čechy.
Karlovarská hvězdárna nabízí na letní prázdniny řadu akcí. Například pro děti jsou připravené tábory nebo výzkumné expedice. Zhruba od poloviny prázdnin bude návštěvníkům k dispozici také nový dalekohled.
Čeští astronomové zažívají dobrodružství podobná těm, která potkala astronauty při dobývání Měsíce. Z největší observatoře světa ALMA v Chile získávají nová a podrobnější data o planetách a galaxiích. Skrze počítačové programy se tak dívají do zatím neprobádaných končin vesmíru. V Astronomickém ústavu v Ondřejově funguje už rok evropské středisko, které zpracovává informace pro vědecké týmy z celého světa.
Třebíčská hvězdárna má nový dalekohled. Vlastníma rukama ho vytvořil astronom Josef Fortelný, který se o vesmír zajímá celý svůj život. Dalekohled skládal do posledního šroubku. Použil čočky nalezené v zaprášeném skladu a inspiraci čerpal na hvězdárně ve Vyškově.
Hvězdárna vyučuje a pozoruje nebe dalekohledem, Techmania promítá vesmír na umělou oblohu a hravou formou popisuje přírodní zákony. Pro dvě tematicky podobné organizace ale není v Plzni místo. Město s hvězdárnou do budoucna nepočítá a jako řešení vidí spojení obou institucí.
Ve čtvrtek se oficiálně otevřelo Přírodovědné digitárium v prostorách Hvězdárny Brno. Veřejnost jej může poprvé navštívit v sobotu. Jeden z nejlepších projekčních systémů v Evropě stál téměř 60 milionů korun. Srdcem systému je sedmnáctimetrová projekční kupole z USA, další technologie pocházejí například z Japonska či Francie.
Letos 25. dubna jsme mohli v Česku pozorovat částečné zatmění měsíce. Dnes v noci nás čeká polostínové zatmění. To by mělo nastat někdy kolem druhé hodiny po půlnoci.
Od večerního soumraku až po dnešní svítání jsme mohli na obloze vidět všechny planety sluneční soustavy. Astronomové tomu říkají planetární supervíkend. Některé planety byly vidět i pouhým okem. Lepší zážitek z pozorování měli ale ti, kteří se vydali na hvězdárnu. Tak jako například na tu na Novém Hradci Králové.
V noci na pátek můžeme na obloze vidět až tisíc padajících hvězd. Nejsou to samozřejmě skutečné hvězdy, ale drobné meteory nazvané Geminidy. Můžeme je sledovat pouhým okem, ale specialisté na astronomii jistě využijí dalekohledy. Jeden takový má připravený i Rostislav Štork ve hvězdárně Astronomického ústavu akademie věd v Ondřejově.
Přesně před 75 lety se veřejnosti otevřela druhá nejstarší lidová hvězdárna v Česku. Hvězdárna České Budějovice s pobočkou na vrcholu Kleť objevila za dobu své existence 997 planetek a čtyři komety. Každoročně ji navštíví až 30 tisíc lidí.
Dnešní noc bude v celé Evropě patřit vědcům. K největší jednorázové celoevropské akce na podporu vědy a techniky se v České republice se připojí desítky vědeckých pracovišť a hvězdáren. Návštěvníci budou mít možnost setkat se s ukázkami nejmodernější techniky, populárně laděnými přednáškami nebo vědecko-technickou show.
Největší český dalekohled nese ode dneška jméno našeho významného astronoma. Takzvaný ondřejovský dvoumetr nově zdobí pamětní deska se jménem Luboše Perka. Právě tento doyen české astronomické obce se před 45 lety zasloužil o vybudování teleskopu v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově.
Noční obloha nabízí v těchto dnech jedinečnou podívanou na pět nejjasnějších planet sluneční soustavy, kromě nich ale pozorovatelé mohou spatřit také kometu a Měsíc. Astronomický úkaz bude k vidění do poloviny března a jeho opakování nastane až v roce 2036.
Lidé v Česku mohou dnes pozorovat meteorický roj Leonidy. Podle odborníků je pravidelnou ozdobou listopadové oblohy – každoročně se objevuje kolem 17. listopadu, kdy Země několik dnů prolétá proudem meteorů.
