Nejenže je nás pravidelně velmi nízká účast, ale část voličů se také rozhoduje podle jiných kritérií než v domácí politice. Kupříkladu podle toho, jakou roli hraje ta která strana na evropské úrovni.
Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí, vyvolávají neklid v koalici SPOLU, píše v komentáři Jiří Pehe.
Červnové volby do Evropského parlamentu jsou často vykreslovány jako možný zlom v evropské politice. Už teď je jasné, že posílí krajní pravice a nacionálně populistické strany.
Dvě nejvážnější soudní řízení, kterým Trump čelí, se týkají jeho role v útoku davů na Kapitol z 6. ledna 2021 a snah manipulovat volební výsledky ve státě Georgia.
Zdá se být jisté, že v klání o post amerického prezidenta se utkají současný prezident Joe Biden a exprezident Donald Trump. A to navzdory skutečnosti, že většina Američanů si jejich střet nepřeje.
První dohodovací řízení od vzniku koalice pěti stran, které tvoří současnou vládu, skončilo šalamounským rozhodnutím. Zmocněnec pro euro, bude nadále jen ministrovým poradcem.
Politiků, kteří by byli otevření modernějšímu pojetí, příliš mnoho strana nemá. A i kdyby ho postavila do svého čela, bude takový politik narážet na setrvačnost lidoveckých politiků v nižších patrech.
Kdybychom měli popsat stručně stav české společnosti v době 34. výročí sametové revoluce, nejlépe by se možná hodily výrazy „bezcílnost“ a „přešlapování na místě“.
Dvě největší země Evropské unie – Německo a Francie – zastávají jednotné stanovisko. Podle nich je třeba rozhodovací proces v Unii učinit flexibilnějším, pokud máme mluvit o dalším rozšíření.
Navzdory tomu, že současná vláda je kvůli své špatné komunikaci a úsporným opatřením značně nepopulární, jediná nevládní politická strana, která posiluje, je hnutí ANO.
„Umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe.
Už nějakou dobu je zřejmé, že se zájmy a politika čtyř zemí, které tvoří takzvanou Visegrádskou skupinu, stále více rozcházejí. A že značka V4 má v západní Evropě z řady důvodů špatné jméno.
Situace na bezpečnostní šachovnici na Ukrajině, jakož i v Evropě obecně, by se tedy mohla po amerických prezidentských volbách zásadně změnit. Trumpovo znovuzvolení není přitom nereálné.
„Česká republika tak může kvůli postoji Polska a Maďarska přijít o významnou částku, na což český premiér Fiala reagoval nezvykle otevřenou kritikou obou zemí.“
Aliance liberálů a demokratů přezkoumává hodnoty hnutí ANO. Vadí jim, že zatímco ANO se snaží na evropské scéně vytvářet dojem, že patří k evropským liberálům, doma se prezentuje jinak.
Jelikož koalice Spolu tvoří páteř vládní koalice, jeví se úvahy o společné kandidátce v eurovolbách jako logické. Jenže tento záměr s sebou také nese řadu rizik.
Česká vláda by se měla připravit zejména na scénář, v němž v Polsku obhájí svoje pozice strana Právo a spravedlnost a na Slovensku stane v čele vlády Fico.
Volání po míru, které fakticky uznává požadavky agresora, a hraje tak podle jeho not, není nic nového. Moskva tuto taktiku používala už v éře Sovětského svazu.
„Překvapivé je to proto, že vládní koalice je v poslední době v politické defenzivě kvůli ekonomickým problémům, zejména vysoké inflaci a neurovnaným státním financím,“ píše Jiří Pehe.
Poslanci tento týden stráví ve Sněmovně víc času, než je běžné. Opozice totiž chystá obstrukce proti novele zákona o omezování červnové valorizace penzí. Čekat se tak dají hodiny řečnění a přestávek.
Petr Pavel hned po svém zvolení v podobě schůzky s ostatními třemi nejvyššími ústavními činiteli naznačil, že s praxí, v níž Hrad dělá vlastní zahraniční politiku, hodlá skončit.
Vláda Petra Fialy si jistě zaslouží za mnoho věcí kritiku, jako třeba za ne vždy efektivní komunikaci či příliš pomalé rozhodování o některých důležitých opatřeních.