Olympiádu v Paříži může zhatit politika. Francii trápí nejen ruští sportovci, ale i konflikt Izraele s Hamásem
Za necelých 200 dní bude Paříž hostit miliony návštěvníků 33. ročníku letních olympijských her, které se odehrají na pozadí války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. I domácí francouzská scéna ale žije mnoha tématy, která s pompézní oslavou sportu kolidují, píše zpravodajský server Politico.
„Všechny olympijské ročníky od vzniku her v roce 1896 byly politické a geopolitické,“ říká Lukas Aubin, odborník na sportovní geopolitiku a ředitel výzkumu ve francouzském Institutu pro mezinárodní a strategické vztahy.
Několik měsíců to vypadalo, že rozhodnutí o tom, zda povolit ruským sportovcům startovat, bude největším politickým bolehlavem, kterému Francie a Mezinárodní olympijský výbor čelí. Pak ale Hamás zaútočil na Izrael.
Masivní odveta izraelských obranných sil v Pásmu Gazy vyvolala celosvětové pobouření
politicky aktivních sportovců pocházejících nejen z arabských zemí.
Basketbalistka Emilie Gomisová musela odstoupit z role jedné z ambasadorek letošní olympiády, když po říjnovém útoku Hamásu zveřejnila na Instagramu protiizraelské komentáře.
Gomisová svým příspěvkem „porušila požadovanou neutralitu“,napsal organizační výbor her, což vedlo k její rezignaci. „S blížícím se konáním akce bude kontroverze pravděpodobně narůstat,“ myslí si odborník na sportovní politiku Aubin. Dodává, že „mnozí budou pravděpodobně poukazovat na dvojí metr“ v případě ruských sportovců.
Účast ruských a běloruských sportovců je předmětem vášnivých debat od února 2022, kdy Vladimir Putin zahájil totální válku proti Ukrajině, což vedlo k blokádě Ruska ze strany mnoha sportovních orgánů a organizací.
Přestože Mezinárodní olympijský výbor nakonec doporučil, aby se ruští a běloruští sportovci zúčastnili olympijských her v Paříži jako neutrální, tedy bez státní vlajky a hymny, Mezinárodní gymnastická federace se rozhodla nezařadit ruské gymnastky na seznam těch, kteří se mohou zúčastnit olympijské kvalifikace.
Věříme, že Rusové na olympiádu nepojedou, doufá majitel Alpine Pro. Sponzorství rušit nechce
Číst článek
Do boje o medaile nevyšle žádné ruské ani běloruské sportovce ani Světové atletické federace. Globální konflikty však nejsou jediným problémem, který nedává organizátorům her spát. Napjaté atmosféře nepomáhá ani dění na domácí scéně.
Přípravy olympiády poznamenala policejní razie kvůli podezření ze zaměstnávání dělníků na černo při budování soutěžní infrastruktury a četné vnitrostátní spory. Ty proti sobě často staví Macronovu liberální centrální vládu a socialistickou starostku Paříže Anne Hidalgovou.
Pryč s bezdomovci i se studenty
Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters vyklízelo squaty a vytlačovalo bezdomovce za město ve zjevné snaze zlepšit image francouzské metropole před hrami, což vyvolalo hněv nevládních organizací.
Podobná kritika propukla, když se místní úřady rozhodly přes léto zrekvírovat studentské byty, aby mohly ubytovat olympijský personál. Studenti, kterých se opatření dotkne, dostanou jako kompenzaci 100 eur a dvě vstupenky na hry.
Došlo také k hádce kvůli vysoké ceně vstupenek. Obyvatelé Saint-Denis, jedné z nejchudších čtvrtí na severu Paříže, kde vyrostl olympijský stadion, pak varovali před jednorázovou investicí spojenou s hrami, která nebude řešit kořeny chudoby a nezaměstnanosti v oblasti.
Olympijská vesnice, která bude hostit 14 tisíc sportovců, byla v Saint-Denis postavena právě proto, aby se oblast regenerovala a poskytla tradičně dělnické třídě modernější a energeticky úspornější bydlení. Pařížský deník Le Parisien ale napsal, že o koupi bytů v olympijské vesnici zatím nebyl velký zájem, což zpochybňuje sociální odkaz her.
I přes příliv špatných zpráv v tisku však organizátoři stále doufají, že se jim v létě podaří uspořádat velkolepou sportovní událost, uzavírá zpravodajský server Politico.
