Vědci a studenti testují ovzduší ve školách. Projekt chce zjistit, jak moc je v něm nebezpečných plísní
Jsou všude kolem nás, okem neviditelné, ale ve vysokém množství mohou způsobit třeba alergie. Kolik plísní a jejich spor se vyskytuje na pražských školách, teď budou zjišťovat vědci z Mikrobiologického ústavu spolu s několika studenty.
Studenti Josef Bartošek a Vojtěch Kotaška ukazují v Mikrobiologickém ústavu misky už s naklíčenou plísní. Jsou to vzorky z různých pražských škol.
Vědci testují plísně z ovzduší ve školách, které mohou ohrozit zdraví. Natáčela Tereza Bartůňková
„Hodinu před výukou vyndáme na lavici metr od stěny Petriho misky. Pak 50 minut čekáme, až to tam spadá,“ přibližuje pro Radiožurnál Kotaška.
V průběhu roku na své škole i v okolí nasbírají studenti desítky vzorků, tedy do Petriho misek nalapají spory plísní, ale i bakterií či kvasinek. Poté je přenesou sem do laboratoře.
Pod vedením Michaely Švarcové se tady studenti učí počítat a určovat druhy plísní. „Tady u těch ještě dopočítej počet kolonií,“ nabádá zrovna studenty.
Před námi je bedna plná vzorků, v každé misce vyrostlo trochu něco jiného. „Můžeme rozlišit vláknitou houbu, kvasinku nebo bakterii podle vzhledu kolonie. Třeba ta houba je chlupatá,“ přibližuje Švarcová.
K přesnému určení druhu je pak potřeba mikroskop nebo sekvence DNA. „Pod mikroskopem hledám rozmnožovací orgány hub. Jsou vidět vlákna té houby,“ ukazuje Bartošek.
Zdraví nebezpečné
Spory se z povrchu plísní uvolňují stejně jako pyl z květů. Jsou všude kolem nás. Vysoké koncentrace v ovzduší už mohou být ale zdraví nebezpečné.
S nižší teplotou v bytě roste riziko vzniku plísní. Odborníci varují před vlhkostí, doporučují větrat
Číst článek
„Množství spor, jsou to malé částečky, které mohou způsobovat alergie nebo astma. Plísně následně produkují těkavé látky, které mohou způsobovat únavu nebo bolesti hlavy,“ vyjmenovává Miroslav Kolařík, vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub v Mikrobiologickém ústavu.
Ještě více člověku nebezpečné mohou být ale plísně odolné vůči antimykotickým lékům. Proto i na ně se odborníci spolu se studenty zaměřili.
„Na těchto miskách máme tři kolonie plísní. Můžeme vidět, že na médiu s azolem houby rostou. V ideálním světě by azol zabránil houbám růstu. Ale ony se ho naučily tolerovat,“ vysvětluje Švarcová.
V rámci stáže Otevřená věda se do projektu zapojilo šest studentů ze šesti středních pražských škol.
