Smlouva o obranné spolupráci s USA nedává zelenou základnám. Nově řeší i ochranu životního prostředí
Tento týden míří do Sněmovny dohoda o obranné spolupráci mezi Českem a USA a očekává se vzrušená diskuse. Ve veřejném prostoru se objevují různé mýty a nepravdy. Co smlouva přináší? Jaká práva budou mít američtí vojáci na českém území? Za jakých okolností budou moci využívat česká vojenská zařízení? A jak to pomůže bezpečnosti Česka? iROZHLAS.cz poskládal odpovědi na zásadní otázky obranné dohody.
Co je smlouva o obranné spolupráci (DCA)?
Smlouva o obranné spolupráci, anglicky Defence Cooperation Agreement (DCA), je bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, která upravuje především právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA, pokud by pobývali v Česku.
Ve smlouvě se řeší trestní právo, také obsahuje seznam jedenácti vojenských zařízení v Česku, které budou moci Američané využívat, a zároveň upravuje podmínky pro běžný život amerických vojáků a jejich rodin v Česku, pokud jde třeba o placení cel nebo DPH.
Vyjednavač Jireš: Obranná dohoda s USA neznamená stavbu základen. Pro Česko je extrémně výhodná
Číst článek
Proč má mít Česko další smlouvu, když již existuje dohoda v rámci NATO?
Smlouva o obranné spolupráci (DCA) je podrobnější než Severoatlantická smlouva, tedy zakládající dokument Severoatlantické aliance, který pochází z 1949. Tu sice rozvádí Dohoda o statusu sil NATO (anglicky Status of Forces Agreement neboli SOFA) z roku 1951 (v Česku platí od roku 2000), ta je ale stručná a neřeší praktické záležitosti.
„Smlouva NATO SOFA je stará, neobsahuje některé věci a témata, která se mezitím objevila v obranné spolupráci mezi spojenci a které považujeme za dobré vyřešit prostřednictvím smlouvy DCA,“ vysvětluje vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Jan Jireš, který vyjednávání nové smlouvy za Česko vedl.
„Dohoda DCA využívá té možnosti, že jednotlivé členské státy NATO, v tomto případě Spojené státy a Česká republika, můžou upravit podmínky spolupráce konkrétněji a v jistých ohledech i odlišně od smlouvy SOFA,“ uvádí advokát Jan Brodec z firmy Brodec Partners, který zároveň vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Černochová podepsala smlouvu o obranné spolupráci s USA. Pobyt amerických vojáků v Česku nezaručuje
Číst článek
To znamená, že smlouva o obranné spolupráci některé body NATO SOFA rozvádí podrobněji a některé řeší zcela nově, například ochranu životního prostředí.
Proč je smlouva ‚nevyvážená‘?
Protože Severoatlantická aliance jednoduše řečeno funguje tak, že američtí vojáci pomáhají chránit Evropu.
„Severoatlantická aliance ve svých obranných plánech počítá s prominentní rolí amerických vojáků při obraně. Opačně to neplatí. Nepředpokládá se, že čeští, polští nebo italští vojáci by byli nasazeni ve Spojených státech amerických, aby bránili americké hranice,“ shrnuje Jireš.
Z tohoto důvodu smlouva DCA upravuje působení Američanů v Česku, a nikoliv českých vojáků ve Spojených státech.
Co se změní v trestní rovině?
Američtí vojáci nepřestanou podléhat českému právu. S výjimkami. „Samozřejmě že vojáci podléhají českým zákonům a právním předpisům. Úmluva upravuje ty výjimky, kdy se na ně české předpisy aplikovat nebudou,“ objasňuje advokát Brodec.
Již NATO SOFA řeší rozdělení trestní jurisdikce mezi přijímající a vysílající státy, tedy to, kdo by případně i americké vojáky vyšetřoval a soudil, pokud by v přijímajícím státu, případně i v Česku, spáchali trestný čin, NATO SOFA říká, kdy se aplikuje české právo a kdy americké.
„Mezi těmito pravidly v praxi může docházet ke kolizi. DCA nově stanoví, že se Česko na žádost USA a za účelem plnění svého závazku ke vzájemné obraně výslovně vzdává přednostního práva na výkon trestní jurisdikce,“ vysvětluje advokát Lukáš Duffek z firmy Rowan Legal.
Personální rošáda v centrále NATO se odkládá. Černochová a Lipavský se neshodli na novém velvyslanci
Číst článek
A popisuje, že „vzdání se práva přednostního výkonu trestní jurisdikce bude možné v jednotlivých případech odvolat, a to ve lhůtě 30 dnů od ohlášení případu americkými ozbrojenými silami českým orgánům“.
Umožňuje smlouva automaticky příjezd amerických vojáků do Česka?
Ne. Pobyt cizích vojáků v Česku řeší Ústava. Podle ní může vláda rozhodnout o pobytu cizích vojáků na českém území nejdéle na 60 dnů, delší pobyt musí schválit Parlament. Na tom smlouva o obranné spolupráci nic nemění.
Bude schválení smlouvy znamenat stavbu amerických vojenských základen v Česku?
Ne. Podle Jana Jireše z ministerstva obrany je smlouva pouze obecná, neumožňuje Američanům přijet a postavit v Česku základnu na zelené louce.
„Pokud se česká a americká strana v budoucnosti domluví, že například v Čáslavi nebo v Náměšti si Američané postaví nějakou stavbu za účelem, který Česko odsouhlasí, tak se bude aplikovat dohoda DCA, která takovou situaci upravuje,“ upřesňuje Jireš.
V příloze smlouvy o obranné spolupráci je seznam jedenácti českých vojenských areálů, kde budou moci američtí vojáci provádět stavební úpravy. „Avšak vždy po konzultaci s českými orgány,“ doplňuje ho advokát Brodec.
Jaké další státy smlouvu mají?
Podle informací na webu ministerstva obrany má obdobné dohody o obranné spolupráci s USA 24 ze 30 členských států NATO, včetně Polska, Slovenska či Maďarska.
