Moc velký soubor, na to nemáme tlačítko. Pražští a plzeňští strážníci nechtějí dát data o přestupcích
Pražská a plzeňská městská policie na rozdíl od brněnských a ostravských strážníků nebo policie státní neposkytuje novinářům bezplatně data o dopravních přestupcích. Jejich argumenty už dříve smetly soudy a kritizuje je i spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo vnitra i Plzeňský kraj postup strážníků schvalují.
Letos v červnu požádali datoví novináři Českého rozhlasu o anonymizovaný seznam všech dopravních přestupků za rok 2022 ve čtyřech nejlidnatějších českých městech: Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Cílem bylo porovnat, jak se v těchto městech státní i městská policie vypořádává s houstnoucí dopravou.
Vyřízení infožádostí
Přesné znění infožádosti datových novinářů Českého rozhlasu, její vyřízení (Praha, Plzeň) i vypořádání stížností (ministerstvo vnitra, plzeňský krajský úřad) najdete na redakčním GitHubu.
Na stejném místě najdete data poskytnutá pražskou státní policií, během podzimu přibudou vyčištěná data o přestupcích ostatních institucí, které data poskytly.
Novináři podali osm žádostí, všechny byly až na lokalitu formulované stejně. Uspěli pouze se šesti. U pražských a plzeňských strážníků narazili: pražská městská policie si za data naúčtovala osmnáct tisíc korun, plzeňská tři tisíce.
Důvod, proč pražská městská policie stejnou infožádost řeší jinak než příbuzné instituce, je množství přestupků. Pražští strážníci hlásí 1,7 milionu případů, brněnští či ostravští méně než 100 tisíc. Export pražských dat vyžaduje podle strážníků úsilí v řádu desítek hodin.
Plzeň argumentuje softwarem, který neumožňuje data exportovat. Zastoupit jej proto musí lidské ruce.
Počet přestupků ani způsob evidence by přitom na vyřízení žádosti o data neměl mít vliv. Soudy opakovaně vysvětlují, že způsob, jakým úřad vede svou evidenci, nemůže jít k tíži žadatelům.
Ústavní soud dal datovému novináři za pravdu. Policie nemůže chtít miliony za informace o kriminalitě
Číst článek
Případ, kdy státní policie argumentovala rozsáhlostí databáze, aby si za zveřejnění statistik o kriminalitě účtovala desítky milionů korun, přitom soudy řešily právě na podnět rozhlasových datových novinářů. Ústavní soud tehdy zpoplatnění označil za nezákonné, nyní policie data o kriminalitě zveřejňuje.
Redakce proto i tentokrát zpoplatnění odmítla. V obou případech se obrátila na nadřízené orgány – ministerstvo vnitra, respektive Plzeňský kraj. Ty ovšem postup strážníků posvětily.
„Obě městské policie, jak pražská, tak plzeňská, podle mého soudu docela hrubě a arogantně porušují zákon,“ kritizuje strážníky Oldřich Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím, dnes pražský zastupitel za STAN, expert Otevřené společnosti a garant Rekonstrukce státu. „V obou případech hned od začátku zaujaly k žadateli předpojaté, nepřátelské stanovisko. Namísto hledání, jak jednoduše vyhovět, pátraly, jak žadateli znepříjemnit život.“
Praha tajemná
„Pražská městská policie přistupuje k vyřizování všech žádostí podle zákona 106 (o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.) rovným nediskriminačním přístupem ke všem žadatelům bez rozdílu,“ tvrdí mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
„Jsme velmi rádi, že stejný názor zastává i nadřízený orgán, kterým je v tomto případě ministerstvo vnitra. Ten jasně potvrdil, že náš postup při vyřizování žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím je zcela v souladu s daným zákonem a na zpoplatnění informací v požadovaném rozsahu jsme měli plné právo.“
Obrysy pražských přestupků
Za rok 2022 pražští strážníci evidují 1,7 milionu přestupků. Uložili za ně 73 tisíc pokut, dalších 57 tisíc porušení zákona řešili domluvou. Zbývající milion a půl poslali do správního řízení.
Vysoké množství přestupků i dominantní podíl správních řízení naznačuje silnou roli automatických systémů, nejspíš rychlostních radarů. Oproti tomu brněnští i ostravští strážníci evidují méně než 100 tisíc přestupků, polovinu řešili pokutovým bločkem. Bez detailních dat ovšem můžeme jen hádat, v čem Praha postupuje jinak.
Kužílek vidí odmítnutí jinak.
„Městská policie Praha poté, co žadateli aspoň trochu upřesnila, jaké potíže má se svou databází a její nevyužitelnou strukturou, arogantně odmítla vstřícné zjednodušení žádosti žadatelem tak, aby bylo snadnější informace vyhledat. Sveřepě trvala na původním znění žádosti,“ zlobí se. Motivací podle něj může být vidina odstrašení žadatele poplatkem za úhradu nákladů.
„Městská policie v Praze aktuálně bohužel neposkytuje žádná otevřená data,“ přináší svou perspektivu Adam Zábranský, pražský radní pro majetek, transparentnost a legislativu. „Považuji to za promarněnou příležitost, protože jsem přesvědčený, že zrovna tato organizace o své činnosti shromažďuje spoustu dat, která jsou zajímavá pro média i veřejnost.“
„Před rokem a půl jsem se na městskou policii obrátil s žádostí, aby začala zveřejňovat data o přestupcích na pražském portálu otevřených dat,“ popisuje radní svou zkušenost. „Ač tehdy ředitel Šustr předběžně vyjádřil souhlas se zveřejňováním dat, v předvolebním shonu akce vyšuměla do ztracena. Děkuji, že jste mi tento záměr připomněli, už jsem na městskou policii psal, že bych to chtěl dotáhnout. Zatím bez odezvy, ale věřím, že se to v dohledné době podaří,“ uvedl Zábranský.
V minulosti přitom pražská městská policie takové informace serveru iROZHLAS.cz poskytla, a to bezplatně. Mohla tak vzniknout mapa míst, odkud policie nejčastěji odtahovala, podrobný přehled rychlostních radarů i analýza přestupků v centru města.
Seifertová ani Zábranský nezmínili, že detailní data o pražských dopravních přestupcích na portálu jsou, redakce se o nich dozvěděla z twitteru. Nezveřejňuje je ovšem městská policie, ale odbor dopravněsprávních činností magistrátu. Ukazují proto jen přestupky, které se ocitnou na stole úředníků. Podle doprovodného textu je to 60 až 75 procent všech přestupků zachycených pražskými policisty či strážníky. Chybí tedy zřejmě blokové pokuty zaplacené na místě. Redakce se to neúspěšně pokoušela ověřit u správce dat Tibora Šárköziho z pražského magistrátu.
Interaktivní mapa: Kde si dát pozor na automatické měření rychlosti v Praze?
Číst článek
Městská policie v nich ovšem za rok 2022 hlásí pouze 784 tisíc přestupků – číslo vzdálené deklarovanému 1,7 milionu (viz box Obrysy pražských přestupků). Její činnost tak bez požadovaných dat zůstává záhadná.
Plzeň spoutaná
Plzeňským strážníkům brání v bezplatném poskytnutí dat software: MP Manager, který využívá, údajně neumí evidovaná data hromadně exportovat.
„Systém evidence přestupků, jež využívá povinný subjekt, neumožňuje souhrnný export tak velkého objemu dat, jakož ani export obecného pojmu dopravní přestupek,“ vysvětluje důvod zpoplatnění odbor kontroly plzeňského krajského úřadu. Rozhodnutí městské policie potvrdil. Velkým objemem dat má na mysli několik desítek tisíc řádků – pro představu excelový sešit, s jakým může občas pracovat účetní středně velkého podniku.
„Povinný subjekt (MP Plzeň – pozn. red.) má dále za to, že žádný zákon či jiný právní předpis nestanovuje povinnost používat informační systém umožňující vyhledávání a export dat v žadatelem požadovaném členění a struktuře a vzniklé náklady nemohou jít k tíži povinného subjektu,“ pokračují Plzeňští.
Datoví redaktoři se proto obrátili na olomouckou firmu FT Technologies, která software vyvíjí, s dotazem na export dat.
„Městská policie Plzeň má k dispozici nástroje pro filtrování přestupků, vždy však záleží na požadovaném formátu a množství dat, od kterého se bude odvíjet i náročnost zpracování takového reportu. S politováním musíme konstatovat, že jelikož nejste uživatelem IS MP Manager, nemůžeme Vám poskytnout žádné bližší informace ke způsobu přípravy reportů/exportů dat,“ zněla odpověď.
Po vydání článku zástupce firmy FT Technologies rozporoval informaci MP Plzeň, že MP Manager neumožňuje jednoduchý export databáze. Podle něj strážníci tuto funkci mají k dispozici. — editace 12.10. 10:40.
„Na rozhodnutí plzeňských strážníků mě děsí právní bezvědomí,“ komentuje zpoplatnění Kužílek. „Píšou, že ‚argument stěžovatele o poskytnutí požadovaných informací u jiných povinných subjektů bezplatně je zcela irelevantní‘. Jenže zákon o správním řízení uvádí hned v základních zásadách, že ‚správní orgán dbá, […] aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly‘.“
Stejný software podle vývojářů využívají stovky dalších služeben v Česku a na Slovensku včetně Liberce, Olomouce, Ústí nad Labem nebo Bratislavy. Také ony jsou tedy svázány omezenými možnostmi softwaru.
Navažte kontakt
Za pozornost stojí ještě vzkaz ministerstva vnitra ve finále zamítnutí pražské stížnosti. To překvapivě doporučuje zákon o svobodném přístupu k informacím pro získávání dat nepoužívat.
Žádosti o data
Žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím v minulosti umožnily datovým novinářům přes odpor úřadů získat například:
„Ministerstvo jen pro úplnost uvádí, že zákon o svobodném přístupu k informacím má v právním řádu zcela jistě své opodstatnění, nicméně pro požadování velkého a specifického objemu dat pro analytickou činnost pracovního charakteru ve strojově čitelném formátu není jeho využití optimální, a to zejména z hlediska přísného nastavení procesních pravidel a lhůt pro povinný subjekt. V tomto případě je vhodnější se subjektem disponujícím požadované informace navázat kontakt (ideálně osobní) pro zjištění, jakými daty disponuje, jaká je struktura databází, jaká data je možné získat v anonymizované podobě, aniž by bylo třeba data tímto subjektem složitě vyhledávat a upravovat apod.“
Klíčový nástroj, díky kterému je možné nahlížet pod ruce často nepřátelsky naladěným institucím, by tedy novináři podle ministerských úředníků měli oželet. Osobní kontakt, který ministerstvo doporučuje, přitom v obou případech redakce navázala. Ani pražští, ani plzeňští strážníci neprojevili ochotu hledat řešení.
Jenže to musí, rozhodl v minulosti Ústavní soud. Ve zmíněném případu policejních statistik zločinů upozornil, že poskytování informací je podstatným úkolem úřadů a ty vždy musí hledat cesty, jak žadateli vyhovět.
„Nad obstrukčním vyřizováním těchto dvou žádostí si člověk znalý zákona a judikatury musí říci, zda lajdáckost a neumětelství při vedení těchto databází nepřekračuje hranici nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky,“ vzkazuje Kužílek.
„Z rozsudků Nejvyššího správního soudu plyne, že pokud veřejný subjekt není schopen mít k dispozici určité základní informace, pak ani není schopen plnit své zákonem uložené úkoly, například efektivně řídit svou činnost. Žadatel o tyto základní informace ho pak svou žádostí de facto přistihuje při nečinnosti,“ pokračuje.
„Pokud městské policie v Praze a Plzni nejsou schopny obratem sdělit novináři takto základní, jednoduché informace, pak mohou mít větší problém,“ rozvíjí Kužílek. „Obávám se, že bez nich nelze plnit například úkol podle § 2 zákona o obecní policii, že se podílí na prevenci kriminality. K tomu by totiž potřebovala mít právě ta data, která novinář žádá. Může se tedy efektivně podílet na prevenci, založené na datech, když neví, kde a kdy se přestupky staly a jaký je výsledek jejich řešení?“
