Sen o Vánocích bílých stále častěji zůstává snem. Jistota není ani na Lysé hoře
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Změna klimatu do Česka nepřináší jenom více tropických dní a nocí, ale také méně zimních dní se sněhovou pokrývkou. Vyplývá to z dat deseti profesionálních meteorologických stanic Českého hydrometeorologického ústavu spadajících do sítě RBCN (The Regional Basic Climatological Network) a rozmístěných v různých nadmořských výškách napříč zemí.
Ve srovnání dvaceti zim od podzimu 1961 do jara 1981 a dvaceti zim před jarem 2022 poklesl počet dnů pod sněhem ve všech stanicích. Nejvíce v těch příměstských v Praze-Ruzyni a Brně-Tuřanech, nejméně na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech.
Konkrétními čísly: před půl stoletím zažívala Ruzyně skoro dva měsíce pod sněhem, v poslední dvacetiletce jen něco přes měsíc a v posledních deseti zimách jen tři a půl týdne. Liberec přišel o dva a půl zasněžených týdnů.
Nedostatek sněhu páchá škody v zemědělství, turistickém ruchu i na životním prostředí jako takovém. „Vyšší teploty v zimních měsících způsobují menší sněhovou pokrývku (sníh rychleji taje nebo místo sněžení prší), což může mít dopady na doplňování podzemních vod,“ uvádí web Fakta o klimatu. „Pomalu tající sníh se vsakuje lépe než déšť, který i stéká po povrchu a řekami z našeho území odtéká pryč.“
Zároveň vzniká rozpor mezi tím, jak si představu o zimě uchováváme v lidových pranostikách či populární kultuře z 20. století a jak současné zimy reálně vypadají.
Karel Gott sní o Vánocích bílých, ty byly ale například v Brně-Tuřanech v posledních dvaceti zimách stejně pravděpodobné, jako že na kostce padne šestka. Ze dnů mezi 24. a 31. prosincem jich bylo pod alespoň centimetrem sněhu jen 16,6 procenta. Od podzimu 1961 do jara 1981 zde byl přitom mezisváteční sníh víc než dvakrát pravděpodobnější.
Podobně si vedou všechny sledované stanice. Rok 2015 byl poprvé v měřené historii holý na všech deseti, včetně té na beskydské Lysé hoře v nadmořské výšce 1322 metrů. A všechny tři Štědré dny od roku 1961, kdy sníh neležel ani jednom ze sledovaných míst, jsme zažili v posledních deseti letech – konkrétně 2014, 2015 a 2020.
