Ministerstvo uvažuje o zákazu odkladů. Speciální pedagožka radí do rozhodování více zapojit školky

Česko patří mezi rekordmany v počtu odkladů školní docházky. Ministerstvo připravilo čtyři návrhy řešení, včetně zákazu odkladu. „V evropských zemích jsou počty odkladů výrazně menší a nedochází tam k poškozování dětí z hlediska jejich vývoje. Nepochybně by musely být v systému výjimky,“ říká náměstek ministra Jiří Nantl (ODS). „V tuto chvíli bych cestou úplného zrušení nešla. Musíme začít postupně,“ míní speciální pedagožka Lenka Felcmanová.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti ve škole

Podle Nantla je cílem ministerstva, aby se počet dětí, které nastupují do první třídy v jiném věku, než je zákonem očekávaný, dostal do evropské normy nebo lehce pod ní (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Felcmanová nicméně v Pro a proti na Českém rozhlase Plus připouští, že pokud by výjimka byla směřovaná k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, dokáže si představit i variantu plošného zákazu odkladu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak snížit počet odkladů školní docházky? Diskutují náměstek ministra Jiří Nantl (ODS) a speciální pedagožka Lenka Felcmanová

„Ať už jde o děti se zdravotním znevýhodněním, v souvislosti s jejich sociálním znevýhodněním nebo kulturní odlišností,“ popisuje pedagožka z neziskové organizace SOFA.

Podle Nantla je cílem ministerstva, aby se počet dětí, které nastupují do první třídy v jiném věku, než je zákonem očekávaný, dostal do evropské normy nebo lehce pod ni.

Připomíná, že jedním z návrhů je i možnost legislativně omezit důvody, za kterých je možné odklad udělit. Zároveň by se posílily kompetence školy a jejího vedení při posuzování potřeb odkladu školní docházky.

„Motivace expertní skupiny navrhnout přenesení kompetencí s využitím nějakých kritérií na ředitele škol vyplývá ze zjištění, které je podloženo daty, že pedagogicko-psychologické poradny v reálné praxi velmi významně přihlížejí k přání rodičů a zároveň nenesou žádnou odpovědnost za využívání kapacit školského systému. Ředitel školy je na tom více zainteresovaný, jde o naplnění jeho školy a zároveň o dopady na práci jeho pedagogického sboru,“ vysvětluje náměstek ministra školství.

Blíží se lhůta pro pozvánky k přijímačkám. Žáci někdy obdrží nejprve tu na druhý termín, až pak na první

Číst článek

Felcmanová podotýká, že největším nezaujatým odborníkem na posouzení školní zralosti dítěte jsou pracovnice z mateřských škol.

„Mají možnost dítě dlouhodobě pozorovat, vlastně realizují pedagogickou diagnostiku. Z některých krajů známe velmi dobrou praxi, kdy pedagogicko-psychologické poradny zaškolily pedagožky mateřských škol v diagnostice a ony už indikovaně posílají k vyšetření školní zralosti děti, u kterých je to opravdu relevantní,“ naznačuje.

„Umíme si představit, že se precizněji nebo lépe dopracuje metodika pedagogické diagnostiky v mateřských školách,“ dodává speciální pedagožka.

Klíč je v základních školách

Podle Nantla je diskuse v celospolečenské rovině hlavně o tom, proč rodiče v tak velké míře vyhledávají odklad. Nemusí to být dáno jen zralostí nebo připraveností dítěte, ale i obavami rodičů z toho, co dítě ve škole čeká.

Náměstek připomíná, že vládou schválený dlouhodobý záměr pro vzdělávací soustavu proto mimo jiné chce odstraňovat klasifikaci v prvních třech ročnících základní školy.

„Jsou tam i další kroky, které odrážejí to, co je obvyklé v řadě vzdělávacích systémů, ve kterých hledáme inspiraci. Zejména, že první stupeň není tak ostře soutěžní a není tak orientován na výkon. Dítě se má postupně rozvíjet. Jinými slovy škola má být připravena na dítě, ne dítě na školu,“ konstatuje.

S tím souhlasí i Felcmanová: „Klíč je skutečně v základních školách. Očekávání, která směrem ke školní zralosti máme, vycházejí ze zkušeností před dekádami. Teď děti přicházejí v předškolním věku do kontaktu s jinými podněty a musíme na to reagovat.“

Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl

Číst článek

S nácvikem čtení, psaní a počítání není podle speciální pedagožky třeba tak pospíchat. Výzkumy ukazují, že pokud je ve škole vstřícné prostředí, od začátku se pracuje na vztazích a dětem je poskytována podpora, tak se i dílčí počáteční deficity podaří vykompenzovat,“ říká.

To, že se nebude v prvních třech ročnících známkovat a očekávání budou v čase trochu rozvolněná, může napomoci tomu, že děti budou zažívat úspěch a rodiče se přestanou bát je do školy poslat v řádném termínu,“ věří Felcmanová

Poslechněte si celou debatu ze záznamu, audio je v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme