Pobaltské státy vnímají Rusko jako existenciální hrozbu. Tuší, že mohou být další na mušce

Ostražitost na estonsko-ruské hranici | Foto: Mihkel Maripuu | Zdroj: Reuters

Estonsko, Lotyšsko a Litva tvoří pevné jádro evropské podpory Ukrajině, která už 666 dní čelí ruským útokům. Jejich postoj se nemění, a pokud, tak spíš v rétorice přitvrzují. „Nemáme iluze a nejsme naivní,“ shodují se velvyslanci z Pobaltí. Pro web iROZHLAS.cz zdůrazňují, v čem spatřují nebezpečí, které představuje mašinerie Kremlu.

Tallinn / Riga / Vilnius Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Představují přímý štít před Ruskem. Pobaltské státy kreslí hranici, kde na jedné straně stojí Evropská unie a z té druhé vyhlíží příležitost průniku vlivu Vladimir Putin. Dělící linii je možné i vyčíslit.

S Ruskem sdílí Estonsko 340 kilometrů dlouhou hranici, v případě Lotyšska je to 300 kilometrů. Litva sousedí jak s Běloruskem, které je spojencem Moskvy, tak s ruskou Kaliningradskou oblastí. Území odděluje stokilometrový suwalský koridor, jehož obsazením by ruská vojska odřízla jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem EU i Severoatlantické aliance (NATO).

Mapa Pobaltí | Zdroj: Profimedia

A právě na hranicích je v posledních týdnech rušno. Nejsevernější sousedé – Finové – uzavřeli hraniční přechody kvůli přílivu migrantů. Moskva totiž podle nich přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Rusko obvinění, že migraci využívá jako zbraň, odmítá.

Důvod uzavření finské hranice s Ruskem? Migrace jako prvek hybridní války, proces řízený Moskvou

Číst článek

Tento pohled ale nesdílí ti, kdo cítí, že mohou být „další na řadě“. Tato karta by s největší pravděpodobností padla na Estonsko, které si hrozbu uvědomuje. „Pokud by Estonsko mělo být dalším cílem, uzavřeme naše hranice,“ říká rázně pro iROZHLAS.cz velvyslankyně Gita Kalmetová.

Pokus o paralýzu

Pro Pobaltské státy není způsob tzv. hybridních útoků s využitím migrantů nic nového. Jak samy říkají, ještě v živé paměti mají zkušenost z před dvou let s obdobným pokusem ze strany běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Zákeřnost umělého vyvolání migrace vnímá litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša v tom, že pokud migrant podá žádost v EU o azyl, úřady ji musí posoudit. Ve chvíli, kdy je takových žádostí tisíce, systém to paralyzuje.

Při hledání možných nástrojů, jak proti tomu bojovat, se ukázalo jako účinné jediné: uzavření hranic. Vilnius proto zastává zřejmý postoj. Míní, že ti obyvatelé Ruska, kteří potřebovali a chtěli do EU přijít, už to udělali.

Posun na frontě? ,Boje jsou intenzivní, ale v zimě neuvidíme zásadní operaci,‘ říká expert Smetana

Číst článek

„Čas opustit Rusko měli. Ti, kdo zůstali, si to vybrali sami. Pokud to bude nutné, Litva určitě zavře své hranice,“ podporuje svou estonskou kolegyni velvyslanec Talat-Kelpša. Připomíná, že otevřená válka trvá už téměř dva roky.

Překročit hranice navíc chce v těchto dnech jen hrstka Rusů. „Máme zdokumentováno, že se v drtivé většině nejedná o Rusy, kteří by se potřebovali spojit se svými rodinami. Jsou to migranti ze Somálska, Mali. Tedy ti, kteří byli k hranicím s EU přivezeni, ne že by k nim dospěli ze své vlastní vůle,“ podotýká ambasadorka Kalmetová.

„Problém je v tom, že pokud uzavřeme hranice a nepustíme je dovnitř, Rusko je nepřijme také. Budou zaseknutí. To je naše dilema,“ podotýká.

Ukrajinští uprchlíci

Tak jako se tvrdě pobaltské státy staví k Rusku, o to větší pochopení mají pro Ukrajinu. Všechny tři země spolu s Českem a Polskem přijaly podle dat Eurostatu nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel.

Konkrétně nabídli přístřeší v Litvě 72 tisícům z nich, v Lotyšsku 43 tisícům a Estonsko přijalo 35 tisíc lidí. Třeba pro Tallinn to představuje podstatnou část obyvatel, velvyslankyně zmínila, že to donedávna byla dvě procenta.

Typicky opouští válkou sužovanou zemi matky s dětmi. „Jsou to bolestivé příběhy, které je těžké slyšet. Ale náročná je i snaha o znovuvytvoření zdání normality do života, který pro ně už není normální,“ popisuje litevský diplomat.

Přiblížit domov se jim pokusili nedávno v Liberci, kde pro ukrajinské uprchlíky přichystali Pobaltské Vánoce. Velvyslanci Estonska, Lotyšska a Litvy promítli dětem národní pohádky, ale nechyběla ani vystoupení a zpěv tradičních ukrajinských písní.

„Normalitu můžete do značné míry předstírat, ale to nechcete dělat moc. Nemůžete jim říkat, že to, co nyní mají třeba v Česku nebo Litvě je normál, protože tak to není. Normál měli doma – na Ukrajině. A tam se musí také vrátit zpátky,“ říká s nadějí v brzké ukončení bojů Talat-Kelpša.

Návrat na Ukrajinu

V poslední době se počet Ukrajinců v zahraničí snižuje, část z nich se totiž rozhodla vrátit zpátky do vlasti. „Jsme zemím vděční za zajištění bezpečí. Díky tomu nemusí být naše ženy a děti schované v protiraketovém krytu,“ poznamenává chargé d'affaires Ukrajiny v České republice Vitalij Usatyj.

„Až to bezpečnostní situace dovolí, určitě by se měly vrátit na Ukrajinu. Protože poté, co zvítězíme, budeme muset rekonstruovat naši zemi. To je naším společným úkolem a jsme rádi, že nám k němu chtějí dopomoci západní spojenci. Primárně pro to ale budeme potřebovat naše lidi zpátky na Ukrajině,“ uvádí diplomat.

Rekonstrukce válkou zničené a neustále zkoušené země už nyní probíhá. Západní spojenci Kyjevu podávají pomocnou ruku při urgentních opravách. Na webu iROZHLAS.cz jsme nedávno publikovali vhled do obrysů, kterých začíná nabírat obnova Ukrajiny.

„Bude to pro nás unikátní šance, abychom se stali skutečně součástí Evropské unie a evropské rodiny. Je to příležitost, jak opravit všechny domy, ale také přebudovat způsob myšlení,“ doufá ukrajinský zmocněnec Usatyj.

Pobaltí a Rusko

Sounáležitost a pevný postoj za Ukrajinou pochází z vlastní nedávné historie, kterou si s Ruskem prožili obyvatelé Pobaltí. Dnes říkají, že nemají iluze a vůbec nejsou naivní.

„Známe velmi přesně pocit, jaké to je nežít ve své vlastní zemi, jaké je to být podřízený někomu jinému,“ přemítá zástupce lotyšské ambasády Janis Vaivars.

‚Nemluvíme stejným jazykem, ale mnohé nás spojuje.‘ Lipavský v Litvě zdůrazňoval boj proti Rusku

Číst článek

Při porovnání přístupu jiných států EU mluví o „mentální distanci“. „Na rozdíl od některých západních zemí dokážeme určit, jak věci skutečně stojí. Je pro nás velmi snadné porozumět, co je co,“ říká rázně estonská velvyslankyně Kalmetová.

Litvu, Lotyšsko a Estonsko spojila „existenciální krize“ na sklonku éry Sovětského svazu. „Když se podíváme na historický vývoj, nikoho nepřekvapí, že postoj mají tyto tři Pobaltské státy totožný. Stmelila nás velmi bolestivá zkušenost dvacátého století,“ vzpomíná Talat-Kelpša.

Kooperace začala při boji za nezávislost a neutichá ani více než třicet let poté. „Navzájem jsme se od sebe učili a nyní vidíme, že společně toho dosáhneme mnohem víc. V současnosti bych řekl, že je Pobaltí nejvíce koordinovaná část Evropské unie,“ pochvaluje si litevský velvyslanec.

Což se projevuje také třeba v přístupu k protiruským sankcím. Ambasadoři zmiňují velmi úzkou spolupráci jejich předsedů vlád i ministrů. „Píšou si každý den,“ shodují se.

Ostrost pobaltských státu okusil minulý týden v Bruselu maďarský premiér Viktor Orbán. Na summitu unijních lídrů, kde se jednalo o schválení finanční pomoci Ukrajině nebo třeba zahájení přístupových rozhovorů, to byl právě Orbán, který dopředu avizoval nevoli s těmito závěry. S tím se nesmířil zbytek sedmadvacítky a lotyšská premiérka Evika Siliňová mu věnovala „milý pohled“ při úvodním pozdravu.

Ukrajinci oceňují podporu, která se jim v průřezu oblastí dostává. „Solidaritu ze strany Litvy, Lotyšska a Estonska cítíme od prvních hodin invaze,“ uvádí chargé d'affaires Usatyj. „Tyto tři země rozumí, že dokud nebude mír na Ukrajině, nebude bezpečno v Evropě,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Zprávy ze světa

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Webbův teleskop, Inflace, Petr Pavel, Nejbohatší člověk na světě, Vesmírný teleskop Jamese Webba, Ukrajina online, Jak ušetřit na energiích, Rusko, Ukrajina, Vladimir Putin, Volodymyr Zelenskyj, Volební průzkumy, Koronavirus, Film, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, MS hokej 2023

Doporučujeme