Jak zvýšit kapacitu školek? Střídat děti během týdne, nabírat i jindy než 1. září, omezit odklady docházky

Experti nabízejí několik administrativních změn, které by umožnily umístit do stávajících školek víc dětí. Teď je hlavní cestou otvírání nových tříd, což je drahé, pomalé a často mimo možnosti jednotlivých obcí.

Data Brno/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mateřská škola v Petrově pro 25 dětí vyšla na 26 milionů korun, z toho sedm zaplatila Evropská unie.

Mateřská škola v Petrově pro 25 dětí vyšla na 26 milionů korun, z toho sedm zaplatila Evropská unie. | Foto: Obecní úřad Petrov

V mateřských školách v Česku scházejí místa až pro 130 tisíc dětí, ročně jich přibývají nanejvýš stovky. Rychleji se rozvíjejí dětské skupiny, na které je momentálně víc peněz z Evropských fondů. Skupiny patří pod jiné ministerstvo, školství se jimi nechce příliš zabývat, ani je nepovažuje za vzdělávací instituce. Přesto dětské skupiny začínají přeplněné školky leckde nahrazovat. Zvlášť ve velkých městech, kde je po místech největší poptávka a kde na ně víc rodičů má peníze.

Česko je na konci žebříčku vyspělých států, pokud jde o účast dětí mladších tří let v předškolních zařízeních, u starších dětí stěží dosahuje průměru. Důsledkem je v evropském kontextu mimořádně nízká zaměstnanost žen ve věku, kdy nejčastěji mívají děti, propad v daňových příjmech státu, a nadprůměrný rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami zaměstnanými na stejných pozicích, zejména těmi s vyšším vzděláním.

V chudších oblastech je problém opačný. Místa ve školkách by byla, zdaleka ne všude se ale institucím daří získat důvěru rodičů a vysvětlit jim, že čím déle jejich dítě bude do kvalitní školky chodit, tím větší má šanci, že se z chudoby vymaní.

Český rozhlas mapoval předškolní přípravu dětí na život v Česku seriálem článků a reportáží, které jste mohli sledovat v uplynulém týdnu. Na závěr se zeptal expertů i dotčených institucí, jak situaci zlepšit.

Obce: Samy to nezvládneme!

Obec Petrov ve Středočeském kraji je jedním ze třinácti míst, kde se v tomto školním roce podařil zázrak: otevřít novou školku. „Ten proces je tak strašně zdlouhavý, složitý a finančně náročný, že si na to mnoho obcí ani netroufne. Nemají na to finanční prostředky,“ řekla Radiožurnálu zdejší nezávislá starostka Pavlína Menclová.

Poptávka po školce v obci trvala dlouho a postupně sílila. „Převis dětí oproti tomu, jaké jsou kapacity, je veliký. Obec má ze zákona povinnost zajistit předškolní vzdělávání a většinou se to řeší spádovými smlouvami s větší obcí, které školku mají. My jsme posledních šest let spádovou školku neměli, protože školka v Davli byla kapacitně naplněná. Obvolávala jsem všechny školky v okolí a prosila jsem paní ředitelky, jestli by se u nich nenašla aspoň dvě tři místa pro naše děti. Že bych byla ráda, kdyby nám je vzali.“

ŠKOLKY, KTERÉ ZAHÁJILY PROVOZ NEBO OTEVŘELY NOVOU POBOČKU V ROCE 2023
Název Místo Kapacita
Základní škola a Mateřská škola Zlonice, okres Kladno Zlonice 24
Mateřská škola Suchdol nad Lužnicí, okres Jindřichův Hradec Suchdol nad Lužnicí 16
Křesťanská mateřská škola DUHA, Horažďovice, příspěvková organizace Horažďovice 18
Základní škola a Mateřská škola Litvínov - Hamr, Mládežnická 220, okres Most Hamr 24
Základní škola a mateřská škola Holubice, okres Vyškov, příspěvková organizace Holubice 16
Základní škola a Mateřská škola Hostouň, okres Kladno Hostouň 24
Soukromá mateřská škola a základní škola Petrklíč Praha 5 - Radotín 15
Montessori mateřská škola a základní škola s.r.o. Náchod 15
Základní škola a mateřská škola V Oboře Bradlec 25
Lesní mateřská škola a základní škola Vlásenický dvůr Nová Cerekev 20
Základní škola a Mateřská škola Na Dědině s.r.o. Ostrožská Nová Ves 14
Mateřská škola Býkev, příspěvková organizace Býkev 24
Lesní mateřská škola Bezinka, z.s. Ostravice 24
Mateřská škola Mydlinky v Praze 12, příspěvková organizace Modřany 112
Lesní mateřská škola Hůrka Kutná Hora-Vnitřní Město 20
Mateřská škola Gatemáček z.s. Boskovice 15
Lesní mateřská škola a komunitní klub Pecka z.s. Trojanovice 16
Mateřská škola Kolmá - Naše místo z. s., pobočný spolek Město 15
Mateřská škola Velrybka Rychnov nad Kněžnou 15
Mateřská škola Jíkev, příspěvková organizace Jíkev 20
Lesní mateřská škola Pod Lipami, z. s. Cheb 24
Církevní mateřská škola Světluška Nová Bělá 40
Základní škola a Mateřská škola Bezděkov nad Metují, příspěvková organizace Bezděkov nad Metují 25
Mateřská škola Malíček, z.s. Zábřeh 20
Základní škola a Mateřská škola Citadela o.p.s. Kojetice 24
Základní škola a mateřská škola Jindřichovice, příspěvková organizace Jindřichovice 20
Mateřská škola Petrov Petrov 25
Mateřská škola Světlá Hora, příspěvková organizace Světlá Hora 48
Lesní mateřská škola Děti z jurty, z.s. Štolmíř 15
Lesní mateřská škola Soovička z. ú. Horní Počernice 16
Mateřská škola MANNAZ s.r.o. Medonosy 15
Zahradní školka Kuchyňka - mateřská škola, z.ú. Praha 8 - Kobylisy 16
Mateřská škola MAXÍK, Brno, Nad Dědinou 23, příspěvková organizace Brno - Bystrc 84

Neradostná situace donutila Petrov jednat. „V našem případě od myšlenky po otevření uplynulo devět let. Školka (pro 25 dětí – pozn. red.) nás nakonec vyšla na 26 milionů. V minulých letech jsme hodně peněz našetřili, v tom jsme měli určitou výhodu. Pak se ještě naskytla příležitost získat dotaci z IROP ve výši sedm milionů korun,“ říká starostka.

Vyřízení dotace je podle ní natolik náročné, že by si na něj sama netroufla. S žádostí jí pomohla obecně prospěšná společnost Posázaví. „Pokud je na to starosta sám a nemá v okolí podobné společnosti, které se zabývají dotacemi, myslím, že se do toho sám nepustí.“

Podobné to bylo s výběrovým řízením na dodavatele: „To bychom bez firmy, kterou jsme si na to najali a museli zaplatit, asi neudělali. Je to administrativní zátěž, kterou starosta s jednou paní účetní a jednou referentkou není schopen zvládnout.“ A nakonec bylo potřeba zajistit provoz, stravování, sehnat personál: „Nemáte v každé obci někoho, kdo se vrhne na ředitelskou pozici ve školce a paní učitelky, které by tam chtěly jít pracovat.“

Přednostní povinnost bez sankcí

Školky by měly stavět obce. Pokud místo nezajistí, měly by hradit prodloužení rodičovské, říká Prokop

Číst článek

Všichni experti oslovení serverem iROZHLAS.cz se shodnou v tom, že bez zpřísnění povinnosti obcí zajistit předškolní vzdělávání se budování předškolních kapacit ve velkém nerozjede. Ukazují to i příklady ze zahraničí: západní části Německa nebo Francie. V současnosti českým obcím zákon ukládá zajistit předškolní vzdělávání přednostně všem dětem od tří let s trvalým pobytem v obci. V zákoně ovšem chybí sankce a slovo přednostně si v místech bez míst ve školkách vykládají jako jsme plní, takže musíte počkat. V extrémních případech až na poslední rok školky, který už je ze zákona skutečně povinný.

Obce se ovšem úvahám o zpřísnění zákona brání. Stejně to vidí i starostka Petrova Menclová: „Co se týká předškolního vzdělávání, hlavní povinnost by měl mít stát. Měl by poskytnout odborníka, který by starosty provedl celým tím procesem. Ale i finanční prostředky. Pokud je stát nebude schopen zajistit a poskytnout obcím, školky se zřizovat nebudou. Malé obce na to nemají kapacitu ani finance.“

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebude nakonec povinnost obcí ve školském zákoně, ale v zákoně o dětských skupinách: „Konkrétní znění je ještě předmětem jednání,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz ve čtvrtek 30. listopadu mluvčí úřadu Jakub Augusta. „Novela zákona o dětských skupinách je v rámci legislativního procesu v meziresortním připomínkovém řízení, které se již blíží ke konci,“ doplnil.

Ministerstvo zároveň chystá strategii předškolního vzdělávání, která by měla vzít v úvahu i vnitrostátní migraci a demografický vývoj a pomoci s lepším plánováním kapacit – dnes je totiž vše na obcích. „Návrh koncepce vzniká ve spolupráci mnoha odborníků a rezortních kolegů. V roce 2023 byla zakončena první etapa. Příprava návrhu koncepce bude pokračovat i v roce 2024. Materiál je zatím v pracovní fázi, není tedy ještě určen ke zveřejnění,“ reagoval mluvčí na prosbu novinářů iROZHLAS.cz, zda by alespoň základní body strategie mohli vidět.

Česko má nejvíc odkladů školní docházky v Evropě. Loni v termínu nenastoupila skoro pětina dětí

Číst článek

Potíže s odklady

Server iROZHLAS.cz oslovil také ministerstvo školství s prosbou o reakci na několik konkrétních návrhů na posílení kapacit předškolní péče, které získal od expertů:

  • Sdílet místa v mateřských školách dětmi, které je nenavštěvují každý den nebo celý den. (V dětských skupinách je dle MPSV díky sdíleným místům kapacita 1,3násobně vyšší než tabulkový počet míst.)

  • Zjednodušit proces přijímání dětí také v průběhu školního roku, pokud se uvolní místo, ne jen k 1. září. (Z průzkumu mezi rodiči vyplynulo, že jde o překvapivě častý důvod, proč se děti nedostanou do školky.)

  • Nabídnout zřizovatelům také možnost národního financování stavby školek, ne jen evropské dotace. (Jejich pravidla například vylučují účast pražských městských částí – hlavní město je pro udělení eurofondy příliš bohatým regionem, ale zároveň je tam přetlak ve školkách nejsilnější.)

  • Zpřísnit podmínky odkladů nástupu do základní školy. (Až pětina dětí zůstává v českých mateřských školách o rok déle, v evropském kontextu je to nevídané.)

První tři návrhy ponechal úřad bez komentáře. K poslednímu mluvčí úřadu Tereza Fojtová napsala: „MŠMT připravuje v této oblasti konkrétní opatření. Jde například o revize Rámcových vzdělávacích programů, dále o snížení tlaku na výkon tak, aby se orientace na výkon a konkurenční prostředí změnila na prostředí, kde zažije úspěch každý žák.“

S tím souvisí i plánované zrušení známek v nejnižších ročnících. „MŠMT bude dále také modernizovat metodiku pro školská poradenská zařízení (ŠPZ) pro posuzování školní zralosti včetně dětí cizinců a dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, a zaměřit se chce také na osvětu rodičů.“

Státní jesle i dotované chůvy od tří měsíců. Matky ve Francii ctí pravidlo ‚hlavně být sama v pohodě‘

Číst článek

Zatímco MPSV chce dosáhnout „harmonizace mezi oblastí předškolní výchovy a péče, spravovanou MPSV, a předškolním vzděláváním, které je ve správě MŠMT“, ministerstvo školství se dětskými skupinami odmítá zabývat. „Co se týká dětských skupin, tyto nejsou vzdělávacími institucemi, nýbrž zařízeními zajišťujícími péči o děti. Prioritou MŠMT, která je ukotvena i v zákoně, je, aby každé dítě, které k začátku školního roku dosáhlo věku tří let, mělo garantované místo v mateřské škole a bylo součástí vzdělávacího procesu v rámci předškolního vzdělávání,“ napsala mluvčí Fojtová.

Podle experta na školství a poradce MŠMT Karla Garguláka není až tak důležité, jestli se kapacity vybudují v předškolní péči nebo předškolní výchově. „Pokud jsou nyní k dispozici spíš finance na dětské skupiny, ať se tedy budují dětské skupiny. Ale hlavně ať se něco staví,“ říká. V praxi je podle něj možné si s oběma modely „hrát“, například k existující školce přistavět nové třídy, které budou formálně dětskými skupinami.

V praxi hraní naráží na předpisy: Ty například znemožňují, aby dvě instituce rozdílného typu sdílely hygienické zázemí, jídelnu nebo personál. „V progresivních obcích, například v Rožnově pod Radhoštěm, vidím, že to jde. Povolují všechno, hlavně proto, aby tam udrželi mladé lidi. Protože z toho pak budou mít příjmy do rozpočtu a můžou dělat další věci,“ namítá Gargulák.

Iva Vokurková, Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme